Safety or Love

#14

"To je debil!" křikla jsem a sama se postavila do útoku.
"Takže žádný fauly. 3, 2, 1 hrajem! " odpočítal to Paul, který nám měl dělat rozhodčího.
"Emily, pojeď!" povbudil mě Zayn z brány, když jsem si to kličkovala mezi soupeři a akci zakončila gólem.
"Yeah! A pak koho je tu míň!" upřesnila jsem Joshovi situaci a svůj a v pořadí již třetí gól (jeden dal Louis) jsem oslavila plácnutím si se Zaynem a Louisem.
"Tak hrajeme dál, ne?!" snažil se to popohnat Josh a bylo vidět, že už je dost naštvaný.
"Góóól!" bylo slyšet z naší strany, když jsem střelila svůj čtvrtý gól. Zároveň s mým gólem Paul ukončil zápas.
"Takže je to 5:1 pro Emily, Zayna a Louise. Sorry, kluci, ale natřela vám to holka," chechtal se hlasitě Paul a plácl si se mnou. Josh mezitím naštvaně kopl do nějakého sloupu a skácel se k zemi s hlasitým zaskuhráním.
"To je vůl," mlátil si hlavou do čela Harry a pokoušel se Joshe zvednout.
"Kluci, omluvte mě, jdu se obléct a asi vyrazím na večeři," omluvila jsem se jim, ale v patách jsem opět měla nezvaného hosta.
"Co chceš?" zasyčela jsem mu do tváře.
"Máme být všude spolu...," začal zase tu starou známou pohádku, v jejíž začátku jsem ho odsekla.
"Jasný! Odcházím v 6!" což bylo přesně za hodinu a to jsem se ještě musela obléct a namalovat, protože jako 'přítelkyně' Joshe Devine musím vypadat nějak slušně.
Rychle jsem naběhla do koupelny a začala se stručným líčením, které bylo rychle hotové. Z koupelny jsme se odebrala do společné ložnice, která byla prázdná a to bylo vážně divné!
Nijak víc jsem to neřešila. Raději jsem si oblékla večerní róbu a začala shánět Joshe.
"Hej, modelko!" zakřičela jsem na celý bus a čekala na nějakou odezvu. Nic. Šla jsem tedy ke dveřím, kde byl lísteček.
'Štěkno, čekám v restauraci ...,' stálo tam a já se tedy vydala na danou adresu.
Otevřela jsem dveře od luxusně vypadající restaurace a ihned byla obklopena mužem v saku.
"Dobrý večer. Jistě budete slečna Roberts. Pojďte za mnou," vychrlil tak rychle, že jsem jen stihla chytit jeho tempo chůze a následovat ho. Zavedl mě až k Joshovi a odsunul mi židli u jeho stolu.
"Děkuji," poděkovala jsem jako slušně vychovaná dáma a odložila si menší kabelku vedle příboru.

"Cos to vymyslel?" zakroutila jsem nad ním hlavou.
"Víš, že teď jsme ideální pár, lásko?" zeptal se tak přeslazeným tónem, až se mi z toho udělalo zle. K tomu mě chytil za ruku, kterou jsem měla volně položenou na stole.
"Nemusíme to tolik přehánět, ne?" odtáhla jsem se a složila si ruce do klína.
"Asi máš pravdu," poprvé za celou dobu se mnou v něčem souhlasil a uznal mě.
"Co si dáš?" zeptala jsem se ho při pročítání jídelního menu, které bylo - řekněme zajímavé.
"Asi steak, protože nevím, co to ostatní znamená!" kroutil hlavou nad jídelním lístkem stejně jako já.
"Přesně. Takový hodně přehledný," řekla jsem ironicky a se smíchem menu zavřela.
"Jako nevím, co si mám pod špagetovou polévkou představit," zašklebil se nad názvem jídla a dále pročítal menu, které mě děsilo stále víc, ale to už konečně přišel čišník a my si mohli objednat.

"Skvělá volba," pochválila jsem Joshovi výběr jídla, jelikož jsem nakonec zvolila stejné a musím říct, že to bylo výborné.
"Mohli bychom jít, nemyslíš?" zeptal se mě, při čemž skládal příbor a následně šmátral v náprsní kapse svého saka.
"Můžeme," usmála jsem se na něj, což i mně přišlo divné. Nemám ho ráda a směju se na něj? Zajímavý...
"Děkujeme za vaši návštěvu. Krásný večer," popřál nám čišník při našem odchodu a my ho jen pozdravili nazpět a opustili restauraci.
"Co teď?" zeptala jsem se a trošku se zatřásla zimou.
"Mohli bychom jít k autobusu pěšky, ale ty si nejdřív vezmeš moje sako," přehodil mi ho přes ramena a následně mě za ně objal. Byla jsem na něj silně namáčknutá a cítila jeho vůni, která mě vážně zabíjela...
"Když se nechováš jako idiot, jsi celkem v pohodě," zamumlala jsem při cestě parkem a uchechtla se.
"Ty taky nejsi tak strašná," zasmál se a kráčel, tentokrát už ruku v ruce se mnou, k autobusu.
"Děkuju za dnešek," poděkoval mi a otevřel nám dveře do autobusu.
"Není za co. Mně bylo potěšením poznat toho inteligentního Joshe," použila jsem narážku na naši debatu v restauraci o obchodu s diamanty ve světě.
"Padej spát!" zasmál se a já ho poslechla. Namířila jsem si to přímo do postele, cestou odhazujíc svršky.