Kámoš Mého Bráchy

61. Viktor

„Jdu si lehnout kluci tak užívejte" loučíme se s nima, když se odebírám nahoru do pokoje. Všichni jsou už v podnapilém stavu, jenom se smějí a dál si pouští songy nebo tancují kolem.
„Jo jasně jdi! Mám tě rád!" Křikl na mě brácha a usmál se.
Vydám se do pokoje kde se převleču do pyžama.
Zrovna jsem si přes hlavu dávala Petrovo tričko když mi chytl moje boky , cítím se v tom tričku příjemně a také cítím jeho vůni.
  „Jak se má moje milovaná rodinka?" Ptá se zatímco mi rukama hladí břicho.
Zasměju se a do obleču si tričko
„Má se dobře jenom nám chyběl táta" uculím se a on si mě otočí čelem k sobě.
Usměje se a věnuje mi hned několik polibků „Vy mě taky" zašeptá a společně si leháme do postele.
  „Jak si našel ten test?" Ptám se zatímco mu prsty kreslím po jeho hrudi.
„Po té naší sprše,jak si pak dala naše věci k tobě do pokoje. Šel jsem si pro ně , když si byla venku s Luckou a vzal jsem to tričko a najednou vypadl ten test. Bylo mi jasný že je tvůj už podle toho jak ti bylo předtím špatně.
Když jsem se na to podíval tak se mi nahrnuli slzy do očí a já si uvědomil že tě doopravdy miluju, že chcii s tebou trávit zbytek svého života , vidět jak si šťastná a jak krásně vychováváne naše dítě" řekl mi a dal mi několik pusinek do vlasů.
Chvilku jsem ticho protože stále pobírám slova co teďka řekl.
On mě miluje... chce mít semnou dítě a strávit zbytek života semnou! 
Ani jsem si neuvědomila že brečím, dokud mi najednou nezačli téct slzy které pomalu stékali na Petrovo tělo.

„Pšš neplakej prosím, copak se děje?" Ptá se když si toho všimne.
Sednu si a on si mě hned přitáhne k sobě „Nečekala jsem že by se tohle jednou stalo , já myslela že si najdeš někoho lepšího" brečím a on se na mě sladce usměje a setře mi slzy.
„Nikdo není lepší než ty princezno" řekne a dá mi pusu.
Ještě chvilku se mazlíme dokud se neuklidním, šeptá mi krásné věci a hladí po zádech a já na něm spokojeně usínám.
Sice trošku jako pavouk a divím se že mu to nevadí ale nestěžuje si.

Ráno mě probudí polibky na tvář.
Sluníčko svítí do oken mého pokoje a Petrova přítomnost vedle mě značně uklidňuje.
„Vstáváme  krásko"
„Já nechci" stěžuju si a zachumlám se do peřiny.
Petr se jenom zasměje a dá mi pusu do vlasů „Dobře tak odpočívej" řekne a vstane z postele.
Ještě chvilku spím dokud mě neprobere rána ze zdola a hned na to slyším Lucky smích.
Rozhodu se tedy vstát a udělat si vše potřebné abych šla dolů jako člověk.
Na sebe jsem hodila šedé šortky a červený topík s dlouhým rukávem, seběhnu schody a uvidím Petra jak dělá palačinky a Lucka se mu směje. Velice škodolibá osoba.
„Ty vole , víš co ser na to, tímhle  tempem Isabella porodí než se vůbec nají. namaž je a já to dodělám" řekne nakonec a odstrčí Petra od sporáku a vrazí mu do ruky nuttelu.
Zasměju se a pozdravím je „dobré ráno"
„Dobré ráno, nechápu že si ho ještě nezabila" řekne zatímco se věnuje palačinkám.
„Hele já umím vařit, jenom vám to neukazuju" směje se a já ho obejmu.
„Je vidět že se máte rádi" tlemím se
A ukradnu Petrovi jednu namazanou palačinku.
„Hlavně že nám ukazuješ co děláte v noci" řekne Lucka a ukáže vařečkou na moje břicho.
„Já nemůžu za to že Calina nevzrušuješ" řekl s nezájmem Petr ale bylo vidět že dělá co může aby se nezačal smát.
Lucka jen protočí oči protože jí asi došlo že takhle konverzace je zbytečná.
 
