Safety or Love

#6

"Dej mi minutku, jen si zabalím...," nestihla jsem to doříct, protože Josh už vystoupil. Chtěla jsem, aby tu počkal, ale ne - on musí udělat přesný opak.
"Nic moc," řekl s pohledem zaměřeným na náš dům.
"Nám to stačí!" štěkla jsem po něm a rychle odemkla vchodové dveře. Josh mi byl v patách a doslova hltal každý můh krok a počin, což mě ale rozčilovalo do nepříčetnosti.
Ta se ale rozplynula hned po tom, co mi kolem krku skočila radostí skákající Gie a začala mi pištět přímo do ucha, čímž mě donutila skákat s ní.
"Co se stalo?" ptala jsem se nechápavě, ale při pohledu na ni mi to hned došlo.
"Vzal mě! Justin Bieber mě přijal a k tomu mi pochválil vlasy! Em, on mě vzal a zítra s ním jedu do Evropy!" křičela a vyzařovalo z ní nadšení, které jí ale při vyřčení poslední věty opustilo.
"Gratuluju!" usmála jsem se na ni a ustoupila stranou, aby konečně viděla i Joshe. Jen jsem zaregistrovala její nechápavý výraz, který vypadal, jako když se jí chce na malou, ale co nadělat.
"Josh Devine, Angie Thompson," představila jsem je. Oni si mezi sebou vyměnili rychlý pohled a poté své oči upřeli na mě.
Josh je můj šéf. Stavili jsme se tu jen pro mé věci, protože se k němu budu stěhovat...," mluvila jsem potichu a dost to prožívala. Teď je jasné, že se s Gie uvidíme jen minimálně, možná vůbec...
"Em, to je skvělý!" Gie jásala i za mě a silně mě objala. "Tak já pádím balit." Pomalým krokem jsem opustila předsíň a šla do svého pokoje. Co mě ale zarazilo, byly kroky, které mě následovaly. Pomalu jsem se otočila a pod nárazem dalšího těla se řítila k zemi. Svalnaté paže mě ale chytily těsně nad zemí, čímž zabránily mému tvrdému dopadu.
"Promiň, jen jsem šel za tebou," udělal na mě nevinný pohled štěněte a zvedl mě.
"To jsem si všimla, ale proč nejsi dole?" zeptala jsem se nechápavě nad jeho dosavadním počínáním.
"Mám být všude s tebou ne?! Nebo spíš ty se mnou," uchechtl se a já radši nic neříkala. Zalezla jsem do svého pokoje, stále kroutíc hlavou, a vytáhla jsem zpod postele velký kufr.

"Tak to bude ještě zajímavý...," zamumlala jsem si sama pro sebe a zabořila hlavu do skříně, ze které jsem postupně vyndávala věci a skládala je do připravených kufrů. Josh mě se zájmem pozoroval a doslova hltal každý můj pohyb.
Bože! Bylo mi to vážně nepříjemné! Jeho pohled v mých zádech... A teď přišla řada na zabalení toho nejhoršího v této situaci. Spodní prádlo...
"Rudá jo?!" začal se Josh šíleně smát při tom, když jsem vytahovala ze šuplíku svoje rudé spodní prádlo, které tvořilo většinu mého šatníku.
"Pomlč!" vyštěkla jsem na něj a pokračovala v balení, doprovázející jen několik blbých poznámek, které jsem, ale raději přešla.
"Můžeme jet?" zeptala jsem se ho, před sebou hromadu zavazadel. Znovu jsem si prohlédla zbytek svého pokoje, jestli tu není ještě něco, co by se mi mohlo hodit.
"Jedeme," odpověděl stručně a vydal se z pokoje. Já na něj jen koukala s otevřenou pusou. Jak asi dostanu všechny ty kufry do auta najednou?
"NIJAK! Budu muset jít na tisíckrát, protože tady princátko si jde bez ničeho. Jasný, jak od takového debila můžu čekat, že by mi mohl...," hudrovala jsem, už nahlas a asi dost, protože Josh ihned přiběhl a popadl několik kufrů ležících na zemi. Neopomněl mi ukázat jeho růžovoučký jazyk ve dveřích. Jasně, je to můj šéf, ale pořád je to 'chlap'.
Vzala jsem zbytek zavazadel, kterých už nebylo tolik a nesla je do auta.
Přes všechny ty kufry jsem pořádně neviděla na schody, a tak jsem, ano - opět, zaškobrtla. Proč mám zrovna dneska problémy s rovnováhou? 'Super, takže balíme od znova!' říkala jsem si v hlavě přitom, jak jsem padala, s kufry v ruce, ze schodů vedoucích z našeho domu.
Zavřela jsem oči v očekávání pádu, ale ani po dalších sekundách žádný pád nepřicházel. Pomalu jsem tedy rozlepila víčka, ale tohle jsem vážně nečekala.
ON? Jeho svalnaté ruce mě držely kolem boků a jeho dokonalé oči byly přilepené na mých rtech, které jsem radši otevřela do širokého úsměvu a naznačila jimi chabé díky.
"Není za co, krásko, ale nevím, kdo tady má chránit koho," zasmál se a postavil mě na nohy. Popadl ostatní kufry, které jsem měla nést já a pomalým krokem je odnesl do auta.