~8~

226 30 1
                                    


pov Dream

Karl a Nick se zastavili ve dveřích. Nick si pozorně prohlédl George. Jeho výraz mluví za všechno, ten bude George ještě dlouho nesnášet. 
"Nechceš nás.. představit nebo tak něco Dreame?" Nick se na mě sarkasticky usmál. Bože můj nechci vědět jak tohle dopadne. 
"Jasně. Kluci, tohle je George. Georgi, tohle jsou Nick a Karl. Byli tam semnou taky, když jsme tě našli." George se na ně podíval a snažil se pořád zůstat co nejvíce u stěny. Když vidím, jak se na něj Nick dívá, nebude jednoduché mu dokázat, že nám může věřit.
Karl se rychlím krokem přiblížil blíže k Georgovi, ale zastavil, když viděl, že se bojí.
"Ahoj.. Já jsem Karl. Promiň nechtěl jsem tě vyděsit.." Karl si na něj usmíval, což asi Nicka trochu víc naštvalo. 
"George.."  Nick se ani neopovážil přistoupit blíže jako Karl. Jenom stál na tom stejným místě s překříženými rukami a nevěrně se koukal na George.
"Nick.." To je všechno, co z něj vypadlo. 

"Umm tak jo, potřebujete něco kluci?" Nick se nadechoval, aby něco řekl, ale pak si všiml mojí ruky. Sakra vždyť on byl u toho, když se to stalo.. Co mu mám teď jako říct? 
"Neřízl si se dneska náhodou?" Karl se podíval na nás oba a George se zase podíval na mě. Já oplatil svůj pohled Georgovi. 
"No.. jo?" Tak tohle nezakecám ani za nic.
"Tak jak to, že tam nemáš to zranění?" Nick vypadal dost zmateně a Karl ani nevěděl, o čem se bavíme.  
"No.." 
"To já.. uzdravil jsem mu to.." Karl se rychle zase otočil na George a Nick nasadil svůj nevěřící a směšný pohled. 
"Cože?" Tak dobře, tohle bude těžké.. 
"Um.. Hele, je to těžké na pochopení.. a rozhodně počítám s tím, že nám nebudeš věřit, ale.." Podíval jsem se tázavým pohledem na George. On sám, vypadal nerozhodně. Nechci to říkat, pokud nechce, abych to říkal. 
"Ale co?"  Karl si sedl na kraj postele a jenom to celé pozoroval. 
"Já.. mám takovou schopnost.. dokážu uzdravit zranění."  Karl se okamžitě opět otočil šokovaně na George. Nick chvíli s prázdným výrazem stál na místě a pak se začal smát. 
"To jako vážně? Nic lepšího nemáte?"  Nick se začal otáčet, že půjde pryč, ale já ho zastavil. 
"Je to pravda Nicku. Vím moc dobře že ti to přijde směšné, ale je to tak." Nick zakýval hlavou na nesouhlas. 
"Dreame můžu s tebou na chvíli o samotě mluvit?" Než jsem stihl něco říct, Nick mě odtáhl z pokoje za dveře. 

"zešílel jsi snad? Copak ti tenhle nový neznámí kluk něco nakecal?" Možná, že to bude těžší než jsem čekal. 
"Nic mi nenakecal, viděl jsem to na vlastní oči." Nick vypadal, že mi nevěří ani jedno slovo. 
"Dreame no tak! Vždyť nemůžeš vědět, co jsi viděl. Těmhle lidem se nedá nikdy věřit. Je nejpravděpodobněji z vedlejšího království!" Tak a dost. Já nechci být zlý, ale nemám náladu se s někým hádat. A už vůbec ne s Nickem, který má vždy poslední slovo.
"Z toho království původně nepochází, utekl odtamtud Nicku. Nevím zatím, co se tam přesně dělo, ale-" Nick mě přerušil.
"No právě! Nic o něm nevíme. Já mu nevěřím." 
"Podívej Nicku. Vyprávěl mi, že zjistil, že má tuhle schopnost a že toho celkem dost dokáže. Ale oni po něm chtěli nemožné a on zkolaboval a utekl. Tak jsem tomu prvně nevěřil, ale dokázal mi to." Nick byl teď zticha.  Možná, že mi konečně věří? Ne, to je skoro nemožné. 
"Fajn, tak tím pádem to taky chci dokázat."


Good Night<3

Your Medicinal Love - DnfKde žijí příběhy. Začni objevovat