Kámoš Mého Bráchy

27. Habibi

Byla jsem s Luckou v backu a říkala jí všechno co se stalo na pokoji mezi mnou a Petrem. Smála se a u toho pila svůj drink... „Všichni jedeme house get low, všichni jedeme stejnou flow -co co co!!" Zakřičel Wilda a lidi si mohli vyrvat plíce. Rozhodně je to pro mě něco nového než když jsem v tom davu nebo když mi brácha posílá fotky.
Ještě chvilku si povídáme a pak za námi přiběhne D.kop ať jdeme za ním.
Zrovna je na stagi Petr a já s Luckou jsme kousek od něj ale tak aby na nás nebylo vidět. Nechci poslouchat kecy fanynek o tom jak je Petr jejich a že jsem jenom děvka a podobné kecy...
Začal zpívat  Hotel a u toho se koukal na mě,Lucka si toho všimne a on ze mě nespouští oči,ani jednou neuhl pohledem.Pocítila jsem motýly v břiše a nevěděla co dělat,jenom jsem tam stála a hltala každé jeho slovo. Jakoby tam nebyl nikdo jiný než my 2. Teda kromě těch pár set lidí,co tam bylo taky. Dohrála poslední melodie ale on mě nepřestával sledovat.
Vzpamatuji se až když lidi začnou dělat bordel a repráky  se rozezní Růže.
Vydala k baru a objednala si vodku,kopla jsem jí do sebe a chtěla odejít zpátky do backu.
„Tuhle písničku bych chtěl věnovat jedné dívce která mě každý den učí,jak správně milovat..."než jsme se opět vzpamatovali začla hrát Habibi.

Nějak v hloubi duše jsem doufala,že mluvil o mně,ale co když ne... třeba jsem jenom blbka a zpívá to o své ex?
Tyhle myšlenky mě doprovázely celou písničku,takže byl najednou konec a Petr se zase ujal slova.,,Takže Čarodějnice půjdeš za mnou?"promluví do mikrofonu a nastane ticho. Calin mi podá mikrofon a naznačí ať něco řeknu „Nejsem Čarodějnice!"hned na to slyším smích,ten nádherný smích. Seberu poslední zbytky odvahy a jdu na pódium. Do očí mě švihne světlo reflektoru a celý klub začne pískat a dělat bordel.,,Držte hubu!"řekne Petr a odloží zase mikrofon. Bojím se co bude dál,Petr se ke mně přibližuje a já nevím co si o tom mám myslet. Než se vzpamatuji,je u mě a přitáhne si mě za boky. Polknu nervozitou a strachem. Jednou rukou mi zvedne bradu,tak abych se na něj dívala.
,,Jsi připravená krásko?" „Na c-"ani to nedořeknu protože spojí naše rty.
  Vnímám každý pohyb a přeju si aby to nikdy neskočilo. 
Odtáhnu se a začnu se usmívat, brácha na nás čumí jak pedofil na malé děcka.

______________________________________

Show skončila a my byly v backu, chlastali jsme a dělali různé píčoviny.
  „Peťouši co to kurva bylo?" Zeptá se ho brácha „Co jako?" usměje se a já to jenom pobaveně sleduju.
„Od kdy kurva miluješ mojí sestru!"
„Od doby kdy k nám přišla" řekl a koukal se na mě. Cítila jsem jak rudnu a proto jsem si raději šla nalít panáka.
  Ještě chvilku jsme tam byly než kluci odešli na autogramiádu.
  „Nemůžu uvěřit že tě políbil před celým klubem!"vypískne Lucka a obejme mě,je s toho víc hotová než já.
„Sama jsem v šoku"řeknu a začnu se smát.
  Furt na to musím myslet na jeho oči,rty ,úsměv a ty jeho slova než začla hrát Habibi. Otevřou se dveře a v nich jeden z bodyguardů „Isabello máš tu pár fanoušků" trochu zaskočene jsem vyšla ven kde na mě čekalo několik set lidí.
  „Můžeme se s tebou vyfotit?"zeptají se dvě holčiny
„Jasně že jo" odpovím a usměju se...
„Ty si hrozně krásná!"
„Děkuju" odpovím se zasměju se
„Odkud se znáš s Petrem?" Zeptá se mě jeden kluk.
„Jsem sestra Marka a momentálně u něj bydlím" zůstanou na mě zírat
„Co je?" „Nic jenom že si nejste vůbec podobný"
„Vzhledově moc ne ale povahově ano".
Ještě chvilku si povídáme a pak odejdou.

Tuhle kapitolu věnuji mému nejbližšímu člověku kterého mám straně moc ráda a pomohla mi s touto kapitolou❤️🫂