Lovesong

{53}

ɛ Oliver ɜ

Kdyby mu někdo před dvěma lety, když ještě ani nevěděl, že soutěž vyhrál, řekl, že bude stát na červeném koberci, vysmál by se mu. Kdyby mu někdo pak ještě dovysvětlil, že na tom koberci bude stát vedle toho Eliase jako jeho doprovod, vážně by zvažoval, že tomu člověku zavolá odbornou pomoc.

Tak moc mu to přišlo nereálné, když tam stál, Eliasova ruka na jeho pase, desítky fotografů je fotily z nejrůznějších úhlů a volaly na ně, aby se podívali přímo do jejich objektivu.

Byl nervózní. Zdálo se mu, že muselo jít přímo vidět, jak se třepe. Už pár měsíců pro Eliase pracoval jako fotograf, vždy stál mezi těmi ostatními. Cítil se nepatřičně být najednou na Eliasově straně.

Ale byla to premiéra premiéra Eliasova dokumentu. Jakožto někdo, kdo se na něm taky podílel, klidně mohl skončit někde mezi posledními, co se na koberec dostali, a neměl by u sebe Eliase jako podporu.

Elias se k němu naklonil. "Vidíš, že to není nic strašného," zašeptal mu do ucha. "Tak pojď, je čas jít." Natáhl ruku a Oliver si s ním propletl prsty. Společně se pak vydali dál.

Pro něj ani pro Eliase to nebylo poprvé, co film viděli. Viděli ho už před pár týdny, aby se ujistili, že vše je v pořádku a dle Eliasových představ. Udělali si tehdy filmový večer s tunou popcornu, aby také Oliver přešel na jiné myšlenky - bylo to totiž v den, kdy by začal na vysoké, kdyby ho ovšem přijali. Přijali ho opět pouze na vysokou v jeho městě a on se rozhodl tedy pro Eliase. A dlouho byl ze svého rozhodnutí nesvůj.

Teď, o pár týdnů později, nelitoval ničeho. Přišlo mu, že má život snů.

Přesto bylo úplně jiné vidět to tak ve velkém a velkolepém. S tím vším okolo to totiž velkolepé bylo. Hlavně když Oliver viděl tolik známých tváří v sále, které obdivoval.

Největší šok pro něj byl ale na afterparty. Přibližně dvě hodiny po skončení filmu se přemístili do nových prostor, kde byla nachystána hostina, DJ a tuna šampaňského a jiných drinků, takže se Oliver hned musel uchechtnout. Elias ho lehce strčil. "Dneska se neopiju."

"Beru tě za slovo."

A pak se za tou obří pyramidou skleniček ze šampaňských objevila dvojice, kterou Oliver obdivoval. Jednoho z nich už potkal - načapal je totiž málem, když se s Eliasem líbali na toaletách.

Kráčeli k nim Yohan a Alex Wyattovi. Oliver se nevědomky téměř schoval za Eliase a jeho nervozita byla hned zpátky. Elias se jen zasmál, popadl ho za ruku a přitáhl si ho k sobě, aby stál vedle něj a ne za ním. "Klídek, seznámím vás. Jsou nejvíce v pohodě."

Když k nim došli, Elias si s nimi plácl na přivítanou, jako by byli nejlepšími kamarády už několik let. "Alexi, Yohane, tohle je Oliver."

Oliver si s nimi jen potřásl rukou. Alex se na něj ušklíbl. "Prý vás Yohan minule na toaletách vyrušil."

Musel ihned zčervenat. Yohan Alexe lehce kopnul a protočil očima a Alex se rozesmál. "Pardon, no. Ale tak když nedlouho na to vyšlo najevo, že jste spolu?"

Elias se naštěstí ujal slova. Oliverovi totiž došla. "Možná máš pravdu," přiznal s lehkým úsměvem.

"Já se za něj omlouvám," vložil se do konverzace Yohan. "Měl už skleničku šampaňského, což mu stačí k tomu, aby se opil."

"Jo, taky někoho takového znám," odpověděl Oliver a schválně se vyhýbal pohledu na Eliase. Ten to přesto pochopil a kopl ho stejným způsobem, jako před chvíli Yohan Alexe. A všichni čtyři se dali do smíchu.