Made in Brazil

12.

Téměř všechno už bylo hotové, když se mu podařilo převrátit si víno a zlít se až k patě. Smála jsem se mu a hlavně jeho výrazu. Jenže mě ten smích brzy přešel. Ten kluk si sundal džíny, ale i se spodkami.

Zůstala jsem na něho hledět, zda to myslel vážně. Ještě měl tu mokrou zástěru a já začala rudnout. Otočila jsem se ke své skleničce, že trochu zamaskuju tím pitím své rudé líce.

,,Co to děláš? Nechceš se jít převléct do koupelny?"

,,Nemám do čeho. Dám to na balkón, ono to za chvíli uschne na sluníčku."

Obešel mě a v ten moment jsem zahlédla jeho holý zadek. Bez zaváhání jsem si přikryla oči dlaní a musela se culit. Byla jsem jistě rudá až na konečcích prstů.

Ještě, že měl tu zástěru, ale i tak jsem byla svědkem toho pohledu. Zadní část totiž zakrýt nedokázala.

,,Pane Bože, Rio, mohl by sis na sebe něco vzít?" promluvila jsem na něho, když se vrátil k lince.

,,Mám zástěru. Proč si zakrýváš oči?"

,,Nebudu ti očumovat nahý zadek, Rio."

,,Tak já se k tobě nebudu otáčet zády. Dáme si to jídlo?"

Sundala jsem si tedy dlaň z očí a musela do sebe nalít zbytek vína ve skleničce. Už tak jsem cítila v očích únavu a trochu pomalejší postřeh.

,,Ne. Vezmi si třeba osušku. Takhle to nejde." praštila jsem skleničkou o linku.

Neodpovídal, což mě trochu zneklidnilo. Otočila jsem hlavu stranou a v tom se postavil těsně za mě. Vedle skleničky přistála zástěra a já jen vykulila oči. Pažemi se opřel o hrany linky okolo mě a nalepil se na mě tak blízko až jsem cítila teplo jeho těla.

,,Copak? Jsi ze mě nějaká vedle."

Zhluboka jsem dýchala a jen stěží jsem dokázala zamaskovat ten zmatek v hlavě. Celá jsem ztuhla, dlaně se staly kostkami ledu a oči se mi proti mé vůli zavíraly.

,,Mohl by sis něco vzít na sebe, prosím?"

,,Třeba tebe?" přitiskl se ještě víc až jsem zapomněla i dýchat.

Přes rameno naklonil obličej, aby viděl můj výraz. Krátké vousy mě pohladil po holém ramenu a já polkla na sucho.

,,Rio!" okřikla jsem ho z posledních sil.

Když jsem pak ucítila jeho rty na krku, myslela jsem, že mi bouchnou vnitřnosti. Celá jsem se napnula, nemohla ani dýchat a proti své vůli se mé tělo začalo třást. Pokračoval podél čelisti, když jsem mírně naklonila hlavu jeho směrem.

Nechtěla jsem to udělat ani za mák, ale tělo si prostě dělalo co chtělo. Zavřely se mi oči a ucítila, jak vzal můj spodní ret mezi své. Myslela jsem, že mi vyskočí srdce z hrudi. Tohle fakt nebylo správné. Měla jsem přeci přítele a teď mě tu líbal cizí kluk. Problém byl ten, že jsem nemohla přestat.

Pootevřela jsem ústa a on si mě k sobě nečekaně otočil. Spustil na mé rty plnou palbu. Rovnou i s jazykem a já tam jen nehnutě stála se zavřenýma očima a nechala se líbat. Nechápala jsem, co to se mnou bylo. Sotva jsem dýchala, držela jsem se ho za paže, kterými mě k sobě tiskl a opětovala polibek.

Konečně jsem sebrala odvahu, abych sevřela jeho tváře v dlaních a odtáhla ho od sebe. Naše pohledy se střetly.

,,Ty jsi neuvěřitelný. Čemu přesně nerozumíš na tom, že jsem zadaná?"

,,Nerozumím tomu, že vůbec zadaná jsi, když je ti ten kluk očividně úplně u prdele."

Tím mě trochu dostal. Neměla jsem mu k tomu co říct. Jen jsem lapala po dechu, abych střídavě hleděla do jeho očí a kamsi za něho.

,,Nedáme si to jídlo?" změnila jsem téma a snažila se o milý úsměv.