Your Medicinal Love - Dnf

~28~

pov Dream

"Nemůžu v tom Dristu nechat samotnou!" Samozřejmě sestře věřím, ale bojím se o ni. Bojovnice je to dobrá, jenže do akčních situací jde po hlavě a vůbec nebere ohledy na sebe. A kvůli tomu to ne vždy dopadá dobře.
"A co chceš jako dělat? Nemáme jak se odsud dostat." Vlastně, máme. 
Drista jako velká sestra mě vždy učila triky a sebeobranu a tyhle věci. A kvůli tomu mi vždy radila, abych u sebe měl něco co mi pomůže v těhlech situacích. Nejčastěji mi dávala klasické pinetky do vlasů. 
A samozřejmě, od té doby vždy mám po kapsách něco  takového. A teď přijde první chvíle, kdy mi to k něčemu je.

A vlastně jsem to mohl použít už dávno, ale vzpomněl jsem si na to až teď. Vzal jsem pinetku z kapsy. 
"Kde jsi to sebral?" Otočil jsem se na Karla a pokrčil rameny. 
"Sourozenecká věc." odpověděl jsem jednoduše a začal se hrabat v zámku. Jestli to tímhle neotevřu, tak už ničím. 

Po chvíli se mi úspěšně podařilo odemknout zámek, který spadl na zem a dveře se otevřeli.
"A to tě tohle třeba nenapadlo tak alespoň tři hodiny zpátky?" Jo dobře, mohl jsem si na to vzpomenout. 
"Počkejte tady." řekl jsem a vydal se pryč. Musím najít Dristu. 
Vyběhl jsem po schodech nahoru, ale něčeho jsem si všiml. Jakoby pootevřená zeď.. tajný průchod nebo tak něco.. Opatrně jsem prošel tím vchodem. 

První co jsem viděl, byla chodba a na konci ní nějaká místnost. Došel jsem až k té místnosti, byla prázdná a na zemi ležely dva přetržené řetězy. Vedle místnosti bylo na zemi trochu krve. To mě donutilo okamžitě hodit zpátečku na schodiště.

Už mě tam nikdo nedostane. Vyšel jsem nahoru a začal přemýšlet, kam by mohla Drista jít. Chodil jsem po levé straně a potichu hledal. Jenže bez úspěchu. 
Jako by tu Drista nikdy nebyla. No tak.. kam by mohla jít? 

Dlouho jsem bez naděje chodil sem a tam, dokud jsem nezaslechl dva hlasy. Okamžitě jsem se schoval za roh a doufal, že mě neuvidí. Byli to hodně povědomé hlasy a postupně se přibližovaly..

"Musíme s tím něco udělat než bude pozdě.." Nick?
"Ale jak to chceš udělat nenápadně? Teď už tam jít nemůžeme.. je moc pozdě." Lucasova asistentka?
"Zítra už bude taky pozdě! Vím, že si dokáže poradit, ale teď když u sebe nic nemá?!" Dobře.. netiším o čem se baví, ale zní to dost naléhavě. 
"Já vím! Ráno tam nikdo nebude, věř mi." 
"Ano přesně tak. Ráno tam nikdo nebude, co když tam už nebude ani ona?" Kdo?
"Slyšel si snad Lucase, všech se hodlá zbavit až odpoledne, když vstaneme dřív než on, budeme mít dost času." Oni jsou proti Lucasovi nebo to tak jenom vyznělo? Že by Nick opravdu byl s námi..? 
"Já nevím.. nepřijde mi to jako dostatek času na všechno."
"Uvidíme, prostě to musíme alespoň zkusit. A pokud nám to překazí, zbývá jen jedna možnost." 

Bylo slyšet, jak odcházejí pryč. Vylezl jsem z rohu a podíval se za nimi. Odcházeli pryč. Chtěl jsem jít za nimi, ale v tu chvíli si mě všiml noční hlídač. 
"Hej!" Otočil jsem se a začal utíkat směrem k hlavnímu sálu. Vzal jsem to různými chodbami a snažil se ho ztratit. 

Když jsem doběhl před dveře hlavního sálu, nikde jsem ho neviděl. Tentokrát jsem ho setřásl. Podíval jsem se na ty velké dveře a pomalu je otevíral a snažil se, aby neudělali zvuk. Sice ho udělali, ale jen trochu. Nemohl to slyšet. 
Chtěl jsem se tu porozhlédnout, ale všiml jsem si, že už tu někdo je dříve než já..
Když mě viděl okamžitě se rozeběhl ke mně..

Dnf is the best<3