34. Okno

1K 30 1
                                    

„Jakej kokot!" Vykřikne brácha a přiběhne na ulici, koukáme na něj a on se na nás otočí „Co se stalo? Slyšel jsem křik" řekne když si ke mě klekne.
„Nějakej kokot obtěžoval Isabellu a já mu vrazil pěstí,zmrd jeden" řekne nasraně a zatne ruce v pěst, brácha mě jenom obejme a pomůže mi na nohy „Mrzí mě že jsem tě nepos-"„To nic jasný, už je dobře"řekne brácha a Petr dá pěstí do zdi.
„Kokot jeden , bych ho zabil čůráka" vjede si rukama do vlasů a na krku se mu objeví žilka.
„Péťo klid,to je dobrý už je po všem a díky tobě jsem v bezpečí, vážně dobrý" chytnu ho za ruku a on lehce cukne „Koukni se na mě"přikážu mu ,neposlechne. „Peťane neser mě a podívej se na mě" řeknu trochu víc nasraně a on se na mě konečně podívá.
  Jenom na mě kouká a pak si mě vtáhne do objetí,nasaju jeho vůni a jeho teplo „Jsi celá studená! Vem si mojí mikinu" řekne a začne si jí sundavat „Ale já n-"„Neser mě kotě" pronese a už mi jí dává přes hlavu, je mi dlouhá..
Otočím se na bráchu a on nás se smíchem pozoruje „Jsi jako miminko ségra" pronese a já protočím oči.
„Chci domů" povzdechnu si „Já jí odvezu a klidně s ní zůstanu" řekne Petr a chytne mě za ruku „Dobře,budu rád alespoň nebudu mít o ní strach a ona se v klidu vyspí" řekne brácha a zapálí si...

Rozloučili jsme se a nasedli do auta, připoutám se a on vyjede na silnici „Péťo?" Řeknu do ticha a chytnu ho za ruku „Ano krásko?" Odpoví a přeřadí,jeho ruka pak skončí na mém stehně,trochu mě to znervózňilo „Promiň že si kvůli mě musel j-"„Neomlouvej se , nic se neděje" pronese a zmáčkne mi stehno, lehce vzdychnu a modlím se ať to neslyšel.
Slyšel to a rukou přejel trochu víš,chytnu ho za ruku a on se na mě koutkem podívá ale hned se věnuje řízení „Petře!" Vykřiknu když projede  zatáčku bokem a jede mimo Brno.
  „Kam jedeme?"
„Překvapení" pronese a opět se věnuje řízení...
Musela jsem asi usnout, protože mě probudili až Petrovo polibky.
  „Umhn" zamumlám a on se zasměje „vstáváme jsme tady" řekne a bere mě do náruče, ani jsem si nevšimla že mě odpoutal.
Položil mě na lavičku a ja otevřu oči a nemám slov „To j-je...woow" řeknu nakonec, výhled na noční Brno a okolo nás krásná příroda.
„Sem rád že se ti tu líbí" zašeptá a dá mi pusu do vlasů
„Kolik holek si sem vzal?" zeptám se 
„Ani jednu tu první a poslední, je to okno do mého světa" řekne a já se zasměju.
„jestli tvůj svět vypadá takhle tak to v něm chybí ten debilní smysl pro humor a tvoje kecy" řeknu a on se na mě zašklebí.
„ty si blbá" řekne a sťouchne do mě, ještě nějakou chvilku sedíme v tichosti a pak jedeme domů.

Sotva si vyzuju boty už zmizím v koupelně a dám si horkou sprchu...kapky vody nechám dopadat na svojí pokožku,vylezu ze sprchy a dám si na sebe jenom pztrovu mikinu která je mi dlouhá až ke kolenům...
Vběhnu do Petrova pokoje a skočím mu na postel, zasměje se a zavře za mnou dveře.
„Prcku tohle už je příliš" řekne a sundá si triko,kleknu si a pozoruju ho...Je tak krásný! „Nejraději bych tě omrdal ale byl to naročný večer" řekne a lehne si „Mrdali jsme spolu včera, to že spolu jsme ještě neznamená že budeme mrdat 24/7"
„No jo ale já to neudělám protože tě miluju ale připrav se že až se vše srovná tak nebudeme dělat nic jiného" zhasne lampičku „Moc mluvíš" zašeptám a dám mu pusu na hruď. Ještě chvilku si povídáme a pak usínáme v objetí.

Kámoš Mého Bráchy Kde žijí příběhy. Začni objevovat