7. ničitel

1.3K 19 0
                                    

Už jsem si myslela že se políbíme ale najednou se stane něco co nikdo z nás nečekal. Rozsvítí se světlo. „Co se tady děj-To si ze mě děláš prdel"řekne Calin jakmile nas uvidí, celá sebou trhnu „Ehm, to není jak to vypadá,s touhle čarodějnicí bych nebyl ani kdybych byl sjetej" řekne Petr a schodí mě ze sebe,jenom protočim oči a vstanu ze země. Calin se jenom rozesměje „Jasně ale pokud jí nechceš ja bych jí klidně bral, viď princezno" řekne se smíchem a mrkne na mě „Ty seš taky debil, oba dva " řeknu a oba probodnu pohledem. Calin se jenom začne smát a odejde do kuchyně „Být tebou tak bych šel spát, jinak budeš mít za chvilku problém, protože pokud tvůj brácha přijde budeš mít problém a mě brzo zabije" řekne Petr „To bych byla ten nejšťastnější člověk na planetě, kdyby konečně někdo zabil Petra Adámka" řeknu se smíchem a snažím se se svým zvláštním krokem dojít ke schodům.
Už jsem myslela že to nechá být ale najednou mě chytne a otočí mě k sobě „Tak hele, takhle semnou mluvit nebudeš" řekne a koukne se mi do očí „Nebo co? Nahlásíš mě bráchovi?" řeknu se smíchem „Ty seš někdy fakt na zabití" přecedí skrz zuby a ja se jenom zase začnu smát, jeho pohled je k nezaplacení „Můžeš držet hubu?" zeptá se mě nechápavě.
„Hmm, ne nemůžu pak bych nemohla koukat na tvůj nasranej ksicht" řeknu a strčím do něj. Otočím se a jdu směr můj pokoj, jakmile vycházím poslední schod, svojí šikovností zakopnu a letím k zemi, celá se rosplácnu a začnu se smát„Tvl pojď už spát, magore jeden" zašeptá a pomůže mi vstát „No jo Peťoušiii " zašeptám a kouknu se do jeho modrých očí.
Jakmile se zavřeli dveře od mého pokoje,začala jsem padat do říše snů.
Ráno jsem se probudila s bolestí hlavy a debilním pocitem na zvracení, sotva se vzpamatuju už letim na záchod kde mám pocit že vyvracím i svoje orgány, najednou mi ale někdo chytne vlasy a hladí po zádech, jakmile přestanu otřu si pusu o hřeb ruky a podívám se na toho neznámého,celá stuhnu když zjistím ze to je Petr. „Budeš na mě jenom koukat nebo něco řekneš prcku" řekne se svým běžným ušklebkem na ksichtu, ještě chvilku si ho prohlížím a v hlavě mi běží jediná myšlenka Proč je tak kurevsky sexy i když se občas chová jako debil
„D-děkuju" řeknu nakonec, jenom se usměje a pomůže mi vstát. Dojdu k umyvadlu kde si umyju ruce a oplachnu obličej, následně si začnu čistit zuby. Jakmile se má k odchodu tak ho zastavím „Petře? Zlobíš se na mě kvůli tomu včerejšku" zeptám se ho a vyplivnu pastu, chvilku je ticho a ja si mezitím umyju pusu od pasty. „Vůbec ne prcku, jenom jsem myslel že tě v jednu chvíli zabiju" řekne s lehkým úsměvem ale mě to stejně nepomůže a tak sklopim pohled dolů a hraju si s kusem svých šatů, které mám ještě ze včerejšího večera. Dojde ke mě a zvedne mi dvěma prsty hlavu, tak abych na něj viděla „To nic jasný,byla to i zábava,vidět jak se rosekáš na schodech"řekne a zasměje se. Taky se zasměju a obejmu ho, ani nevim proč ale očividně mu to nevadí a po chvilce mi objetí oplatí „Blbečku" zamumlám a slyším jak se uchechtne.

Kámoš Mého Bráchy Kde žijí příběhy. Začni objevovat