Safety or Love

#27

"Vezmi mi ten ručník prosím," vrazila jsem ho Harrymu do ruky u kraje bazénu a skočila šipku do vody. Nic se nedalo dělat, jen prostě skočit a nechat myšlenky plynout. Přesně tohle jsem dělala vždy, když mě něco trápilo a nemohla jsem to vyřešit. Vždy jsem si skvěle vyčistila hlavu.

"Hej! Slečno!" křikl na mě od kraje plavčík hned, jak jsem se vynořila z vody.

"Ano?" udělala jsem štěněčí pohled.

"Nesmí se tu skákat!" řekl nepříjemně, když ale zpozoroval můj štěněčí pohled usmál se. "Dobře. Pro tentokrát Vám to prominu," usmál se na mě celkem sexy plavčík a já náhle ucítila Harryho ruku na mém rameni. Koho jiného.

"Ahoj, zlato," řekl tak hlasitě u mého ucha, že to musel slyšet i ten plavčík. Jen se otočil a uchechtl se, ikdyž nevím proč.

"Co?" zeptal se jako odezvu na můj nechápavý pohled obdařený nadzvednutým obočím.

"Proč jsi mi řekl 'zlato'?" přistoupila jsem na jeho hru na debila, která se mu vždycky dařila a i teď tomu tak bylo.

"Aby tě neotravoval. Myslel jsem, že po tobě něco chce." Ta hra, kterou nasadil teď, byla až moc i na mě. Jen jsem se zasmála a potopila se pod vodu. Bylo vidět, že neví, co budu dělat a zřejmě byl překvapen, když jsem začala plavat dál od něj.

"Závod?" křikl na mě, když už jsem byla na druhé straně bazénu a on někde v půlce. "Fajn. Stejně tě porazím, ale čekám na tebe," informovala jsem ho předem, aby potom jeho ego neutrpělo nějakou ztrátu.

"To se ještě uvidí," dodal přímo vedle mě a já jsem začala startovat.

"3..2..1.. Teď!" vykřikla jsem s rychlým potopením pod vodu a mohutným odrazem kupředu. Plavala jsem jak nejlépe jsem dokázala, což bylo znát na mém obrovském náskoku oproti našemu Harrouškovi, který byl takových dobrých 5 temp za mnou, ale stále jsem neměla vyhráno. Byla jsem teprve v půlce a buď Harry nějak zrychlil nebo já zpomalila, takže tohle chtělo moji tajnou zbraň, která sice byla směšná, ale účinná. Začala jsem tedy pravou rukou zběsile plavat kraul a druhou měla jen natáhlou podél těla. Tohle vše doplnilo kopání nohama a měla jsem vítězství v kapse. "Říkala jsem, že tě porazím," poslala jsem mu vzdušnou pusu a vyloženě se mu vysmívala.

"Tak jako, kdo mohl čekat, že plaveš jako Michael Phelps?" uchechtl se Harry a složil si ruce na prsou.

"To víš no," sama jsem ale věděla, že jsou za tím roky tréninku. Nejlépe si pamatuju dobu, kdy jsem byla malá aquabella a byla jsem nucena plavat 'jen' 8 bazénu na rozcvičku. Bylo mi 6 let, pro představu. Prostě od mládí plavu nejlépe z okolí a vlastně je to jediný sport, který mě uklidní a i vyčerpá.

"Hej, Harry, jdeme do baru ... ehm ... s Joshem, jdeš taky?" zeptal se Niall, který křičel až z druhé strany bazénu. Skvělé pozorovat obličeje lidí okolo nás.

"Jasně," křikl na něj a pak hodil omluvný pohled na mě.

"Promiň, ale chci se opít," zasmál se a vyškrábal se z vody. Zůstala jsem tedy sama. Já a moje myšlenky. A to nemůže dopadnout dobře.

Ve vodě jsem zůstala ještě hodnou chvíli a pak se rozhodla jít dovnitř, dát si zmrzlinu a pustit nějaký slaďák. Ještě předtím, jsem ale prozkoumala, kdo vše zůstal doma. Nakonec se šli všichni kluci bavit a i Justin s Gie někde běhali.

Pohled Niall

Šli jsme do baru, kde jsme byli i předtím, ale tentokrát jsem neměl v plánu dostat pěstí, od minule to ještě pěkně bolelo!

"Takže na nás!" zakřičel Liam a všichni si vzali panáka poleženého na stole. Kopli jsme ho do sebe, ale jediný Josh si trochu upil a odložil ho. Bylo mi líto, že Juss a Gia se od nás odpojili a šli někam do kina nebo jak, ale můj mozek už plnil alkohol, takže moje veselá náladička pohlcovala veškeré kloudné myšlenky.

"Lidi, jdeme domů!" zavelel Zayn asi v půl třetí ráno a společně s Joshem mě podepřeli. Asi jsem byl na mol nejvíc ze všech, ale můžu za to, že se všechno kolem mě točí a má to oranžovou barvu? Nemůžu. Kdyby mi nestrkali ty panáky, co jsem objednával, byl bych v klidu a právě teď se nepozvracel na svoje vlastní boty. Moment ony byly Zayna.

"Kámo, ty máš dost!" zasmál se Josh a strčil mě do postele, kam jsem se dostal nějak podezřele rychle.

Pohled Emily

"Isn't she lovely ...," uslyšela jsem Nialla křičet na chodbě písničku, kterou zpíval Harry v X-Faktoru. Byl úplně na mol podle dalších monologů, které vedl, ale mně to bylo jedno. Teď jsem byla jen já, film a čokoláda.

"Ahoj *škyt* kočičko," vrazil do dveří úplně ožralý Harry, který se kýval ze strany na stranu a smál se jako měsíček na hnoji. "Víš co bych chtěl?" zeptal se po chvíli, za kterou překonal asi 4 metry od dveří ke gauči, kde jsem seděla.

"Ne," opověděla jsem mu prostě, ale nejradši bych byla úplně jinde.

"Tebe!" zavrněl a na to, jak byl opilý, celkem rychle obešel gauč.

"To si nech zajít chuť," uchechtla jsem se a snažila se dál sledovat film, což by se mi dařilo, kdyby mě Harold nepovalill a nepřisedl mi nohy. "Co děláš, Harry?" prokroutila jsem nad ním očima a vrtěla se abych ho mohla setřást.

"Nic," vzdychl spíš místo odpovědi, protože jsem se zřejmě dotkla nohou špatného místa.

"Harry, neblbni a slez." Snažila jsem se na něj jít po dobrém, ale hned po tom, co mě políbil, bylo jasné, že to tak nepůjde.

"Pusť mě jsi opilý!" zkusila jsem na něj jinou taktiku, ale odpovědí mi byl jen drsný polibek, který byl však bez mé spolupráce.

"Tak ty takhle jo?" zeptal se opilým hlasem Harry a moji tvář pohltilo teplo z jeho silné paže.

"Jsi normální! Nech mě!" křičela jsem a vykroutila se z jeho sevření.

"Nekřič!" okřikl mě a opět po mně skočil. Moji tvář znovu polilo horko, které bylo až nesnesitelné. Nechtěně jsem vykřikla.

"Nech ji!" ozval se konečně něčí hlas, jehož majitel ze mě stáhl Harryho a já konečně mohla otevřít oči. Ani jsem si neuvědomila, že jsem je zavřela.