Your Medicinal Love - Dnf

~23~

pov Drista

Už mě několikrát zfackovali a pořád se ptají na jedno a to samé, ale já se jim jen vysmívám. Jde vidět, že semnou ztrácí nervy. Perfektní, i když mě to docela baví. 
Po chvíli přišel sám pan Lucas.
"Uhh ty taky ještě žiješ??" Lucas se na mě divně podíval a pak se podíval i na ostatní.
"Umm pane, vy jste těm dívkám.. něco dával než jsme je dovezli sem?" Lucas zvedl obočí a podíval se na mě. Já byla jen vysmátá a koukala na ně.

Lucas přišel blíž ke mě a zíral na mě jako na debila. A já mu ten pohled oplácela, akorát trochu.. jinak.
"Ty jsi si něco dala nebo co?" Začal jsem se smát jako psychopat a pak jsem přestala.
"Ne." odpověděla jsem a zase se začala smát. 
"Je to psychopatka.." řekl jeden z těch stráží, to mě rozesmálo ještě víc. 

Lucas vzal něco ostrého a švihl s tím tak, aby mě řízl do tváře.
"Auu.. to bylo dobrý ha." Pořád jsem se smála, je to jediný způsob, jak je tak moc naštvat, aby mě pustili. A navíc, je to zábava. Kromě toho násilí, to jim oplatím.
"Okamžitě mi řekni jak jste našli George." Ale ale, výslech si převzal na starost pan Lucas.
"Koho že?" Opět jsem se hlasitě smála. Lucas vypadal, že ho to hodně vynervovalo, ale stále se snažil zůstat 'klidný'.

"Umíš být otravná, víš to? Ty moc dobře víš, koho myslím." Pokrčila jsem rameny a usmála se. 
"V tom případě mi asi vymyli paměť.." Chtěla jsem se zase začít smát, ale Lucas mezi tím švihl znovu. Tentokrát na moji druhou tvář. 
Podívala jsem se mu do očí a začala dělat, že na něco zaostřuju. Mám menší plán.
"Co je?!" Moje ruka už je skoro volná z provazu.
"Hele... myslím, že máš něco na čele, přímo... " V tu chvíli jsem osvobodila svoje ruce, otřela si krev stékající po mých obou tvářích a obtiskla ji na jeho čelo.
"Tady!"  Klasicky jsem se začala smát jako psychopat a on ode mne hned ustoupil a otřel si čelo 

"Bože.. Je to opravdu psychopatka!" Vykřikl zase jeden ze stráží a začal ustupovat. Já se na něj hned usmála, což ho donutilo couvat ještě více.
 Lucasův pohled upřel na mě, ale neopovážil se přiblížit. 
"Odveďte ji zpět do cely..." přikázal Lucas a radši rychle zmizel. Stráže se podívali na sebe a pak na mě. Já už si pohodlně seděla odvázaná na židli a smála se na ně.

Otevřeli mi dveře za holkami a já v klidu vešla dovnitř a ještě se na ně naposledy usmála. Na to nabrali rychlí krok pryč od nás. 
Holky se na mě zděšeně podívaly, když viděli mé tváře.
"Dristo! Co se stalo?!" Arabella ke mě přiběhla a vypadala, že dost panikaří. 
"Klid, nic ze mě nevytáhli, jen jsem to dvakrát schytala. To jim vrátím. Nic se nestalo." řekla jsem s úsměvem. Arabella se zasmála nad mojí reakcí. 
"Dobře.." 

Blížil se čas, kdy započne můj plán. Ještě jednou se k nám přijdou podívat, pak zhasnou a můžu začít. Už jsem si přesně naplánovala, jak uteču a co obhlédnu jako první. Lucas je tak moc hloupý, že si při výslechu nechal klíčky u sebe a já mu je stihla sebrat. Je to dost jednoduché, uvidíme, co bude dál..

..