Your Medicinal Love - Dnf

~13~

pov Dream

Chvíli jsme tam všichni čekali a po pár minutách jsme už zahlédli v dálce pár království. Většina přijížděla kočárem a nebo na lodi. Království na vodě a království z ostrovů jsou ti, kteří jedou na lodi. Všichni se najednou seběhli blíže, aby se přivítali z ostatními. Já jsem zůstal stát na místě s úsměvem. Dokud tu nevidím vedlejší království a dokud nedoplula princezna Isabella, je to v pohodě. Všichni někde zastavili a pomáhali si navzájem z kočárů a lodí. Když jsem viděl jak všechny děti a ostatní už vyrostli, došlo mi, jak moc mi vlastně chyběli. Jako první jsem viděl přicházet princeznu Elizabeth s jejími prarodiči. Jako vždy měli všichni na tvářích úsměvy. Zrovna je jsem nikdy neviděl jinak, než s úsměvem. Nějakým způsobem se dostali přes dav a namířili ke mne. 

"Musím říci, že máte moc hezký dvůr. Moc si to tu nepamatuji, ale vždy jsem měla pocit, že ti tu bylo překrásné." Usmál jsem se na ně. Princezna Elizabeth měla své světle růžové dlouhé šaty, je to u ní taková klasika.
"Moc rád vás zase vidím, vítejte zpět. Určitě si ještě více popovídáme za chvíli, Jenny vás odvede do sálu, až se se všemi přivítáme, přijdu za vámi." řekl jsem s úsměvem který mi oplatili. Odešli za Jenny.. Další jsem viděl královnu Ellie a její tři děti. Dva syny, Jack a Jimmy, a jedna dcera Juliet. 
"Královno Ellie." 
"Králi Dreame."
Přiběhli za námi i děti kteří mě ze zvyku museli objat. 
"Pojďte děti, s králem se ještě uvidíme, ale teď musí přivítat ostatní."  Královna Ellie si to tu pamatuje, takže ji nedělá problém, jít do sálu. Stále nevidím vedlejší království, ne že by mi to zrovna vadilo, ale znervózňuje mě ten fakt, že máme něco, co chtějí oni..
"Dreame!" trochu jsem se vylekal, protože jsem byl zamyšlený a než jsem se stihl ohlédnout, princezna Arabella mě přiběhla přivítat objetím. 
"Arabello.. Vítej zpět."  Za chvíli přišel i její otec. 
"Zdravím Dreame." Ani nemůžu popsat jak jsem rád, že vážně přijeli. 
"Chybělo mi to tady. nebyli jsme tu asi 5 let, tak moc jsem se těšila až tě zase uvidím." Zasmáli jsme se společně. Myslím, že si budu mít s kým povídat. Jenny přišla ze sálu pro další lidi a když si všimla Arabelly s jejím otcem, hned je zavolala.
"Jen běžte za Jenny, těšila se na vás, ještě si popovídáme na slavnosti."

Jak jsem řekl, tak udělali. A nastala ta chvíle, kdy si to ke mne hrdě kráčela Isabellina matka i s Isabellou. Ale můj úsměv jsem si nechal, ne protože chci, ale protože musím. Královna stále hledala něco po okolí a prohlížela naší výzdobu. 
"Koukám, že se toho od naší poslední návštěvy moc nezměnilo. Pořád stejně okoukané jako vždy." Asi si moc neuvědomuje, že ji slyším, co? "Oh, zdravím pane králi. Máte moc hezkou výzdobu." To snad není pravda... 
"Princezno Isabello, královno Amando. Vítejte zpět." Nevím, jak dlouho mi vydrží tenhle úsměv, nemůže už přijít někdo normální? 
"Děkujeme moc, je pro nás čest znovu přijet na první slavnost, kterou nekoná váš otec. ale jak vás znám, bude to naprosto stejné, jako kdybych ve vás toho otce viděla." Na konci věty se zasmála. Neznělo to upřímně, ale ironicky. A taky to tak znít dle jejího výrazu mělo.
"Zmínila jsem se o tom, že jsem žádnou slavnost nevynechala?" Jo, každou návštěvu. 
"Vážně? Pozoruhodné.." Musím zanechat svůj upřímný výraz.
"Ano.. Ovšem, naší nabídku jste si hádám nerozmyslel, že?" Už je to tady.. 
"Matko, na cestě sem jsi mi přísahala, že krále necháš být. Omluvte moji matku, je tak posedlá vaším trůnem, že mě nutí do věcí které jsem sama nikdy nechtěla." Isabella rychle prošla směrem k sálu. Aha, tak takhle to celé je. už mi to asi dává smysl. 
"Isabello!"  Ještě není ani začátek a už tu máme drama mezi matkou a dcerou.

Všechna ostatní království byly milé. Královny i králové byli skutečně upřímní, když říkali, že mne rádi vidí. Děti mě objímali a říkali, jak se jim po mě stýskalo. 
Ale vedlejší království nikde. 
"Čekejte prosím tady, kdyby se ukázali, zaveďte je za námi."  řekl jsem jednomu ze stráží a vydal se za ostatními do sálu.

Blíží se první dramaaa