Lovesong

{9}

ɛ Oliver ɜ

Oliverovi ta vyhrocená výměna názorů, jak by to sám nazval, zůstávala v hlavě do té doby, než Eliase potkal na hotelu.

Protože ho vážně nečekaně potkal. 

Měli před sebou celý volný den, první od začátku turné. Oliver se opět rozhodl využít luxusního hotelu, a tak se ještě po koncertu vydal k bazénu. Byla půlnoc, ale to mu nevadilo. Aspoň měl jistotu, že bude tam bude sám.

Jenže nebyl. Tam právě narazil na Eliase. Byl ve vodě, zády k němu, opíral se o okraj a vypadal ztracený v myšlenkách. 

Oliver si odhodil věci na lehátko. "Kde máš ochranku?" zeptal se jako první.

Už jednou Eliase potkal u bazénu, ale to se jen minuli. Měl hned za zadkem jednoho z bodyguardů.

Elias se Oliverova hlasu lekl. Pak se otočil. "Řekl jsem jim, že jdu jen za Harper, která má pokoj ve vedlejší chodbě. Chtěl jsem být tady sám."

Oliver ukázal směrem, kudy přišel. "Tak mám odejít?"

"Ne," zavrtěl hlavou Elias. "Stejně jsem už skoro na odchodu."

S těmito slovy se vyšvihl z vody ven, narovnal se a protáhl. Pak se vydal ke svým věcem a ručníku kousek od Olivera.

Oliverův pohled spadl na jeho tělo. A jeho bisexuální část se probrala k životu.

Odkašlal si. Odtrhl pohled. "A jsi v pohodě?" zeptal se. Elias vypadal opět samozřejmě unaveně (což taky byl), ale taky zněl smutně. Oliverovi bylo jasné, že za tím stál Dylan.

Dylanova slova moc nechápal. Nejprve pochopil, že Dylan ví o Eliasovi něco, co ostatní ne, ale tuto myšlenku mu vyvrátila Eliasova slova, že neví, o čem to mluví. Co si ale namlouval - i kdyby měl Dylan pravdu, Elias by to jen tak nepotvrdil někomu, koho zná pár týdnů.

"Jo," odpověděl a začal si sušit vlasy ručníkem. "Jen jsem nemohl usnout, tak jsem si šel zaplavat."

"Máš za poslední dva dny naspané čtyři hodiny, jak se ti nemůže chtít spát?" zeptal se Oliver dřív, než se stihl zastavit. Neměl se ptát. Neznal Eliase, třeba měl nějaké problémy se spánkem. Třeba to bylo osobní.

Elias ale jen pokrčil rameny. "Hlava plná myšlenek. Ty jsem snad teď utopil a půjde to líp."

Oliverovi začínala být zima, když tam jen tak stál v plavkách, a tak se pomalu přemístil k bazénu. Sotva skočil do vody, Elias promluvil znovu. "A co ty tady takhle pozdě?"

Oliver se odrazil od kraje a doplaval doprostřed bazénu. Potopil se, vynořil, hodil si vlasy dozadu a až pak odpověděl. "Opět si užívám luxusního hotelu," odpověděl upřímně.

Elias se zasmál. "Že se ptám."

Oliver se opět potopil a pod vodou se vydal do hlubší části bazénu. Když se vynořil, marně hledal Eliase mezi lehátky - ten se totiž stihl už přemístit a seděl na kraji bazénu s nohami ve vodě. Když si Oliver vyklepal vodu z uší, Elias měl pro něj další otázku.

"Co si o mně momentálně myslíš?" 

"Cože?"

"Slyšel jsi mě."

"Uhm," vydal ze sebe Oliver. "Co bych měl?"

"Tvrdíš, jak mě nemáš rád kvůli své bývalé, ale při tom jsi naprosto v pohodě."

Oliver se uchechtl. "Platíš mi luxusní hotely a cestu kolem světa. Bylo by neetické se k tobě chovat s nenávistí, i kdybych chtěl."

"Takže nechceš?"