Zaraki & Hunter

Chapter 38

Zaraki

Bylo až šokující, jak rychle jsem propadla do beznaděje. Po tom všem co se stalo, po včerejší noci kterou jsem strávila s Hunter v jeho objetí, mi připadá tenhle svět naprosto šílený.
Ponořená v e-mailech, textech a hlasových zprávách. Trvalo mi jen pár hodin dokončit všechno, co jsem měla na seznamu od mého nového šéfa, jsem splnila. Chtělo to, trochu se zabavit a nepřemýšlet nad smyslem života.
Teď, když už se venku stmívalo a ulice utichla, neměla jsem co dělat. Bylo uklizeno, uvařeno, já sama jsem se dala taky do kupy a teď zase nemám co dělat.
Přijde Hunter ještě dnes? Nebo přijde zítra, či pozítří? Vrátí se vůbec...
Chtěla jsem tolik věřit jeho slovům. Čekala jsem na jakýkoliv náznak, že mu brzy otevřu dveře a nechám se vztáhnout do jeho náruče.
Takhle představa se táhla až do osmi.
Unavená a připravená skočit do postele dojídám svou večeři. Stihla jsem přečíst skoro polovinu knihy a shlédnout dva díly krimi seriálu a i tak jsem stále koutkem oka civěla na dveře.

Z jiného pohledu však...
Měl teď víc starostí, než si dovedu představit. Nejspíš měl dnes vážně těžký den a chce si odpočinout, ne trávit čas se mnou. Což je naprosto pochopitelné, avšak ta sobecká část mě, mi stále šeptala jak mi chybí.
Jak moc bych teď chtěla jeho přítomnost.
Inu..
Dostavil se.
Bylo půl deváté když se ozval zvonek a já už převlečená v dlouhém tričku na spaní, klopýtala ke dveřím.
Kukátko mi toho příliš neprozradilo a tak s rozvahou otevírám dveře.
Byl to on.
S krásnou kyticí a sešitým čelem.
Neměla jsem slov, nebo jsem spíš nevěděla na co se zeptat dřív. Vklouzl dovnitř a vtiskl polibek na čelo.
Celá místnost se nasákla jeho vůní, ten špatný pocit samoty byl zase pryč a konečně mi spadl ten tíživý kámen z hrudi.
,,Ahoj, maličká. Už jsi spala? Promiň.".
Jeden polibek střídal další a další. Na tváři mu hrál spokojený výraz a když děkuji za květiny, musím se dotknout jeho čela.
,,Co se ti stalo?".
Nechala jsem ho, aby mi sevřel ruku v dlani. ,,S tím si nedělej starosti, maličká.".
Chtěla jsem to vědět a dřív nebo později to z něj určitě dostanu, jenže proč jsem teď pocítila to píchnutí na hrudi? Měla jsem o něj starost.
Vážně jsem se bála...
Ani můj zamračený výraz ho neobměkčí a tak mu nabízím večeři.
Hrál mu tváři tak spokojený výraz. Držel mě za tváře a jen se mi díval do očí.
,,Chtěl bych tě políbit, maličká.".
A je to tu zase. Dostal mě do kolen jedinou větou a copak bych něco takového mohla odmítnout? Mé vnitřní já, by mě nejspíš zabilo kdybych odmítla jeho polibek.
Teplé a měkké. Jeho polibek byl spalující a něžný zároveň. Hořím z jeho doteku a nedokážu si prostě pomoct.

