~30~

216 21 2
                                    


pov Drista

"Okamžitě mě pusťte vy kreténi!!" Zabiju je. Všechny do jednoho. Nemohla jsem vědět, že ten debil bude mít tuhle taktiku. Bodla bych ho, kdybych nebyla taková kráva a dávala pozor. Skončila jsem v nějakém koutě se svázanými rukami. 
Zahlédla jsem, jak si to ke mně kráčí Lucas. Samozřejmě vysmátý. Dala bych mu do huby.
"Aww, jak se ti líbí spadnout do vlastní pasti Dristo?" Ha ha ha. Moc vtipné.

Moje odpověď byla jednoduchá, flusla jsem mu do ksichtu. 
"Ouu.. To od tebe není nejhezčí.." A co třeba to, že nás tu drží jako psy uvázané u plotu?
"Neboj se, to, že tu teď stojím na špičkách, aby mě z toho provazu nebolely ruce, taky není moc hezké." Jako na každou větu která ho urazila, se zasmál.
"Já vím. Nikdy mě nepřestane udivovat, jak dokážeš být až neskutečně ironicky vtipná." Jasný, někdo tu nad věcí zůstat přeci musí. Když nás psychopatický debil se touhou poznat nadpřirozeno právě drží někde ve svém zámku.
"Mě nikdy nepřestane udivovat, jaký dokážeš být hajzl. Myslela jsem, že už to více ani nejde." Udělal na mě svůj ublížený obličej a položil si ruku na srdce. Herec je to opravdu výborný, možná by ho do nějaké komedie pro postižené lidi vzali.

"Je konec, Dristo. Když nemají tebe, nedokážou to." Však já se odsud dostanu tak rychle, že se bude divit. 
Po tomhle už spokojeně odcházel pryč. Je mi tahle poloha nepříjemná a na nožík nedosáhnu.. Možná, kdybych zapojila i trochu pohybu, což by v téhle úzké chodbičce šlo, byla bych schopna dosáhnout na nožík a přeříznout lano.

Zrovna když už jsem chtěla začít, zaslechla jsem povědomé hlasy a kroky sem. 
"Dristo!"
"Arabello?! Isabello?! Královno Maxine?!" Hned chvíli za nimi přiběhli ostatní dámy. Usmála jsem se. Asi se učili od nejlepšího..
"Proboha jsi v pořádku?" Isabella hned přeřízla lano a já spadla na zem. Byla to úleva pro mé ruce.
"Jo.. jo jsem. Jen.. nečekaný trik.. Jak jste se dostali pryč?" Holky se na sebe podívaly. 
"No, bylo za prvé odemčeno, a za druhé, lekce boje pomohly." Já to věděla. Jak říkám, od toho nejlepšího. 
"Musíme pryč než se Lucas vrátí, musím se vrátit pro George.." Opět se na sebe všechny podívaly.
"No víš.. my tam byli jako první.. A... George.. jak to říct.. Není tam." Cože?!
"Jak to myslíte, není tam?!" Bože můj.. mohlo se mu něco stát.. Lucas ho mohl zabít...
"Jako že prostě není. Zmizel." To ne.. Prosím, doufám, že jen utekl..
"Super.. Musíme jít." 

Odešli jsme z té chodbičky, ale noční hlídači nás zahlédli.. Strčila jsem holky na druhou stranu a naznačila, aby rychle běželi.
"Dělejte běžte!"  Rozeběhli jsme se do té největší chodby a rozhodli se, že se rozdělíme po skupinkách. Semnou běžela jen královna Maxine a ostatní se nějak rozdělili. 

Jenže když jsem se za sebe koukla, všichni hlídači pořád běželi jen za mnou a Maxine.
"Poběžíme na balkónek!" Dřív než jsem stihla říct, že je to špatný nápad, královna Maxine mě chytla za ruku a běžela semnou na balkónek. Jak jsem si myslela, bylo tu vše zablokované. Nikam se teď už nedostaneme. 
"A máme vás." Stáli jsme na okraji balkónku a dívali se na ně. Ostatní dívky vyběhly přesně pod námi do sálu. 
"Dristo! Maxine!" Koukla jsem pod sebe a naznačila, že potřebujeme pomoct.


Ahoooj no jakoby nevím jak to teď budu stíhat s kapitoly jelikož už se blíží štědrý den a teď tyhle čtyři dny toho asi budu mít hodně😭👍 Takže asi zítra možná ještě něco bude, ale tak 22 - 27.12. nebudu mít moc čass (Pak vám to vynahradím😭) 

Your Medicinal Love - DnfKde žijí příběhy. Začni objevovat