Když jsme se najedli a pokecali i s Viktorem a domluvili se že půjdeme ven.
Vzala jsem si na sebe černé legíny , tričko jsem si nechala a vzala si ještě mikinu kterou mi dal Viktor k narozeninám.
„Tak jo vy dementi, sice jsme se domluvili že půjdeme ven ale jelikož jsem kokot a musím dneska pohlídat Viktorku tak pojedete semnou" oznámí nám když si obouváme boty a všechny potřebné věci.
„Tak jo a máme si sebou něco vzít?" Ptám se ale on jenom záporně kroutí hlavou.
  No to potěš koště teda...Jedno děcko v sobě, druhé vedle mě a teď ještě budu hlídat třetí... to mě poserte, možná jsem si to měla rozmyslet.
„Hele já mám hlad" řeknu jim když zamykám byt, jelikož už tam nikdo není. Wilda musel někam odjet a brácha s Calinem něco zařizují s Davidem. Psali že možná dorazí a sejdeme se v Kladně.
  „Ty vole už zase! Vždyť si jedla před půl hodinou" stěžuje si Lucka, když nasedá k Viktorovi do auta, já s Luckou sedíme v zadu a kluci ve předu.
Vytáhnu mobil a začnu fotit random fotky abych měla vzpomínky a také abych je tím mohla srát.
„Vikine zastavíš prosím v mekáči?" Ptá se Lucka a dále mi ukazuje její nové fotky z fitka.
„Jo klidně ale pak už musíme jet jinak mě Andrea zabije" zesílí hudbu a začne dělat píčoviny.

„Vítejte kreténi" řekne a zavře vrátka.
„Pěkný... na to že tu bydlí takový kokot jako si ty" směje se Petr když zavírá svoje rozpité víno.
On ho jebne do ramene a hledá klíče od domu.
„Konečně" řekne nakonec a otevře dveře, vyzujeme si boty a vstoupíme  dovnitř.
Všude je to hezky zařízené a v obýváku je pár hraček se kterými si Viktorka hrála.

„Čau zlato" pozdravil Andreu a dal jí pusu. Ona se jenom usmála a přivítala se s námi. 
„Hele ráda bych si tady s vámi povídala ale musím jít , vrátím se večer a doufám že si to tu užijete" zasměje se , vezme kabelku a jde se obout.
„Táta táta táta!" Křičí radostně to malé stvoření které právě vyběhlo z pokojíku.
„Čau zlobidlo" usměje se na ní a vezme jí do náruče, ona se zasměje a stydlivě se přítulní k Viktorovi když si nás všimne.
   Když si na nás za tu chvilku zvykla tak jsme se rozhodli jít ven aby se trochu prošla.
Dětské hřiště je zatím dobrá volba
„Prďolo pojď se obléknout" chytnu jí za ruku a jdu a ní do pokojíčku.
Stěny má růžové a bílí nábytek který zdobí různé samolepky a všude má krásně srovnané hračky, nejvíc se mi líbí velký jednorožec.
  „Můžu si vzít tohle?" Ukáže na růžové pyžamo, zasměju se a vezmu si ho do ruky.
„To možná večer až půjdeme spinkat nebo až se budeme koukat na pohádku" řeknu a připravím jí bílé tepláky s mikinou a růžovou čepicí.
  No co , to je poprvé co se starám o nějaký dítě a navíc je to holka a růžové není nikdy dost.

„No ty vole co si s ní udělala, vždyť je jako cukrová vata" směje se Viktor ale Lucka se jenom culí a Petr taky.
„Vždyť jí to sluší a zajímá mě proč tak čumíte" ukážu na ně dva a oni se začnou smát.
„Lucka tě vyfotila když ste se tam objemímali s tím jejím jednorožcem a furt mi tu říká jak budeš skvělá máma" říká Viktor a Petr se jenom nevině směje.
  Já a skvělá máma?  Ježiš to jsou blázni
   Už hodiny sedíme na dětském hřišti a sledujeme jak si malá hraje na písku.
„Hele já si dojdu pro něco k jídlu, chcete něco vzít?" Ptám se když si beru peněženku.
„Já půjdu s tebou" řekl mi Petr a Lucka se jenom zasmála a Viktor po nás hodil ten svůj úšklebek.
„Hlavně nepíchejte v uličce u těch vietnamců,tam jsou totiž kamery.
Směje se a Lucka se začne smát na celé kolo „Alespoň vím kam s Calinem nepůjdu" směje se a my se raději vydáme něco koupit než abychom byly svědky další konverzace na tohle téma.