Your Medicinal Love - Dnf

~2~

pov Dream

Už za sebou máme polovinu cesty hlubokým lesem. Brzy dojdeme k řece, která nás po zbytek cesty bude doprovázet. Je to zároveň řeka která odděluje tuhle cestu od cesty k rybníku. Není moc široká ani hluboká, lehce by se dá překročit, ale když ji vidíte, poznáte ji.
"Stejně nechápu tu Isabellu, řeklo se ne, tak prostě ne. Nazdar. Ať neotravuje dál, ne?" Nick se pořád otáčel na hlavou na mě a nedával pozor na cestu, že ho málem sejmula větev. "Hah, no jo, běž ji to vysvětlit a dej vědět, až to konečně pochopí, chci to vidět." Ona a její arogantní matka to nikdy nepochopí. Jde jim jenom o peníze. Nebo vlastně Isabelle zase tak moc ne, ale spíše jí manipuluje její matka. Ale i tak, nikdy to nepochopí, dost jsem se o tom sám přesvědčil.
"Hele, jsme u řeky nedáme si pauzu?" To by jsme mohli. 
No, teď už máme tu delší část za sebou.

Můj kůň přišel blíže k vodě, aby se napil. Mezi tím co si kluci povídali a já čekal, než se můj kůň napije, prohlížel jsem si okolí a moje oko něco zahlédlo. Něco na druhé straně řeky.. nebo spíše... někoho na druhé straně řeky. Nehybně tam ležel mezi stromy hlubokého lesa.

Sesedl jsem ze svého koně a trochu se přiblížil. Kluci si všimli, že na něco zírám a přišli taky ke mne. 
"Dreame co je?" Začali si dívat tím samým směrem jako já. "Bože..."  
Překročil jsem řeku a přišel blíž k té osobě, kluci mě opatrně následovali. Byl to chlapec. brunet,  věkově hádám něco jako já, drobné postavy. Ležel tam ve sněhu a jediné co měl na sobě bylo větší triko splývající se sněhem a krátké kalhoty. Musela mu být hrozná zima. "Bože.. bože, bože, je mrtvý?!" Karl se chytil Nicka a zděsil se představy, že by jsme našli mrtvé tělo. "Ne není prosím tě." Zatím. Byl v bezvědomí a ještě k tomu promrzlý. Pokud tady zůstane tak stoprocentně nemá šanci přežít. Opatrně jsem k němu natáhl ruku, abych se ujistil, jestli to opravdu není jen past. Nebyla to past, už by dávno vnímal.
"Co jako hodláš udělat Dreame?" Vzal jsem toho chlapce do náruče, nechat ho tady nemůžeme. "Vzít ho sebou do tepla a zachránit mu tím život?" Nick zvedl obočí a pozorně si chlapce prohlédl. "To nemyslíš vážně.. že ne?" Nick a jeho klasická nenávist k novým lidem. 
"Nicku tady by do rána umrzl. Nenechám ho tu jen tak zemřít." Nick si zase jen prohlédl toho chlapce. "Zešílel jsi?! Vždyť vůbec nevíme kdo to je! A potkali jsme ho tady, v hustém lese poblíž vedlejšího království. To ti nepřijde ani trochu divné?!" Od ignoroval jsem Nicka a nesedl zpět na svého koně a pobídl ho, aby jel nazpět k našemu království. Karl a Nick už na nic nečekali a vydali se zamnou. Nick to bude muset nějak přežít. Ale třeba ráno zjistíme, že má kam jít, a že třeba jen zkolaboval po cestě nebo tak něco, a bude moci odejít. Ale opravdu nenechám někoho jen tak uprostřed lesa zemřít.
"Fajn, jak chceš. Je to tvoje rozhodnutí, ale jestli je nějak nebezpečný nebo bude náš nepřítel, je to na tebe." 
"Beru na vědomí Nicku" určitě si myslel, že mě tím přesvědčí, ale to na mě neplatí. 

Už jsme se blížili zpět domů, byly vidět hradby a osvětlené pokoje služebnictva a lidí, kteří ještě nespali. Touhle dobou ještě služebnictvo nikdy nespí, kvůli úklidům, přípravám a těmhle věcem.
"Jsme tu."  Sesedli jsme z našich koňů  a odvedli je zpět do stáje. 
"Dreame já si pořád myslím, že to není dobrý nápad." Nick si bude za každou cenu stát za svým názorem. On prostě z nějakého důvodu nesnáší nové lidi, takhle je to vždy. Má prostě takovou osobnost. Ani Karla při prvním setkání moc nemusel. Ale když ty lidi pak více pozná, spřátelí se s nimi. "Nicku, zkus mi prosím věřit, víš jak to dopadlo posledně." Mrkl jsem na ně a odešel z chlapcem v náruči do svého pokoje..

Druhá kapitolllaaaaa