Kámoš Mého Bráchy

11. pokoj

Po tom našem polibku jsem se rozhodla odejít do pokoje,Calin usnul na gauči a Willy zase na koberci a můj brácha u sebe v pokoji s tím že řekl že jde hledat vchod do Narnie. Celá šťastná že jsem zdolala ty schody. A zamířila směrem k mému pokoji ale já byla úplně někde jinde Vážně jsem se líbala?! A zrovna s ním! Pane bože co já jsem to za magora ale na to že se chová jak debil ,tak líbá neskutečně dobře... Znamenalo to pro něj něco? Co když to byla jen pusa a já s toho dělám bůh ví co ... Co mám teď dělat? Mám ho ignorovat nebo dělat jakoby se nic nestalo, jasně že stalo, líbala si Petra ty blbko.
Sama sobě jsem si vynadala a otevřela dveře,nerosvítila jsem a dveře opět zavřela, jakmile jsem se otočila uvědomila jsem si že tohle není můj pokoj ale pokoj někoho jiného. Šla jsem směrem ke stolu kde se povalovali nějaký věci,ten bordel jsem ignorovala ,zastavila se u stolu na kterém leželi nějaký papíry.Chvíli jsem si je prohlížela a pak rozsvítila lampičku a narazila na sešit který byl lehce zmačkaný a pár obrázků trčelo ven. Vzala jsem ho do ruky a opatrně ho otevřela, byly to texty k písním ale nejvíce jsem se zarazila na obrázku kdy malá postava stála a v ruce měla srdce,za ním byly černé postavy a všude byly démoni a vykřičníky. To mě donutila se podívat na druhou stranu kde byl nápis Petr křičí o pomoc i když ho ,nikdo neslyší, mám v sobě démona nikdo to nevidí po těchto slovech mi naskočila husí kůže,byla jsem zmatená Co se vlastně stalo a proč píše takovéhle věci? Otočila jsem pár stránek a tam byly už trochu veselejší věci, byl tam Pegas a další texty , musím říct že na to jak se chová tak kreslí krásně, prsty jsem přejela po křídlech a usmála se.
Byl opravdu šikovný ale přesto jsem byla přesvědčená že tohle byla je druhá stránka,tu kterou neměl nikdo vidět. „Co tu kurva děláš!?" Vykřikl najednou Petr a jsem upustila sešit na zem „J-já , spletla jsem si pokoj" řeknu a kouknu se na něj, sleduje mě a je na něm vidět že je nasranej, kleknu si na zem a seberu sešit, když se zvedám všimnu si že stojí přede mnou.
„Co všechno si viděla?"zeptá se mě když položím sešit zpátky na stůl„Dost na to abych viděla že se ti něco stalo a možná i děje" trochu sebou trhnul „běž pryč" řekne s ledovým klidem a kouká do země „Ale co se děj-"„Řekl jsem ať jdeš pryč,tak kurva jdi!". Zakřičel a já sebou trhla, už jsem byla na odchodu když v tom jsem si v hlavě řekla Nejsem jako ostatní „Co ti kurva vadí?"zeptám se ho a otočím se na něj „To že mi lezeš do věcí,do kterých ti nic není" odpoví a postaví se ke mě čelem „Tak promiň že chci o tobě vědět víc než jen to, že si kámoš mého bratra!" Řeknu trochu víc na hlas a na konci se mi trochu zatřepal hlas Co sakra dělám pomyslela jsem si a koukala na Petra.
„No a co když je mi to jedno? Myslíš si že když si mě políbila tak to něco změní!"jenom jsem tam stála a bojovala se slzami „Promiň že jsem ti lezla do věcí a taky že jsem si myslela že budeš v pohodě ale si akorát ještě větší debil než jsem si myslela"řeknu a slzy mi tečou po tváři. Udělá pár kroků ke mě,na nic nečekám a odejdu na chodbu a zavřu dveře„Kurva!" křikl Petr a hned na to se ozvala rána,lekla jsem se a s brekem utekla do pokoje.