Ráno mě probudili sluneční paprsky které svítili do oken,protřu si oko a rozhlédnu se po pokoji,netřeba dodávat ze tu má furt stejný bordel, možná i větší. Můj pohled však skončil u Petra,pár blond vlasů mu padalo do obličeje,nevím proč ale totálně mě tam sraly takže jsem je opatrně dala pryč. Sotva jsem mu je dala za ucho tak mě najednou probodli jeho krásně modré oči a já cítím jak mi horší tváře. „Dobré ráno" promluvil ospale „Dobré dobré, jak ti je? " „Hůř mi být nemůže, ale když si v mé posteli, ještě jenom v podprsence tak mi je mnohem lépe" pronesl se smíchem a prsty mi přejel po ruce. Trochu se zachvěji pod jeho doteky a zakroutím hlavou „Petře,nedělej to horší" zašeptám
„Krásko... Já vím že jsem ti ublížil a ani nevíš jak moc mě to sere, chtěl jsem s tebou mluvit tak jsem šel k tobě do pokoje a-"
„Ty jsi byl u mě v pokoji?!!" vypísknu a on se začne smát
„Jo ale nech mě to doříct" řekne bez emocí a opře se o loket.
„Šel jsem za tebou abych se ti omluvil ale ty jsi byla pryč a když si byla v nemocnici,věděl jsem že to je kvůli mě... Měl jsem výčitky a tak jsem odešel ven a snažil se to vyřešit chlastem." řekne úplně zoufalý, mám pocit ze se tu zachvilku složí. Jenom si povzdechnu „Petře já nevím co říct, v jednu chvíli se chováš jako že ti na mě záleží a v druhé jako kdybych byla vzduch" ani si nevšimnu že mě drží za boky ale nějakým způsobem mě to uklidňuje.
Vážně Isabello? Brečíš kvůli němu a málem chcípneš jen proto aby jsi řekla že tě uklidňuje?.... Moje hlava si jede ale jiné tempo než já. Kouknu se mu do očí a vidím že nemá slov „ Krásko já-" sotva něco řekl a do pokoje vtrhl Calin. „Petře volá t- Doprdele!" vykřikl a zůstal na nás zírat „To není tak jak to vypadá" řeknu a snažím se zakrýt peřinou „Jasně a proto si rudá jak rajče" řekne se smíchem, Petr se jenom zasměje „Vy jste idioti, Petr byl včera na sračky tak jsem mu pomohla do postele a ten idiot mě vzal sebou" řeknu na svojí obhajobu. Petr mě podá pohledem „Jo na něj to sedí" řekne Calin a odejde z pokoje
Tak to bylo divný... Ještě chvilku ležíme a pak se začnu zvedat z postele. „Víš... Až budeš mít čas tak přijď pak zamnou" řekl když jsem otevřela dveře na chodbu, jenom se na něj otočím a usměju se „Dobře" odpovím a jdu do pokoje.
Celý den proběhl v klidu,brácha musel odjet vyřizovat s Davidem nějaký papíry ohledně natáčení videoklipu. Je něco kolem deváté večer a já vycházím ze sprchy jenom v ručníku a docupitám do pokoje kde si následně vezmu něco na sebe. Po dlouhém vybírání si vezmu teplákovku, klíče a peněženku a jdu dolů. Jdu koupit do večerky pár věcí,nebo alespoň to na co mám chuť.
V obchodě vezmu flašku vína a krabičku cigaret a zapalovač, zaplatím a hned po cestě si zapálim. U vchodu odhodim zbytek a jdu následně dovnitř.
S Calinem jsem uvařila k večeri špagety a pak si povídala. Okolo desáté jsme šli spát ani nevím co to je za prázdniny ale byla jsem unavená a kluci taky. V půl třetí ráno jsem se probudila a nemohla za boha usnout„To mě poser"řeknu si a následně vstanu,popadnu flašku a cigára a jdu do koupelny, ani nevím proč ale dolů na balkón se mi nechce.
Sednu si v pyžamu do sprchy a zapálim si a následně vydechnu kouř.
Otevřu flašku a napiju se, možná že jsem se napila trochu víc ale to je mi jedno. Nevím co si mám o tom všem myslet. Já a Petr. Co se to stalo. požární senzory tu očividně nefungují. Díky Bohu... Z mého přemýšlení mě vytrhl zvuk otevírajících se dveří.
ČTEŠ
Kámoš Mého Bráchy
FanfictionCo se stane , když se Isabella musí nastěhovat ke svému bratrovi a přežít tak život s jeho kámoši.Který se však vyhne kontrole když jí do života vstoupí Petr 🌻