Zaraki & Hunter

Chapter 8

Svíravá bolest a spánek plný špatných snů. Chtěla bych se probudit.
Oči se mi otevřou a já pomalu nevím kde jsem. Bylo mi takové horko, oči pálí jako čert a pronikavé světlo z noční lampičky mě oslepuje.
,,Nic se neděje, Zaro. Byl to jen sen, jsi.. Jsi v pořádku.". Každá vzpomínka na špatné sny zmizela. Utopila se v jeho očích, v modrém oceánu a skončila na jeho dně. ,,Já.. Probudilo tě to?". Zmateně vzpomínám, že jsem šla na záchod a už nezamkla. ,,Plakala jsi...".
Stydlivě uhnu pohledem a koktám omluvu. Už může jít zase spát, abych čekala než odejde a mohla začít zase depkařit.
,,Maličká..".
Srdce mi hlasitě udeří do hrudníku. Z oka se mu kutálí slza, steče po jeho unavené tváři a mizí. Hunter plakal v mé posteli a já byla jako po úderu bleskem. ,,Plakala jsi ze spaní a prosila..". Chladně se odtáhne. Co bych mu teď měla říct.. co se tu vlastně děje? Je mi tak na hovno z jeho pohledu. Nikdy jsem nechtěla, aby se někdo cítil takhle, jen kvůli mně. ,,Huntere...". Prohrábnu prsty jeho rozcuchané vlasy a věnuji mu nejvíc milý úsměv. ,,Nemusíš být smutný. Jsem v pořádku.". Otevíral ústa, ale hned je zase zavřel. S otázkou v očích přitiskl své čelo na mé. Trvalo to jen pár vteřin a do vzduchu vyšla jeho slova. ,,Kéž bych tě potkal dřív. Kdybych jen mohl změnit co se má stát, udělal bych to hned. Udělal bych cokoliv, abych mohl být v tvojí přítomnosti. Jsem do tebe blázen, Zaro." Srdce mi vynechá pár úderu, jeho slova jsou tak ostrá, že nemám pochybu o jejich významu. ,,Měl jsem ti říct, že se budu ženit. Není to, ale tak že bych chtěl. Je to jen dobrý obchod pro mou rodinu.". Hledala jsem cokoliv ve svém slovníku, jen abych přerušila tok jeho myšlenek. ,,Proč jsi tady, Huntere? Proč jsi doopravdy tady a ne se svou snoubenkou?".
Dlouho minutu neřekl nic, jen civěl na prázdnou stěnu naproti. ,,Protože tě potřebuju. Chci tě. Tak hrozně moc tě chci a nemůžu sám sebe přesvědčit abych odešel. Nechci tě nechat samotnou. Jsem sobec, vím to. Nikdy ti nedám všechno, ale... Nemusíme dělat nic. Nemusíme se držet za ruce ani spolu spát. Jen mi dovol, abych byl vedle tebe, maličká.".
Ohromné, jak rychle jsem mu opět propadla. Konečky prstů jsem přejela po jeho tváři.
Rozpálil to chladné uhlí uvnitř a odmítnout jeho objetí? Čistý hřích, řekla bych. Pokud se mám spálit, ať je tomu tak. Pokud mi má zlomit srdce...
Ať si moje srdce klidně vezme. Ať s ním udělá cokoliv jen bude chtít. Lepit na něj náplasti, nebo ho spálit na popel.
,,Huntere..". Tiše mi zakurvoval do úst. Natiskla jsem své tělo na jeho a naše rty dělí jen milimetry. ,,Když se na mě.. budeš takhle dívat, tak se mi akorát postaví a já budu muset odejít.". Jeho hlas zněl tak tiše, že se mu posadím na klín, abych lépe slyšela. ,,Co jsi říkal, Huntere?". Nevinnost hraji dobře, nutím ho zopakovat co by chtěl, ale dostává se mi vrčení. ,,Zlobíš mě, koťátko. Co si mám teď počít hmmm?". Opíral se rukama o postel a nechal mě se na něm uvelebit. ,,Můžeš dělat co jen chceš. Jsem přímo tady.".

Slovo ,,kurva" padalo z jeho úst velmi často. Přesunul ruce na můj zadek a zmáčkl. ,,Co by jsi chtěla? Chceš si povídat nebo se mazlit? Řekni si.". Vybrala jsem si tu druhou možnost. Polibek následoval v dalším okamžiku a pak už jsem ležela na jeho hrudi. ,,Jsem nadržený, maličká.". Byl velký, tlačil mě na stehně a já mu s třesoucí rukou, rozepínala zip. ,,Chci tebe, Huntere. Se vším co mi jen nabídneš.".
Chrčí mi do tváře, jak moc ho sere, že se neumí ovládat. Nemůže si pomoct, když jsem nad ním a žádá o udělání. Klečím na kolenou před postelí a když zachytím jeho překvapeni výraz, neodolám. Říkat, že to neumím, nejspíš nemá cenu, ale jednou to musí být poprvé. Olíznu jeho špičku, třesou se mi prsty a když z něj vyjde sten, nebráním se pohledu do jeho očí.
Přivřené oči, výraz plný spokojenosti. Zaplétá mi prsty do vlasů a uvede rychlejší tempo. Vrčí a kurvuje na celý pokoj. Šeptá, že se mu to líbí a jestli nepřestanu tak se mi udělá do pusy. Přesně to taky udělal. I přes to, že mi dával hlavu pryč, skončilo jeho teplé sperma uvnitř mé pusy. Polka jsem úplně všechno a stydlivě si otírala rty. ,,Ty jsi to polkla?". Palcem mi přejede po rtu a přitáhne blíž k sobě. ,,Nemusela jsi to polykat, koťátko." Vtiskl mi polibek, což bych teď čekala nejméně. ,,Jsi prostě dokonalá. Ať děláš nebo říkáš cokoliv. Nemusíš ani nic dělat a stojí mi z tebe pták v pozoru. Tebe prostě nebudu mít nikdy dost.".
I když se teď udělal, jeho penis byl připravený na další kolo. Stáhl mi tričko, pod kterým už nic nebylo a promnul má prsa. Koušu si ret a vrním mu do ucha. Dotýkal se mě s nevšední něžností. Prsty jezdil po jizvách na mém těle a líbal je. Třese se mi celé tělo pod jeho dotykem. ,,Jsi nádherná..". Byl ústy všude, titěrné kalhoty z krajky mizí někde v prostoru a on mě líbá na mém středu. ,,Huntere...".
Nebylo to jako poprvé. Tentokrát si bral mé tělo úplně celé. Prozkoumával každý záhyb a hledal ty nejvíce citlivé body. ,,Můžu tě ošukat?". Ptal se, jakoby čekal jinou odpověď než ,,ano".
Byl ve mě v zápětí. Okousával mi krk a s každým přiřazen vzdychám hlasitěji. Mým pokojem se neslo jeho jméno, doprovázeno vzdechy. Užíval si si to snad více než já, zarýval mi prsty do kůže, silně tiskl zápěstí a stehna. Doslova šukal mou duši a miloval mé tělo.
Od potu mám orosené prsa a jeho těžké tělo dopadlo na mé. Hunter ztěžka oddechoval. Od neustálého narážení do mého těla, jsem byla v jiném světě. Bylo mi úplně všechno jedno. I kdyby byla apokalypsa, zrovna teď mi to bylo úplně jedno. ,,Kurva, maličká.". Přitáhne si mě do své náruče a já po chvilce usínám vyčerpáním.