Your Medicinal Love - Dnf

~37~

pov George

Nebyl jsem si úplně jistý, jestli to zvládnu, ale udělám cokoliv, abych je ochránil. Musím to zvládnout. Prostě musím.
"Georgi.. jsi si opravdu jistý?" Pořád se o mě bojí..
"Jo.. jsem.." Nejsem, ale říkat jim to nebudu. Zatím jsem toho dokázal hodně, neměl by to být problém, jenže nikdy nevíte co se může stát..

Čekali jsme, co bude dál. Nikdo nic nedělal ani neříkal.. Jen jsme čekali a čekali.. Trochu do mě vstoupila nervozita a strach.. Co když zklamu..?
"Takže, tady na sebe budeme jenom zírat nebo..?" Ozvala se Drista. Hned po její větě královna Amanda začala bitku. 

V tu chvíli tu začal chaos. Všichni se snažili navzájem si pomáhat. I když jsme bojovali skoro se všemi, Dream byl stále u mě. Dával na mě pozor a bránil mě. Někdy zapomínal na sebe, to jsem ho zase pal bránil já. 

Jenže oni byli nezastavitelní. Přijde mi, že těch hlídačů je čím dál víc. A mezi  tím, co my si nevíme rady s porážkou hlídačů, Drista si měla na starost Lucase a Amandu. Chtěli jsme ji pomoct, ale jaksi nám to hlídači nechtějí dovolit.
Nikde ani nevidím královnu Maxine..

Přijde to jen mě nebo je tu cítit.. kouř? Na chvíli jsem se zastavil a rozhlédl se, jestli to cítí i ostatní. Někteří vypadali, že ano, ale ostatní byli až moc zažraní do boje. 
"Dreame.. cítíš to taky..?" Dream se pozastavila za chvíli přikývl. Šlo to z chodby hned vedle sálu. Chtěl jsem tam jít, ale dřív než já odtamtud vyběhl další hlídač, který se tam pravděpodobně už šel podívat. 
 "Všichni pryč! Hoří!" Všichni začali panikařit a sbíhat se ke dveřím sálu, aby se dostali pryč.

Než jsem stihl vzpamatovat, Dream mě rychle vzal za ruku a utíkal semnou ke dveřím. Jenže ty nám zablokovala Amanda.
"Někam jdete?" Zasmála se. Přiběhly holky včetně Dristy a zabavili ji. Dream semnou prošel dveřmi a zastavil se za nimi. 
"Georgi poslouchej.. Musím pomoct ostatním a ujistit se, že se dostanou ven. Ty musíš jít." Nikam nejdu bez něj..
"Ne.. já bez tebe nejdu.. Taky chci mít jistotu, že budeš v pořádku.." Ozvala se rána. Oba jsme se podívali do sálu. Už se to tu začíná bortit.. jedny dveře zabarikádoval lustr, druhé jsou nepoužitelné, protože už v té chodbě do které vedou hoří. Zbývají už jen dva východy, tenhle a pak ještě jeden, jenže ten je moc zdlouhavý.. 
"Georgi musíš okamžitě pryč!" A co ti lidi? Musím je zachránit a pomoct jim.
"Můžu pomáhat.. Musím.." Dream vzal mou tvář do jeho rukou.
"My budeme v pohodě.. slibuji.." Ne.. ne nebudou, mám hrozně divný pocit..

V sále ještě pořád probíhala bitka, tentokrát všichni proti Lucasovi a Amandě. Hlídači se vytratili. Nebo spíš někteří zdrhli a někteří jsou uvězněni v té zabarikádované místnosti.
"Ne.. já vám pomůžu.." Dream mě nemůže přesvědčit. Nikam nejdu bez něj a ostatních. 

Vtrhl jsem do sálu a svými schopnostmi odhodil Lucase a Amandu.
"Rychle pojďte!" Ostatní začali vybíhat ze dveří, mezi tím co Amanda už ztrácela vědomí, Lucas se znovu postavil na nohy, jenže ani on už neměl moc síly a tak se musel opřít o stěnu. 
Když už byli všichni pryč ze sálu, taky jsem běžel pryč. Oheň už se stihl dostat i sem, naštěstí naše cesta byla pořád průchozí.

Někteří na tom nevypadali moc dobře. Jako třeba Diana, už měla nějaké popáleniny když pomáhala ostatním pryč a už několikrát prošla sem a tam. 
Všichni jsme běželi chodbou pryč, držel jsem se u Dreama. A když už jsme byli skoro u vchodu, najednou jsem cítil bolest v ruce a nával bolesti mě donutil ztratit rovnováhu. 
Dream mě naštěstí chytil včas.. Podíval jsem se na svou ruku, kousek od mého ramena byl zabodnutý šíp..
Koukl jsem se do chodby zamnou a naposledy spatřil Lucase s lukem, než se začal bortit strop a stěna, které ho zasypali..

<3