Kámoš Mého Bráchy

62. zoufalé já

Nakonec jsme skočili u Viktora a já s Viktorkou jsme si pustili pohádku, ostatní jsou zrovna v kuchyni a dělají tam bůh ví co. Každou chvíli má přijet brácha s Calinem, malá usnula a já jí přikryla dekou.
„Péťo?!" Křiknu na něj aby sem přišel nebo abych alespoň věděla kde je.
„Ano krásko?" Ptá se s úsměvem, jenom se zasměju a dám mu pusu.
„Přeneseš prosím malou do pokojíčku , já bych si skočila na záchod" řeknu a pohladím ho po ruce.
„Jasně, pak se stav v kuchyni, Andrea s Luckou udělali nějaký jídlo a tobě připravili speciální nabídku jelikož Lucka měla pocit že prej za chvilku sežereš její super fitness tyčinky" směje se a bere malou do náruče.

  Fuj ta je blbá, to bych v životě nesnědla , měla jsem to jednou a to jenom proto že jsem měla hlad a ona měla po ruce jen tohle.
Karamel ještě ujde ale ona žere převážně nějaký "zdravý" bahno...
  „Ahoj Isabello" pozdraví mě Andrea a já se mile usměju.
„Ahoj moc ti to sluší a Viktorka je úplně kouzelná" říkám když si sedám na barovou židli vedle Viktora.
„Je to zlatíčko ale je vidět že jí Viktor občas kazí" směje se a dá Viktorovi pohlavek ten se však jenom zasměje a napije se piva.
„Jenom jí dávám lekci do života" směje se a prohlíží si mojí mikinu.
„Co je?" Ptám se když už mě jeho pohled sere a já se nemůžu v klidu najíst.
„Nic jenom přemýšlím jaký to bude až tvoje dítě bude mít na starosti Calin nebo Dominik s Jakubem" směje se.
„Hej neříkej jejich jména nahlas to je úplně stejný jako bys mi řekl že dáš moje dítě do pekla" směju se.
Ani ne do deseti minut přijel brácha s Calinem.
Samozřejmě by to nedopadlo jinak než že začli chlastat kromě mě,Petra a Davida.
Už mě nebavilo poslouchat jejich rozhovor o nějaký hře a tak mě napadlo se zeptat Calina jestli si nechtějí zahrát Minecraft.
„No ty vole" směje se Calin a Viktor jde do jeho studia.
Jenom se směju a jdu si sednout na gauč který tam má a prohlížím si jeho venyl příběhy sny ...
Je to hrozná sranda, takže tu za chvilku skončíme snad všichni a sledujeme jak hrají.
S Viktorem se vyměnil Petr a musím říct že mu to jde.
„Princezno" osloví mě Calin když se zavře k sobě do jeho provizorního domku.
„No?"
„Pojď mě vystřídat" zasměje se
„Ne vole vždyť přece si musíte dát souboj" směju se jelikož ten nápad je šílený. Každý musí zabít alespoň osm monster a pak musí zabít toho druhého.
„Jo a proto chci vystřídat, chci vidět jak ho porazíš" směje se a brácha mě čapne za ruku a tahá mě k mojí herní židli na kterou mě posadí. Chci vstát ale hned na to mě opět posadí jeho ruce.
  „Neser a hraj ukaž mu jak se to dělá" mrkne na mě a já se otočím směrem k monitoru.
„Hodně štěstí Petře, ona se nezdá ale umí, vždycky mě porazila" řekne a poplácá Petra po rameni.
„Nevěřím tohle by nezvládla" zašklebí se a já se kouknu na Lucku jak se cucá s Calinem.
Achjo holka... už vidím jak zamnou za chvilku běžíš že si taky v tom...

„Uvidíme" zasměju se a začnu hrát, posbírala jsem si svoje věci a šla těžit železo , které jsem si následně vypálila a udělala zbraně.
„Kurva co to je?" Nadává najednou Petr a já se zasměju.
„Proč jsou dopíči růžový!" Křikl se smíchem.
Vůbec jsem mu neobarvila jeho milované ovce na růžovo.
„Copak se děje Peťulí?" Ptám se a beru na sebe brnění jelikož začla noc. Zavřu dveře a jdu do boje.
„Co bys asi řekla ty mrcho" směje se a já si všimnu že zabil už tři pavouky.

