Lovesong

{51}

ɛ Oliver ɜ

Oliver znal Maledivy z Instagramu, Twitteru i všech těch dokumentů, které je popisovaly jako ráj na zemi. Útulné luxusní domy postaveny přímo na vodě, čistá mořská voda s krásným západem slunce přímo z postele s samozřejmě nekonečný bazén na každé terase. Vždy to obdivoval, ale nikdy ho ani nenapadlo, že by to někdy zažil.

A přitom právě ležel na jednom lehátku s Eliasem, i když kolem sebe měli další tři, trochu opitý z množství drinků, které si nechali nosit, protože tady mohl legálně pít, a na jeden takový západ slunce se právě dívali.

Oliver to chtěl přidat na Instagram. Pochválit se celému světu, jak úžasný život má, jak si užívá dovolenou se svým přítelem někde, kde si myslel, že nikdy nebude. Nemohl ale, protože je tady čekaly ještě dva týdny a nikdo nevěděl, že tam jsou. Nepotřebovali nějaké fanoušky, kteří se náhodou na ostrovech taky nacházeli, aby jim ťukali ráno na dveře.

Elias si z Oliverovy hrudě udělal polštář a tak taky usnul. Oliver dopíjel svůj poslední drink, zatímco si na mobilu pouštěl seriál (rozkoukaný ho měli s Eliasem společně, ale jeho smůla, že usnul) a přemýšlel akorát tak nad tím, co si dá k večeři.

Tak bezstarostný v tu chvíli byl.

Těsně před koncem epizody se Elias probudil a zvedl hlavu. "Zaspal jsem něco?"

Oliver se podíval na mobil. "Jen přesně dvacet tři minut této epizody."

"A ty jsi byl určitě tak hodný a nedíval ses dál, když se na to díváme spolu, že?"

"Samozřejmě."

Elias se usmál. Líně se natáhl po Oliverových rtech a krátce ho políbil. "Jsi příšerný lhář."

S těmito slovy si stoupl a dal se do pohybu. Dopil poslední zbytky svého drinku, postavil se a protáhl se. "Paul mě zabije, jak odsud přijedu jak bečka." Otočil se na Olivera. "Co chceš na večeři? Jdu zavolat Adaře."

Adara byla postarší žena, která s nimi lámavou angličtinou komunikovala a obstarala jim vše, o co si řekli. Byli tady sice teprve dva dny, ale i tak už pochopili, že tato žena se jen tak nezastaví, dokud si nebude jistá, že je vše stoprocentní. Elias se jí snažil pozvat den předtím na večeři, aby si odpočinula a oni jí poděkovali za perfektní přivítání, ale ani na to nekývla. Proto usoudil, že jí bude muset nechat alespoň obrovské dýško.

"Cokoliv. Něco vyber." odpověděl Oliver. A zatímco byl Elias pryč, dokoukal poslední minuty epizody.

Pak se taky zvedl a vešel do bazénu. Opřel se o okraj a zasněně sledoval, jak nebe postupně tmavne po tom, co slunce zalezlo. Nedlouho na to k němu připlaval Elias a opřel se stejným způsobem vedle něj. "Tohle celý mě fakt hodně inspiruje."

"Jo?" podíval se na něj Oliver. Elias si před odletem stěžoval, že mu psaní nových písní jde pomaleji, než by se mu líbilo. Neměl hotovou ani jednu.

"Jo. Škoda, že jsem ti slíbil, že na práci ani nešáhnu."

Oliver se uchechtl. "Dělej si, co chceš, prosím tě. Navíc, psaní písniček nebereš jako práci, ne?"

Elias zavrtěl hlavou. "Mám v hlavě jednu melodii. Furt si ale říkám, jestli by se líbila Walterovi. Jestli by to neudělal nějak jinak, co by na to řekl. Začínám se bát, že to album bez něj nebudu schopný dodělat. Nebo budu, ale tak za tři roky."

Oliver se k Eliasovi otočil. Už párkrát se o Walterovi bavili, přece jen to byl někdo, kdo pomáhal Elisovi se psaním skoro od samého začátku a kdo v tom byl taky sakra dobrý. Teď na to byl úplně sám.

"Zazpívej ji mně," vybídl ho, "a já ti řeknu svůj odborný názor, který bude určitě odbornější než Walterův. Nezapomeň, že jsem na základce hrál na triangl ve školním orchestru."

Elias se zasmál. "Miluju, jak vždy dokážeš odlehčit něco, co mě trápí."

"Když ti nemůžu pomoct s prací, musím aspoň takhle."

