Lovesong

{52}

ɛ Elias ɜ

Elias vždy nesnášel, když měl zavázané oči. Nelíbila se mu ta nejistota, že nic neviděl, že nevěděl, kam jde, bál se, že zakopne, zraní se, cokoliv. Nevěřil ani, když ho někdo uklidňoval, že ho povede, půjde s ním. 

Teď zavázané oči měl. Držely ho Oliverovy ruce a vedly přes pláž neznámo kam, zatímco Elias vnitřně šílel. "Já potřebuju vidět," zamumlal naštvaně. "Co když šlápnu na nějakého kraba? Nevím, třeba želví miminka? Věděl jsi, že se rodí na pláži v písku?"

Oliver se zasmál. "Neboj, dívám se ti pod nohy, abys na nic nešlápl."

"To mě moc neuklidnilo."

"Už tam skoro jsme," řekl mu Oliver a navedl ho více doprava, aby se nejspíš něčemu vyhnul.

"Mám narozeniny a ty na mě vytáhneš takovou noční můru, hrůza," odfrkl si. Jeho ruce šmátraly volně ve vzduchu. Byli na Maledivách už více jak týden, po této pláži šli už stokrát. Věděl, že na něj nečeká nic v písku ani ve vzduchu.

"Nebuď tak nabručenej. Jakmile tam budeme, úplně na to zapomeneš."

"Nebuď nabručenej," zopakoval Elias mimickým hlasem. "To se ti lehko říká, když vidíš."

V tu chvíli mu Oliver strhl šátek z hlavy. Když se Elias z šoku rozkoukal, jako první uviděl, že už slunce začalo zapadat. Až potom si všiml obřího pikniku, který se na pláži zjevil. Mohlo jít tak o tři velké deky a další koberce, hromada jídla, ovoce, šampaňské v kýblu s ledem, svíčky kolem.

"Není to Hawai, ale doufám, že tě maledivská verze uspokojí," zašeptal mu Oliver u ucha.

Narážel na Eliasovu písničku. Písnička z jeho posledního alba, která se jmenovala přímo Hawai a text mluvil sám o sobě. Chci být důvodem tvého úsměvu / Chci mít s tebou piknik na pláži / Chci tunu svíček kolem nás / Chci všechno tohle klišé až poletíme na Hawai, pokud ti to udělá radost.

Neubránil se úsměvu. Usmíval se tak zeširoka, až mu to přišlo blbé. Skousl si ret. "Co když ti teď řeknu, že právě tato slova napsal Walter?"

Oliver ho plácl přes rameno. "Nech toho, vím, že nenapsal. Jako by ses mi furt nechválil tím, že si texty píšeš sám."

Elias se k němu otočil. "Musím říct, že jsi mě překvapil. Dávám ti devět z deseti."

"Jen?"

"Bod dolů za ty zavázaný oči."

Oliver protočil očima, ale hned na to chytil Eliasovu ruku a přitáhl si ho k sobě. Spojil jejich rty v doslova sladkou pusu, protože jeho rty chutnaly jako čerstvé mango, které před chvílí měl. Elias to miloval. Miloval způsob, jakým mu Oliver dával tyto malé polibky, jako právě teď. Byl v něm úplně ztracen.

"Všechno nejlepší," zašeptal Oliver mezi polibky. Jeho ruka vklouzla Eliasovi na pas, a tak se zachvěl, protože měl na sobě jen plavky. Už týden v kuse měli oba na sobě snad jen plavky. 

"Další bod dolů," promluvil Elias.

Oliver se na něj zmateně podíval. "Proč?"

"Nezahrál jsi mi 22 od Taylor Swift. Jedinečná příležitost."

Oliver se uchechtl a pustil ho. "Myslíš, že nevím, že bys mi to nikdy neodpustil?" zeptal se a vytáhl si z kapsy telefon. Stačil jeden klik a písnička začala hrát z reproduktoru u pikniku. Měl to připravené.