Zaraki & Hunter

Chapter 23

Snažila jsem se ignorovat jeho dotek a soustředit se na barevnou obrazovku. Přejížděl mi po hřbetu ruky já se mohla zbláznil.
Měla jsem v sobě další dvě piva a třetí dopíjím. Je tu napjatá atmosféra, nemám odvahu nic říct.
,,Čarodějko?". Zpozorní každý smysl v mém těle. ,,Ano?".
,,Co jsi to chtěla vidět?".
Stydím se jak nikdy. Mnu plechovku v ruce a cítím jak se mi pod jeho dotekem začíná třást ta druhá. ,,No.. Tvůj..Tvoje tělo.".
Koktám jako malé dítě. Pozoruje mě, usedne do tureckého sedu a znovu chytá mou tuku. Byla to jen vteřina a i tak jsem se začala třást celá. ,,Ale nemusíš to dělat. Asi je to hloupé a-.". Tričko které doposud zapalovalo jeho tělo, bylo pryč. ,,Tak se podívej, čarodějko.".

V pokoji bylo světlo z televize a i tlumeně z venku. Mohla jsem si ho prohlédnout, a to do každého detailu. I přes to stydlivě uhýbám pohledem a znovu něco zakoktám.
,,No tak, čarodějko. Nemusíš se stydět.".
To se lehce říká...
Jedna z mnoha věcí, které se mi vážně líbí, jsou jeho ruce. Zatraceně velké a plné síly. Hrudník se mu zvedla v pravidelném tempu a já si ho prohlédla od krku až k pasu. Jeho tělo, se mi vážně líbilo.
,,Už jsi mě přece viděla, čarodějko. Tak proč chceš teď znova? Libí se ti to?".
Zkousnu si spodní ret. Viděla jsem víc, než jen jeho hrudník. Jenže ne tak moc, jak bych chtěla. Nepatrně se nahnu a chci se ho dotknout. Nevím co mě to popadlo, chtěla jsem pocítit ten žár, jenž z něj vycházel.
,,Řekla jsi, že se chceš dívat.".
Zastavil mou ruku a sevřel mi zápěstí. ,,Pokoušíš mě, čarodějko.".
Ačkoliv už jsem měla problému dost, nikdy není pozdě na další.
,,Prosím, Dereku.".
Zavrčel a nechal mě, abych se ho dotkla. Jeho pokožka doslova hoří. Stačilo, abych přejela konečky prstů po jeho ramenou. Napnulo se mu celé tělo a začal rychleji dýchat.
,,Kromě Huntera a mě... Si vážně s nikým nic neměla, že?".
Přikývnu. Znalost mužského těla, tak byla na menším bodu mrazu. Huntera jsem viděla několikrát, ale ani jeho jsem si nikdy neprohlížela tak, jako teď Dereka.

Nechal mě, abych mu jezdila rukama po těle. Jemná pokožka, pevné svaly a jeho vůni nedostanu z hlavy asi nikdy. Každý záhyb jsem si zapisovala do paměti. ,,Líbí se to, čarodějko?". Neměla jsem na to odpověď, ale kývnuti hlavou mu stačilo. ,,Stojí mi z tebe pták, čarodějko. Měla by jsi přestat.".
Nechtěla jsem.
Boule v kalhotách byla více než vidět a já nechala dlaně na jeho ramenou.
,,Je mi horko..". Vážně mi byl hic. Bylo to z něj, z toho co tu teď sama dělám. ,,Je ti horko? Já se za chvilku usmažím, Zaro. Potřebuju zchladit.".
Už se zvedal, když jsem ho zavčas chytila za ruku. ,,Čarodějko, jsou tady jenom dvě možnosti. Buď si dojdu dát studenou sprchu, aby mě přestal bolet penis, nebo se udělám. A já kurva, nechci dělat něco čeho by jsi ok litovala.".
Nechala jsem ho odejít. Hned jak se zavřeli dveře, jsem se zahrabala do peřin a nafackovala si. Nebyl pryč dlouho, ještě mě pálila tvář, když se prohla matrace. ,,Promiň, Dereku. Nechtěla jsem...". Co jsem to vlastně nechtěla?
Peřina letěla někam pryč. Klečel na posteli jen s ručníkem kolem pase. ,,Zničíš mě, čarodějko.".
Nahnul se blíž a přitiskl své rty na mé.
Chtíč byl najednou všude okolo. ,,Tvoje rty jsou dokonalý, Zaro. Jsem připravenej na další sprchu jet z toho. Je strašně těžký-.". Sám sebe přerušil a mezi šepotem mi vtiskl další polibek. ,,Nebejt nadrženej, když si hned vedle mě.".

