Your Medicinal Love - Dnf

~5~

pov Dream

"Takže, zatím mají v plánu určitě přijet z království na vodě?"  Těch žádostí je hrozně moc a probrali jsme jich jen pár, teď čekáme na odpovědi. Království na vodě se nám okamžitě ozvalo, že tedy přijedou. Sice t toho nejsem moc nadšený, ale nebylo by moc hezké, kdybych nepozval staré přátele. Sice to byli spíše přátelé mého otce, ale to už není moje věc. Už se moc těším na kecy královny. 
"Ano, a ještě princezna Arabella s jejím otcem." Alespoň někdo, kdo je v pohodě. Oni byli vždy mými pravými přáteli a jsou moc milý. Měl je rád i můj táta. já byl jako malý vždy rád když občas přijeli. Jezdí sem jen jednou za čas, teď jsme se už dlouho neviděli. Naposledy tu byli když jsem přišel o svého otce, dost mi pomohli.
"Dobře, až se ozve někdo další, dejte mi vědět." Zamířil jsem ke dveřím, abych opustil moje příšerné pracovní místo. 

Jako první jsem na chodbě klasicky vyděl Jenny. Jenny je taková žena, která tady zvládá naprosto všechno bez jediné pomoci, ale i přesto má energie až dost. Každé ráno má dobrou náladu a pořád se usmívá. Nechápu jak to dělá. 
"Dobré ráno Jenny." Jenny právě leštila staré vázy, vždy každé ráno to dělá. 
"Dobré ráno pane. Jak jdou pozvánky na slavnost?" Kéž bych už to měl za sebou. 
"No.. zatím jich moc nemáme, pár žádostí jsme probrali, zatím jsou jisté jen dvě království." Jenny se na mě jako vždy usmála. Směje se na každého a dokáže vám to zlepšit den.
"Tak to je zatím málo, co je to za království?" No počkejte, zítra se budeme divit kolik toho přišlo poštou.
"Království na vodě a království z ostrovů." Jenny se lehce udivila, když jsem se zmínil o království z ostrovů.
"Oh, přijede princezna Arabella? Božínku tak dlouho jsem ji neviděla, to je skvělé! Určitě už vyrostla a hodně se toho změnilo. Nemůžu se dočkat až ji uvidím a popovídám si s ní a jejím otcem." Musel jsem se zasmát jak byla Jenny ráda. Vždy když tu Arabella je, moc ráda ji vidí, jako já. 

Mezi tím, co jsem si v klidu povídal s Jenny, se z chodby vyřítil Nick a jako každé ráno do mě 'omylem' vrazil. Tentokrát ale ve špatnou chvíli, protože jsem stál kousek od té vázy a neudržel rovnováhu. A to bych nebyl já, abych sebou tu vázu nevzal a nespadl rukou přímo na střep. 
"Nicku! Ocenila bych, kdyby jste byl víc opatrný. Jste v pořádku pane králi?"
"Bože moc se omlouvám, to jsem nechtěl.." Asi jsem v poho, je to jenom střep. "To je v pořádku, nic to není." Jenny se na mne velmi nevěřícně podívala. 
"Opravdu, nic mi není." Nick vypadal, že mu je to líto, ale zároveň se snažil nesmát. Celý on. 
"No dobrá.. Prosím, odejděte z této chodby a já to tu uklidím."

Odešli jsme s Nickem na chodbu vedle. "Promiň. Chtěl jsem se tě jen zeptat, co ten kluk?" No jasně, to se dalo čekat. 
"Jo dobrý, už jsem s ním mluvil." no sice nevím, jestli se úplně dá říct mluvil, ale něco mi taky řekl. 
"Aha, dobře.. A není tedy nějak nebezpečný, nebo?" Podíval jsem se na Nicka a zakýval hlavou na nesouhlas. 
"Ne, ten opravdu nebezpečný není. Popravdě je plachý a bojí se mě. Teda, už ne tak moc, ale pořád jo." Nick přikývl a díval se do země. 
"Fajn.. Hele já.. půjdu za Karlem a pak ještě přijdu." Bez jakéhokoliv zaváhání, Nick odešel.
Já jen pokračoval v cestě do mého pokoje..

<3