„Ááá já vyhrála, vyhrála!!" Pištím radostí a vše zakončuju svým tanečkem. Je mi jasné že to brácha točil a já si užívala ten pocit že jsem Petra dostala.
  „Ty malá mrcho" obejme mě a začne mě dusit ve svém objetí.
„Pusť mě!" Křičím ale on se dále drží
„Já ti říkal že je dobrá" pronesl brácha když do sebe kopl dalšího panáka.

„Tak zas někdy Isabello" loučíme se s Andreou a Viktorem
„Určitě , těším se až se zase uvidíme a až si naše děti budou hrát" směju se a ona taky.
Určitě to bude kouzelný.
Po dlouhém kecaní , objímání a dostávání bráchy, který byl totálně na sračky do auta.
  Jsme se vydali domů.
Mobil mi ukazoval že je něco po půl dvanácté večer.
    Cestou jsem musela usnout protože jsem se probudila až doma zachumlaná do peřiny a na sobě jsem měla kalhotky a svojí mikinu. 
  Petr spokojeně spinkal vedle mě a já se k němu přitulila a šla opět spát.
Samozřejmě by se to neobešlo bez Lucky a Calina kteří si zrovna užívali.
Nesouhlasně zabručím „Spinkej zlato , zítra je společně zabijeme" zamručí ospale Péťa a pohladí mě po zádech.

„Nech te mě být!" Zakřičím směrem ke dveřím. Asi se ptáte jak se to stalo...
No prostě jsem se krásně vyspinkala a chtěla se jít najíst ale když jsem došla do kuchyně tak tam nebyly moje oblíbené cereálie a ještě k tomu mi je zima a Lucka s Calinem jeli na víkend na dovolenou, Calin občas umí překvapit.
„Prosím otevři ty dveře! Jinak na tebe pošlu Petra!" Křičí brácha ale mě je to teď fuk. Jsem jenom těhotná holka která je teď k ničemu, celá ušmudlaná a ubrečená jsem vstala z postele a vytáhla si tepláky aby mi nepadali.
Otevřu ty zkurveny dveře kde se setkám s bráchy, Wildy a Péti pohledem.
„Nekoukejte tak na mě" brečím a Wilda se začne smát.
To mě rozbrečí ještě víc „Ježiš tak o tobě napíšu track" směje se a hned na to mě kluci obejmou.
„Nikdy bych nečekal že to řeknu ale jdi se obléct a jdeme na nákupy" řekne brácha a já ho objemu.
„Ale já m-mám hlad" fňuknu a Petr se zasměje.
Tak pojď, něco ti udělám princezno
„Za hodinu vyrážíme" křičí ještě Wilda.
„Tousty pro mojí ženu a k tomu velká dávka lásky a možná trošku chybějícího sexu" směje se a dá mi pusu. Slzy už mě dávno opustili a já se v klidu najedla a povídala si se svým mužem.
„Tak a jdeme" zavelí a táhne mě do koupelny,kde mě posadí na židličku a začne mi čistit zuby jak malé dítě.
Ale já to prostě nezvládnu, když opouštíme koupelny brácha se na nás jenom směje a přetáhne si přes hlavu mikinu.

„Obleč si to a za chvilku si tě odtud odvedu a už brečet nebudeš krásko"
„Víš co tak raději jdi pokud ti vadí jak se chovám" prsknu možná až moc naštvaně
„Jo tak ty měníš i nálady" řekne s úšklebkem a zavře dveře.
Obleču si to co mi připravil a lehce se namaluju, vlasy mám rozpuštěné a sedám si uraženě na postel.
Co si jako myslí že si mě koupí nějakým hrozně moc úžasným plyšákem nebo jeho neodolatelnou přítomností.
  „Jdeme"ozve se ze dveří Petr a já se pousměju ale furt jsem naštvaná.
„Ne , nikam nejdu" řeknu a hraju si s kusem deky.
„Ježiš kdybych tě nemiloval a nečekal s tebou dítě už bych tě tu nechal" řekl až moc blízko u mě a následně mě vzal do náruče.
Jako bych nic nevážila.
Pff co jako zkouší?
Posadí mě do auta, dokonce mě i připoutá a sedne si vedle mě , ve předu sedí Wilda a brácha řídí.
  Nasadí svoje sluneční brýle, odhodí zbytek cíga ,zapne songy a jedeme směr obchoďák.

Přísahám že pokud uvidím nějakou holku jak se na něj usměje a začne se před ním nakrucovat tak jí zabiju.
Tohle ať si zkouší někde u tyče a ne na mého muže!
Už takhle jsem na Petra naštvaná, ani nevím důvod ale vím že jsem a budu ještě víc když se bude koukat po jinejch holkách...

  Ale miluju ho!!