Nemám slov. Z jeho polibků se mi motá hlava. V nesnázích, pod jeho velkým tělem. Na samém okraji propasti s jeho slovy, která mě shazují dolů. ,,Myslím si, čarodějko, že to co se líbí mě, se líbí i tobě.". S otazníkem v očích, sjel rukou po mém boku až na stehno. Vydechnu snad všechen vzduch. Šibalsky se mračí a já nevím co dělat.
,,Mám přestat?".
Nechtěla jsem aby přestával, ale měla jsem obavu. ,,Kamarádi tohle dělají?". Na chvilku se zastavil a narovnal se. ,,Někteří jo. Kamarádi s výhodami. Chceš mít výhody, čarodějko? Protože mně to určitě vadit nebude. Představa, že máš v puse můj penis, je neodolatelná.".
Mluvil na mě jazykem, kterému stěží rozumím. Je mi takové horko, že snad shořím. Proudí tu zajímavá elektřina a svazuje mi zdravý úsudek.
,,Nechceš prozkoumat i zbytek mého těla, čarodějko?".
Bylo to, více než lákavé. Vlastně už ani nevím co dělám. Mezi jeho polibky, jsem se dotkla jeho podbřišku. Zkousl mi spodní ret a on mi s omlouvám šeptá do ucha. ,,Kurva, Zaro.".
Osuška povolila a mě se naskytla pohled na jeho chloubu. ,,Vidím ti na očích, že se ho chceš dotknout, čarodějko.".
Měl naprostou pravdu.
Jezdím prsty po jeho délce. Ruce má zaťaté v pěst a stále si něco mumlá. Líbí se mu to?
Chtěla bych to vědět.
Na chvilku přestanu a jen ho sevřu v ruce. Vzhlédnu a setkávám se s jeho pohledem. ,,Kurva, jestli to budeš dělat ještě chvíli, asi se udělám, čarodějko.". Pohyb nahoru a dolů, chrčí mi do tváře jak moc ho seru a co bych chtěla teď.
Chtěla bych ho...
,,Můžu tě ochutnat?".
Šlo mi to přes jazyk tak rychle, že bez jeho odpovědi, přiložím rty na jeho špičku.
Hrubé chytnutí za zátylek mě ns chvilku zastaví, ale Derek ten boj vzdá. Nechal mě, abych ho mohla ochutnat. Tiché steny se rozléhali pokojem. Soustředila jsem se na svou práci a jeho jemné tahání za vlasy, se mi líbilo.
,,Jsi malá coura, čarodějko. Kolikrát si už dělala?". Na prstech ruky ukazuji jednou. Vrčí, že to není možné. Mezi nadávkami mi lichotí a když už mi zaklání hlavu, uhnu před jeho sevřením. Byl tak hluboko v mých ústech, jak jen to šlo. V puse mám sladko a když najdu jeho pohled...
Moje kalhotky jsou definitivně mokré.
,,Kurva, ani ve snu jsem neviděl jak to polykáš, čarodějko.".
Otřu si pusu jeho tričkem a neodpustím si poznatek. ,,Chutnáš mi, Dereku.".

Pojďme někam
Kde bude jen temnota
Prázdná
Bezpečná