~11~

203 28 4
                                    


pov Dream

"Nicku můžeš to prostě nechat být? Mě nepřesvědčíš." Nick mu vytrhl ten papír z ruky. 
"Ne nemůžu, protože na tom klukovi je něco divného a já to hodlám dokázat." To nedopadne dobře. 
"Jak chceš Nicku, uvidíš, že to je blbost. Já mu věřím."
"Fakt? Já ne."  Já vím. To je ten problém. 
"Můžeš mu věřit, fajn, ale jenom to připomínám, že až budu mít pravdu, tohle celé byl tvůj nápad." Pak bez jakéhokoliv dalšího slova odešel pryč.

"Dreame? Mám ti od Jenny vzkázat, že už se všechna království ozvala." Ale no tak. Tohle se mi teď vážně řešit nechce. 
"Fajn, už jdu." 

-time skip- 

přijede sem 8 království, čekal jsem, že jich bude více, ale nestěžuji si. Přijedou sem navíc celé rodiny, takže si myslím, že to stačí. Bude tu tedy král z vedlejšího království, princezna Isabella s její matkou, princezna Arabella s jejím otcem, královna Ellie společně s jejími třemi malými dětmi, Královna Viktoria a její dva devíti letí synové, princezna Elizabeth s jejími prarodiči, královna Maxine se svou desetiletou dcerou a královna Sarah s jejím mužem a synem. Jo, to opravdu stačí. Více lidí už by bylo moc. Musím Dristě a Karlovi říct, co mají připravit v hlavním sále na ples. 
Je sice ještě čas, ale sepsat si to můžeme. 

Zrovna jsem měl namířeno do svého pokoje a cestou jsem potkal právě ty, které jsem potřeboval. 
"Dristo, Karle, mám už přesné informace o tom, kdo všechno tu bude." 
"No konečně, že vám to ale trvalo." No jo, vědět to týden před není úplně nejlepší, ale pořád lepší, než den předem. 
"No jo, běžte prosím za Jenny a sepište si zhruba celou stranu 14 v našem deníku na slavnosti, pokud se vám to bude zdát málo, připište i stranu 15." odkývali mi to a odběhli za Jenny.

Většinou pokaždé, když byli slavnosti, byla to jedna z nejlepších událostí na tomhle zámku. Ale na posledy když něco takového bylo, vládl ještě můj táta. Takže doufejme, že tahle slavnost se povede stejně, jako ty jeho. Musí se povést, jinak by to bylo zklamání nejen pro mě, ale i pro ostatní. Všichni ve mne vidí otce a ve Dristě zase naší matku.  Až na to, že Drista se nechce nikdy stát královnou.

Rozhodl jsem se, že se stavím pro George a vezmu ho sebou do hlavního sálu. Chci se tam podívat a nějak si rozvrhnou, co kde bude a tak. Pokud to za mě už neudělali Karl, Drista a Jenny.
"Georgi? Půjdu se ještě podívat do hlavního sálu, půjdeš semnou?" George se okamžitě zvedl a šel za mnou. 

Došli jsme do sálu a překvapivě už tu ostatní byli. 
"Čau kluci!"  Drista nám začala mávat  zatímco jsme šli směrem k nim. Místa je tu dost, takže si myslím, že to bude stačit naprosto v pohodě. Když se do tohoto sálu kdysi vešlo 21 království, vejde se jich sem 8. George se s údivem rozhlížel po sále. 
"Líbí se ti tady?" 
"Já.. ještě jsem asi nikdy v tak velkém prostotu nebyl.." Zasmál jsem se a on trochu taky. To je snad možná poprvé, kdy ho slyším se 'nahlas' zasmát. Vždy se jen pousmál. A musím říct, že tohle je snad ještě hezčí... Cože? Ne už jsem zase u tohohle.. No tak má možná prostě hezký smích a hezký úsměv, ale to je všechno..
"Pojďte se na to podívat, máme to už rozvržené a připravené, jen potřebujeme názor!" 


No tak jakože od příští kapitoly už to konečně začne být trochu zajímavější 😭

Your Medicinal Love - DnfKde žijí příběhy. Začni objevovat