~18~

189 27 10
                                    


pov George (Omg konečně pov George😍)

Zase to dopadlo tak, že když konečně Dream přijde, někdo jiný ho potřebuje. Ale Drista ani Karl mi nevadí. Jsou fajn.
"Kdo byla ta dívka?" Karl si sedl naproti mě a Drista vyhlížela z okna. 
"To byla Arabella. Princezna z království z ostrovů." Aha.. 
"Ty žárlíš?" Zeptal se najednou Karl. 
"Cože?! Ne... ne jenom.. Já nevím." Nechápu to, co teď cítím, nechápu svoje pocity.. Co si to namlouvám, vždyť ani pomalu nevím, co to je...
"Oohh, takže jo. Neboj se, na Arabelle nemáš na co žárlit, je to moje a Dreamova nejlepší kamarádka snad už od čtyř let."  Dobře, ale stejně pořád moc nechápu, jak poznám, že žárlím.
"Jo.. jasně.." Drista přešla k dalšímu oknu a pořád něco vyhlížela.

"Mám pocit, že se tu možná někdo zamiloval, co Georgi?"
"Jak to poznám?" Karl se udiveně podíval. 
"Jak poznám.. že někoho miluji?" Připadám si jako cvok, ale to vlastně jsem..
"No.. Pořád se s tím člověkem chceš bavit, cítíš se i něj dobře.. bezpečně, věříš mu, máš pocit, že ti asi vybouchne srdce když se k tobě přiblíží nebo se tě dotkne. A prostě je to takový nepopsatelný pocit, který k němu cítíš, ale nedokážeš přijít na to proč.." Byl jsem zticha a díval se do země.. Možná.. že to teď často poblíž Dreama cítím, ale vždyť se přeci nemůžu zamilovat do někoho, jako je on..
"Cítíš to k Nickovi?" Karl se pousmál.
"Víc než si jen dokážeš představit.." Je to na něm vidět.
"Ale jak jsem tak pochopil, Nick mě moc nemá rád co.." Karl se nad tím zasmál.
"A ty si myslíš, že mě měl napoprvé rád? Když jsem se přistěhoval, nesnášel mě. Je to prostě jen otázka času.."  Nevypadá to, že by měl v plánu mě přestat nesnášet.
"Ještě ho nenašli?" 
"Ne.." Karl se podíval zase do země. Drista přišla od okna a sedla si k nám. 
"Neboj se, najdou ho."
"Jen doufám, že je v pořádku.." Snad je.. Kdybych sem nikdy nepřišel, nestalo by se to. 

"Nick, že by nebyl v pohodě? To mi je divné, určitě je v pohodě."  Mám pocit, že za to může můj příchod.. Měli mě tam nechat. Myslím, že by to bylo mnohem lepší. 
"Jsem to jen já, nebo mi přijde, že je nějak moc ticho?" Já posoudit nemůžu, jsem tu jenom chvíli, ale taky mi přijde, že většinou nebývá takové ticho.
"Máš pravdu.."  Drista se opět dívala ze všech oken co tu jsou. Já zůstal sedět na posteli a čekal, co bude dál. 
"To jsou... Lidi z vedlejšího království..?" Dřív než jsme kdokoliv něco stihli říct, někdo rozbil okno u kterého stála Drista. 
"Co se děje?!" Drista se zvedla a naklonila se, aby viděla, co se venku děje. 
"Do prdele jdou sem! Musejí o nás vědět, okamžitě se zvedejte musíme pryč!" Drista i Karl mě popadli a běželi jsme ke dveřím. 

Když jsme vyběhli na chodbu, z pravé strany už na nás běželi lidi z vedlejšího království. 
"Do leva dělejte!" Drista běžela jako první a já a Karl hned za ní. Ale v levé straně už bohužel taky nebylo kam jít. Z obou stran nás obklíčilo asi 15 lidí. Drista byla připravená k boji, ale nemyslím si, že by byl jejich plán nás jenom obklíčit..

Drželi jsme se u sebe a co nejdál od těch lidí. Drista se pomalu připravovala na to, že někomu dá pěstí.
"Opovaž se, holčičko." Drista a ta žena, která ji to řekla mezi sebou udržovali oční kontakt. To není dobré, jen se Dristu snaží zabavit..
"Teď!" Než jsme stihli cokoliv udělat, rozeběhli se proti nám obě dvě strany. Karl a Drista mě strčili pryč od nich a snažili se jim zabránit, aby se ke mě dostali. To moc nefungovalo.
"Georgi běž!"  Drista mě odstrčila pryč z téhle menší bitky a já dopadl na zem kousek od nich. 

"Za ním!" Zvedl jsem se a začal jsem utíkat a doufat, že na téhle straně nejsou další.
Po chvíli jsem se podíval za sebe, ale oni už za mnou neběželi. Když už jsem si začínal myslet, že jsem je ztratil, do někoho jsem vrazil a dřív než jsem se stihl otočit, ten někdo mi dal ruku před oči a hadr na pusu...


kmo nějak klesla aktivita kde jste všichni?😭😂

Your Medicinal Love - DnfKde žijí příběhy. Začni objevovat