Lovesong

{25}

ɛ Oliver ɜ

Kdyby měl Oliver zpětně vybrat tu nejlepší večerní procházku ze všech evropských měst, byla by to ta v Praze. 

Lidí kolem nich bylo méně než v Paříži nebo ve Vídni. Tentokrát vyšli dřív, protože po tom, co se Elias opět skoro vyvrátil, Oliver si stanovil podmínku, že budou s procházkami pokračovat jen v případě, že vyjdou dříve, aby se také dříve vrátili.

S Prahou se jim to stejně nepovedlo. Vyšli dříve, vyšli v osm hodin, vyjeli lanovou dráhou na Petřín, pak se vydali na Pražský hrad, přes Karlův most na Staroměstské náměstí a rozhodli se jít zpátky na hotel až u Národního muzea. Byla jedna hodina ráno.

Oliver se ale do toho města naprosto zamiloval. A Elias také. 

Možná se mu ale právě tato procházka líbila z více důvodů. Možná se mu líbilo, jak za celou cestu nezmínili Waltera a Elias mu místo toho vyprávěl více o jeho dětství. Líbilo se mu, když si Elias odskočil na záchod, Oliver jim zatím koupil trdelníky plněné nutellou a Elias pak málem začal skákat radostí, když se vrátil. A v neposlední řadě se mu líbilo, když ho Elias objal, protože Oliver u Hradu zahlédl kluka s nápisem 'FREE HUGS' a když Oliver zavtipkoval, že si pro jedno objetí půjde, Elias  ho objal se slovy, že kvůli tomu nemusí objímat cizince. 

Když ho Elias ale pustil, sám se k cizinci vydal a objal ho taky. Oliver se musel zasmát.

Celou dobu Oliver Eliase fotil. A měl tolik dobrých fotek, že kdyby se s ním nevídal každý den, možná by si dal i nějakou na tapetu.

Na hotel se tedy vrátili v podobný čas jako vždy. Tentokrát se ale nerozešli do svých pokojů, i když zbývalo k tomu málo. Když ale Oliver hledal kartu od svého pokoje, Elias za ním si odkašlal. Oliver se na něj otočil. "Uhm, nechceš spát dneska u mě? Ví, že to zní asi blbě, ale zdálo se mi, že pokaždý, co jsem spal s někým v místnosti, spalo se mi lépe."

Olivera to nemálo překvapilo. Po každé procházce šli každý do svých pokojů a přespávali u sebe navzájem jen, když se navštívili. Nikdy se ale tahle přímo Elias Olivera nezeptal.

"Tak jo," vyklopil ze sebe nakonec Oliver. "Jen... vezmu si nějaké věci."

Elias na něj počkal. Oliver si pobral pyžamo a hygienické potřeby a tak se tedy vydali k Eliasovi na pokoj. Tam se Oliver jako první osprchoval, po něm Elias. O půl druhé už leželi oba v posteli a Oliverovi se únavou zavírala víčka. Elias naopak vypadal, že na něj spánek ani zdaleka nepřichází, a i když Oliver opravdu chtěl zůstat vzhůru s ním, za chvíli spánku plně podlehl. 

A i když usnul jako první, ráno se probudil až po Eliasovi. "Spal jsi?" zeptal se ho Oliver.

Elias se podíval na hodinky. "Celých šest hodin, to je úspěch," usmál se spokojeně. To Olivera docela uklidnilo. 

Nasnídali se a společně se vydali v deset hodin do vestibulu hotelu, kde je už čekala Harper. Oliver teoreticky mohl zůstat na hotelu, protože Eliase čekala jen další zvukovka, ale stejně by se nudil. 

Později byl moc rád, že se takhle rozhodl.

Jakmile Elias se zvukovou zkouškou skončil (a Oliver opět pořídil pár fotek), oba dva si šli i s Harper a dalšími lidmi z týmu projít arénu, aby se v ní trochu zorientovali. Dělalo se to na každém koncertu. 

Narazili na fotobudkut. Jedna byla na každém koncertě, byla maximálně pro dva lidi, kteří si do ní mohli vlézt a vyfotit si sérii malých foteček na památku z koncertu. Plakát Eliasova turné v ní byl jako pozadí a pod čočkou foťáku se nacházelo pár serepetiček pro obvzláštnění fotky.