Safety or Love

#37

"Já budu strejda," zašeptal zamyšleně, při čemž mě za ruku táhl na jejich patro.

"Nialle, prosím, drž jazyk za zuby," prosila jsem ho úpěnlivě ještě před vystoupením z výtahu.

"Neboj se," ujistil mě s úsměvem.

"Ahojte," pozdravila jsem veselým tónem na celou 'hernu', kde byli všichni kluci. Bylo to něco jako hotelový pokoj, který byl plný televizních, počítačových a stolních her, jež měly zabavit kluky ve chvílích nudy.

"Ahoj!" vykřikli nadšeně a přiběhli mě obejmout. Jen Josh tam stále seděl a zíral do televize.

"Ahoj, Joshi," pozdravila jsem ho s úsměvem, který nebyl předstíraný, protože jsem měla vážně skvělý den a nic mi ho nemohlo zkazit. Ve chvíli, kdy mi pohlédl do očí, jsem si připadala tak očarovaně, jako když Samantha zjistila, že se poprvé zamilovala. Přesně tak, jako zamilovaná puberťačka, co to ale tají.

"Ahoj," zvedl se a s úsměvem se ke mně přiblížil. Nervóně si upravil tričko a ruce zastrčil do kapes od kalhot.

"Jak jste se tu beze mě měli?" poškádlila jsem je.

"Byla jsi pryč asi 2 dny, takže skvěle," zavtipkoval Zayn a já na něj pohlédla s výrazem říkajícím *to jsi neměl*. Po té jsem ho přátelsky šťouchla do ramene a ona jsme se ještě jednou objali.

"Samozřejmě, že jsi nám chyběla," usmál se Liam a moje koutky se také vymrštily do obrovského úsměvu.

"Tak kdy máte další koncert?" prošla jsem kolem nich a usadila se na jeden z rohů kulečníkového stolu uprostřed místnosti.

"Zítra večer," odpověděl Harry a hodil sebou do jednoho z křesel.

"Budeme v Madison Square Garden," vydechl Louis úžasem a svalil se na Harryho.

"Blbe, rozdrtíš mi nohy!" strčil do něj se smíchem Harry a Louis spadl na zem.

"V největší hale světa," zasnil se Niall s pohledem stále přilepeným na mém břichu. Ostatním to muselo přijít podezřelé, ale on byl úplně mimo a jen tupě civěl.

"Tak, já si asi už půjdu lehnout, kluci," omluvila jsem se s hlasitým zívnutím a hledala někoho, kdo by mi aspoň pohledem naznačil, kde spím.

"Vždyť je brzy. Pojď někam do baru!" přemlouval mě Zayn, což se mu po pár minutách také nakonec povedlo.

"Dobře, ale jen na chvíli," usmála jsem se na ně a následovala je do výtahu.

*Ow, you giving me a heart attack!* ozval se tón mojí SMSky a všechny pohledy se upřely na mě.

"No co? Jsem váš bodyguard, takže menší reklama ne?" zasmála jsme se a otevřela SMSku.

'Neměla bys tam chodit. Nesmíš pít a kouřit. A i kdybys nepila, tak tam bude nakouřeno a to není pro dítě dobré! -N'

Jasně. Strýček Niall má starosti, ale není proč se bát. Všechno bude v pořádku. Jdu jen na chvíli a pít nebudu.

'Neboj! :* ' odeslala jsem mu odpověď, která opět prolomila ticho ve výtahu.

"Být paranoidní, myslím si, že vy dva si píšete spolu," prohlásil jako vtip Harry a všichni se zasmáli. Já i Niall jsme na sebe jen zírali a snažili se působit uvolněně, což ale moc dobře nešlo.

"Paule, vezmeš nás do Dylenova baru?" pohlédl na něj s otázkou v očích Louis, na což nám odpověděl pohým přikývnutím a následnými kroky směrem k podzemní garáži, kam jsme ho následovali. Auto jelo po tmavých ulicích nočního New Yorku. Projíždělo nad kanály, ze kterých se linula pára, pod lampami, které osvicovali kruhy v té černé temnotě a kolem obchodů, které právě zavírali.