,,Udělala jsem si jen trochu nudlí a kim-chi. Mám i rýžové kuličky jestli chceš.".
S poděkováním mě doprovodil ke stolu kde usedl. Mezitím co ohřívání jídlo si zapálí cigaretu a přijme nabízenou kávu. Udělám šálek i pro sebe a pak jen tiše vyčkávám.
Bude tu chtít přepsat?
Líbilo se mi ležet vedle něj. Cítit jeho pokožku na své...
,,Mohl bych.. Mohl bych tu přespat?".
S údivem hledím na prázdnou misku a jeho nervózní pohled.
Jsem zaplněna štěstím a obavou co bude.
Po mém kývnutí na souhlas jsem se zabavila mytím nádobí. Hunter spokojeně jedl večeři a já si připadala jako královna když chválil každé sousto. I on uměl dobře vařit, člověk by to do něj neřekl, ale vážně to uměl.
,,Maličká..". Jeho ruce se ovinou okolo mého pasu. Ten hřejivý pocit, který pokaždé když tohle udělá je naplňující. ,,Dal bych si sprchu jestli nevadí. Přijdu za tebou, klidně si jsi lehnout.".
Nechtěla jsem aby se odtáhl, v mé mysli se teď objevilo jeho tělo. Jen představa jak se sprchuje mi stačila, abych zrudla jako rak. ,,Dobře. Přinesu ti ručník.".
Nestačil ani dojít do koupelny a už mu ho podávám. Nechtěla jsem se dostat do situace, že bych musela do té koupelny vejít a vidět ho.
Styděla jsem se, ale v duchu doufala, že de ho budu moct dotýkat.

Zalezlá pod peřinou jsem čekala až přijde. Tričko na spaní se mi zdálo příliš krátké a když se Hunter dlouho nevracel, rozhodnu se převléct. Hrabu mezi věcmi než najdu noční košilku. Zakrývala všechno co měla a byla vážně pohodlná.
Možná jsem to měla udělat dřív, jenže mám holt smůlu.
Stála jsem uprostřed pokoje jen v kalhotkách, když se dveře otevřou. Ve zmatku pouštím košilku na zem a snažím se zakrýt.
Nic neříkal, jen stál ve dveřích a okolo boků měl jen ručník.
Nemotorně se obléknu a nevím kam s pohledem.
Tiše si odkašlu, tohle trapné ticho je ubíjející.
Hunter se pohnul až když jsem ulehla do postele. Pár kroky se ocitl na druhé straně a usedl na okraj.
Za pár vteřin, kdy jsem ani nedýchala napětím, se otočí a zadívá se mi do očí.
,,Už jsem ti někdy řekl jak moc mě sereš, maličká?".
Po jeho krásném těle stékají kapky vody. Pevné svaly jsou jen výraznější pod všemi těmi tetováními. Při prohlížení jeho těla, jsem se samozřejmě zakoukala na jeho krk. Přesně tam se totiž na levé straně nacházelo moje jméno. Až teď mi to přijde vážně šílené...
,,Přestaň s tím, Zaraki. Neděláš mi to vůbec lehký.".
Nedělala jsme vůbec nic. Nic jsem neříkala a jen se dál kochala výhledem. Vstal, jeho zadá mi připadají tolik sexy, že z toho ztratím dech. Chvilku se rozhlížel až nakonec našel svou mikinu. Zapomněl jí když dnes odcházel a tak jsem jí nechala na svém místě.
Chvilku v ní něco lovil až vytáhl modrou krabičku cigaret.
,,Když se na mě budeš takhle dívat, tak tě ošukám. Stačilo mi, že jsem viděl tvůj zadeček a už mi stojí.".
Byl tak přímočarý až se zalknu.
Nechtěla jsem ho rozrušit, ale nedokážu si pomoct, když vypadá tak mužně.
Pokoj provoněla tráva. Stál u okna a díval se zaujatě ven. Nechtěl se snad dívat na mě?
,,Huntere?".
Najednou mi ten ďábel na mém rameni vnukl špatný nápad.
Nečekala jsem na jeho odpověď a vstanu.
Dojdu až k jeho velkému tělu a vmáčknu se před něj.
,,Řekni mi co se ti stalo.". Dostalo se mi zavrčení. Kleknu si před něj a zachytím jeho překvapený výraz.
,,Co to děláš, Zaraki?".
No sama úplně nevím, ale chtěla jsem ho tak moc, že už asi není cesty zpátky.
Ručník povolil, zopakovala jsem svou otázku, ale to už mě držel zezadu za krk a chrčel mi do tváře, že jsem jeho malá potvora.
,,Chceš vědět co se mi stalo?".
Byl nadržený a dával to patřičně najevo. Netrvalo totiž dlouho a sám mi ho dával do pusy.
,,Moje budoucí ex manželka po mně hodila vázu. Nechal jsem si rozbít hlavu, aby jsi mi ho mohla takhle kouřit, každej, zkurvenej den, maličká.".