Lovesong

{37}

ɛ Oliver ɜ

Eliasovi fanoušci se rozdělili na dvě skupiny.

Jedna vypuštěné fotky bojkotovala - ať už kvůli tomu, že to bylo narušení jeho soukromí nebo tvrdili, že je to jen upraveno ve Photoshopu, zkrátka vše nahlašovali a marně se snažili to z internetu dostat.

Pak tu byla druhá skupina. Někteří se snažili prohánět fotky programy, které by jim fotku více zaostřily. Vytvářeli teorie. Stahovali fotky a posílali je kamarádům, kdo si myslí, že s Eliasem je.

Jedno ale bylo téměř jisté. Elias se na fotce líbal spíše s klukem než s holkou.

Oliver samozřejmě cítil pocit viny. Nejen, že si vyčítal, že fotky přemístil z jejich původního místa, litoval vůbec toho, že je kdy s Eliasem vyfotili. Což znamenalo to, že litoval, jak ho tehdy políbil. Nebál se totiž jen o Elisovu kariéru, bál se, to co udělá spíše s jeho psychikou. I když byl slavný, nezasloužil si, aby lidé o jeho sexualitě zjistili takhle. Měla to být jeho volba.

Jakmile Elias ty první minuty po zjištění domluvil s policií, sedl si zpátky vedle Olivera a povzdechl si. V ruce měl odemknutý telefon a na obrazovce onu fotku. "Řekl jsi, že mě miluješ," zamumlal spíše.

Oliver si skousl ret. "Jo..."

"Okay," odpověděl Elias. "Já jen že... manažerka na mě zkoušela, jestli mi vztah s tebou za tohle všechno stojí. Tak aspoň vím, že jo."

"Jak myslíš, že bude reagovat?"

Elias pokrčil rameny. "Nemám tušení. Když jsem s ní mluvil, měl jsem pocit, že všechno bude v pořádku. Že ať už uděláme cokoliv, bude to v pohodě, dokud se ty fotky nedostanou ven. Nechci, aby se svět o nás dozvěděl z bulváru. Tohle celý je tak... nelidský."

Policie přijela za chvíli. Elias i Oliver jim dali veškeré informace, které mohli a dosud tajili. Policie dříve nevěděla, že byl odcizen jeden pitomý kousek papíru, který byl přesto tak důležitý.

"Posíláme druhou jednotku do redakce. Uděláme, co bude v našich silách," ukončili výslech. Podle slov policie redakce časopisu nejspíše ani nevěděla, že ona fotka má co dočinění s vloupáním, ale postih je čekal už jen za vyhlášení soutěže, jak by se akce dala nazvat, na zveřejnění Oliverovy identity.

"Ať už se něco posune," zamumlal Elias, když zavřel za policií dveře. "Ať už alespoň dopadnou ty, co se sem vloupali. Jsou to sakra už tři týdny."

Kdyby si před chvílí Elias telefon nerozmlátil o zeď, nejspíš by teď bez přestání vibroval. Jeho tým, jeho manažerka, Harper, sociální sítě, všechno. Nemohl se tomu ale úplně vyhnout, a tak si šel pro počítač. Měl tam několik zpráv od Harper i od manažerky a netrvalo ani pět minut a už měl domluveno, že přijedou k němu domů za hodinu. Pak klikl na Twitter.

Oliverovi stačilo si přečíst první tři tweety, jeden třeba který už spekuloval, jestli je Elias při sexu nahoře nebo dole, aby Elisovi notebook zase sebral a zaklapl ho. "Nedívej se na to. Nejlepší bude, když se úplně vyhneme sociálním sítím, dokud nepřijedou tví lidi a nezjistíme, co dál."

Elias jen přikývl, a tak čekali.

Oliver nevěděl, co čekat. Stejně toho moc nemohli udělat, dokud jim policie nedá vědět, jak to v redakci bulvárního časopisu dopadne. Mohli diskutovat možná tak jen o tom, jestli byla na místě možnost, aby jejich vztah zveřejnili dřív, než se Oliverova identita vydraží. Aby se alespoň trochu cítili, že to celé bylo v jejich rukách.