"Chci napsat písničku o tobě," vyhrkl Elias. "Nějakou jen pro tebe. A tohle mi přijde jako ten největší tlak, protože prostě musí být dokonalá, takže ji pravděpodobně nikdy nedokončím."

Oliver se na něj překvapeně podíval. Věděl, že chce Elias psát o lásce, o jejich vztahu, chtěl to mít jako hlavní zdroj motivace, nikdy mu ale neřekl, že chce napsat písničku přímo pro něj. "Jak se ti mám kdy vyrovnat, když ty mi tady píšeš písničky? Co ti můžu nabídnout já? Nahrát do ní alespoň trianglové sólo na oplátku?"

Elias se znovu zasmál, což bylo Oliverovým cílem. Nechtěl, aby se stresoval nad písničkou pro něj. A už vůbec ne na jejich první společné dovolené.

"Nepotřebuju, abys mi psal písničku. Soustřeď se raději na album," pokračoval Oliver.

Elias si ale jen odfrkl. "Máš za přítele zpěváka. Písnička je téměř povinná." Oliver otevřel pusu, že promluví, ale Elias ho nenechal. "Ale nezapomínej, od příštího měsíce jsi můj fotograf. To znamená obálku alba. Už přemýšlej," ušklíbl se.

Od příštího měsíce. To znamenalo za tři týdny. Za tři týdny měl začít pracovat pro Eliase, což znamenalo, že už to byly jen dva měsíce od toho, co se měl k němu teoreticky nastěhovat. Měly začít akce k jeho filmu, další spolupráce, reklamy, zkrátka se měl Elias vrátit ze svého "volna", které měl, aby se mohl soustředit na album. A fotografa měl mít neustále při ruce.

"Takže co všechno mě čeká, kromě alba?" zeptal se.

Elias se zamyslel. "To album, spolupráce s Adidas, to bude chtít taky vymyslet nějakou dobrou kampaň, Harper na to byla vždycky strašně dobrá. V takových spolupracích budeš hodně pracovat s jejich týmem, ale to si zvykneš. Před premiérou jsou tam dvě menší akce, na kterých budeš samozřejmě taky, a pak tam mám myslím nějaké tři rozhovory? A nějaké menší spolupráce."

"A pak premiéra tvého dokumentu," ukončil výčet Oliver. Elias ale zavrtěl hlavou a uchechtl se.

"Na premiéře nebudeš fotit. Budeš můj doprovod, samozřejmě. Někoho seženeme."

Oh. "Tak jo," pousmál se Oliver. "To se neodmítá."

Pár minut na to jim Adara donesla jídlo. Dvě velké mísy plné místního čerstvého ovoce a nějaká specialita, u které si Oliver nedokázal tipnout, co by to mohlo být a Adara pro to anglický název neznala. Hlavně, že mu chutnalo.

Po večeři se šli trochu projít po ostrově a po plážích, až nakonec skončili na nějaké akci pro turisty s tradičními tanci a další hromadou jídla, kdy si Elias zkrátka řekl, že chce do detailu poznat místní kulturu, a tak musí ochutnat úplně vše. "Máš pravdu, Paul z tebe nebude nadšený, až přijedeš," řekl mu Oliver, když ho na zádech nesl část cesty zpátky do jejich ubytování, protože Elias (částečně i pod vlivem piňa colady) sehrál další z jeho divadýlek, že přejezením ani chodit nemůže.

To bylo ale ještě normální. Na druhý den se tam totiž vrátili a Elias se rozhodl, že nebude testovat jídlo. Místo toho začal pít s místními alkohol.

Oliver ho za tohle ale obdivoval. Dokázal se skamarádit úplně z každým, i když ti lidé neuměli ani slovo anglicky a byl si jistý, že Elias určitě neuměl ani slovo maledivštinou. I když, po čtvrtém kole panáka s místními možná mluvil i plynule.

Oliver toho tolik nepil. Vždy jen ochutnal nebo si usrkl od Eliase, ale nechtěl to přehánět. Možná to byl ten důvod, proč o půlnoci Elias skončil na pódiu ve snaze tančit s místními jejich tradiční tance, zatímco Oliver seděl u stolu a s nekontrolovatelným smíchem ho natáčel. Byl přece jeho fotograf. Musel to zdokumentovat.

Ale byl především jeho přítel. A tohle byla vzpomínka na celý život.

ɛ ɜ

normálně bych to předešlou kapitolou fakt už ukončila, protože v těchle dalších se fakt nic extra dít nebude, takže proč je psát, že jo, ale tohle je wattpad. a my si to uděláme příjemné. takže ty poslední kapitoly čekejte bez nějakého děje, jako byla tato msjsks