Kámoš Mého Bráchy

41. KFC

„A co tohle?" Zeptá se a v ruce drží černou sukni s řetízkem
„Já nevím,tohle asi ne" odpovím a začnu se přehrabovat v šatech.
„ S tebou je to vážně těžký"
„Já vím ale něco si koupit musím, nemůžu celou dobu nosit kalhoty a navíc dneska jdeme do kina" postěžuju si.
Ano vůbec jsme nešli do nákupáku abych pak nemohla vůbec spát, k mému překvapení šel Petr dobrovolně.
„Víš co kotě...tohle tady nech a já ti něco vyberu. Tady máš peníze a jdi si třeba na nehty nebo někam jinam ale tohle by mě brzo zabilo" chtěla jsem protestovat ale to už mi v ruce zůstali dva tisíce a já jenom koukala.
„Ale já nec-"
„Mě to nezajímá kotě,tam je východ a za hoďku ti zavolám" sotva to dořekne už zmizí v uličce.
Okey tak tohle bylo zajímavý, vyjdu z obchodu a zamířim k nehtovému studiu.
Nakonec jsem se rozhodla pro klasické bílé nehty a už jenom čekala až to bude mít paní hotové. Celkem to uteklo , sotva jsem zaplatila a vyšla ven tak už mi volal Petr že čeká venku.
„Tady si, konečně můžeme jít, umírám hlady" odpoví a chytne mě za ruku ,nelze si nevšimnout obrovské tašky kterou drží v druhé ruce.
„Co všechno si koupil proboha?"
„Vše co si zasloužíš" začne se smát a mě je jasný že koupil něco úplně jiného.
„Peťouši cos koupil ?"
„Překvapení" s jeho typickým úšklebkem se na mě podívá a dál mě vede někam pryč.
Nakonec zastavíme u KFC a objednáme si jídlo, už jsem myslela že to bude v klidu ale paní která nás obsluhovala očividně zapomněla že jsem tam s ním.
„Budete chtít pití?" Zeptá se a  nevinně se uculí,To si dělá prdel ne pomyslím si a odpovím za Petra „Jo budeme , poprosím jednu velkou Colu" ona mě jenom probodne pohledem a podá nám kelímek.
   „Ještě něco?"
„Ne to je všecko, můžeš jít prosím zabrat stůl?" Zeptá se mě Petr a usměje se ,jenom kývnu a mám se k odchodu.
„Mohla bych vás o něco poprosit?" Slyším jak se ho zeptala a trochu se zarazila. Jejich rozhovor už dále neslyším a raději zaberu místo k sezení.
Za necelou minutu je Petr zpátky a sedne si na proti mě.
,, Co chtěla?!"vyšteknu okamžitě a on se na mě s pobaveným pohledem koukne.
„Žárlivá scénka jo?"
„Nech toho jenom mě to zajímá"
„Jo jasně a proto s jí malém vydloubla oči" pronese a začne jíst.
Jak to poznal? Prostě cooo, to bych nikdy neudělala...
„Kecáš" odpovím a vezmu si hranolky.
„Když myslíš..." Hodím na něj nechápavý pohled a on se usměje.

Naposledy se napila a šla odnést tác, myslela jsem že bude na mě čekat ale on se vybavoval s tou borkou co nás obsluhovala. Udělali si spolu fotku a povídali si,to bych ještě přežila ale když mu najednou začla cpát do kapsy papírek tak to už jsem nevydržela a mířila si to rovnou k nim.
„Půjdeme lásko?" Zeptám se a oni se na mě otočí,on na mě kouká s pobaveným pohledem a ona zase že by mi nejraději vyškrábala oči.
„Jo jasně" odpoví a chytne mě za ruku
„Díky kotě"zašeptá když se odebereme pryč.
„Ozvi se až budeš mít čas!" Křikne na na Petra a já zůstanu stát na místě.
„Víš..pokud ti to ještě nedošlo tak Petr ti očividně nezavolá a být tebou tak si dám odchod a jdu své číslo srát někam jinam "  pronesu když se na ní otočím a ona se jenom nasere a odejde.
 
„Já ti říkal že žárlíš " pronese když nasedneme do auta a já se ne něj podívám.
„Nech toho , kdybych jí nic neřekla tak by ti klidně zavolala a já pak byla za totální krávu" jenom se zasměje a vyjede z parkoviště.
  „Tohle bych ti  nikdy neudělal a líbilo se mi jak si po ní vyjela,byla umělá až na prdeli"
„Jo jasně" pronesu a koukám se z okénka.
Zastavíme na semaforu a on mi zvedne hlavu,tak abych na něj viděla.

„Hele já chápu že se tak občas nechovám ale myslím to vážně, kdyby byl někdo u tebe tak bych ho taky poslal doprdele"

„Tak promiň ale já mám pocit že tě přestanu za chvilku bavit"

„ nepřestaneš u tebe to ani není možný" koukne se na mě a pohladí mě po tváři. Cestou si povídáme a za necelou půl hodinu jsme u hotelu.
Mobil ukazuje za dest šest a do kina se jde v půl deváté, takže nám spoustu času. Proto si skočím do večerky pro nějaký chálky.