15. naděje?

1.2K 24 1
                                    

Večer jsem si ještě s klukama pustila film v obýváku. Brácha v polovině filmu vytuch, takže jsem se odebrala s Willy do kuchyně a začala plnit balónky s vodou „Ten nás zabije" „Nemá se rozvalovat po celém gauči" řeknu a zasměju se, jakmile jich máme dostatek,dojdu za Calinem a hodím mu jeden na záda, hned se na mě otočil a rozběhl se ke mě „ Jsi mrtvá! ale nejdřív chci probudit toho idiota" řekl když mi bral tři balónky a hodil je na Marka „ To si ze mě děláte prdel!" vykřikl a já se začla smát.
Nakonec to skončilo tak, že jsme všichni byly mokrý,brácha nasranej a Willy se záchvaty smíchu jenom s toho že se válel na zemi. Hodiny ukazovali že je půl jedenácté a to pro kluky většinou znamenalo začátek noci. Jakmile jsem se zmínila o úklidu tak se hned všichni vypařili. Idioti fakt že jo. Pokud by ještě někdo nevěděl brácha nebo vlastně teď už my máme balkón. Mokré věci jsem dala do pračky a začala uklízet byt, nebylo toho hodně ale ještě furt mě trochu bolely ruce. Moje tepláky ani tak mokré nebyly ale tričko kompletně nasáklé vodou!,proto jsem si ho sundala a přehodila přes židli na balkóně. Už jsem to měla uklizené a chystala se jít spát ale najednou mě začali pálit ruce, předtím to jenom svědilo ale nepálilo Tak proč teď joo?!.
V očích jsem měla slzy a sedla si na zem. Ani nevím jak dlouho jsem tam seděla ale vyrušilo mě bouchnutí dveří. Už jsem myslela ze to bude v pohodě ale když se ozvala asi už třetí rána, tak jsem to nevydržela a šla se tam podívat, bála jsem se, proto jsem vzala první věc co jsem měla po ruce a vydala se směrem chodba.
Samozřejmě že to byl Petr, vlasy měl rozcuchané a na krku měl nejméně tři cucáky Já ho neočumuju záměrně ale nemůžu si pomoc.
„To si ze mě děláš prdel"řeknu když vidím v jakém je stavu, lekl se a div že nespad se na mě otočil. On né že je opilej on je přímo na sračky. Jakmile si mě všimnul, se na mě usmál „Jee ahooj prcku,proč ještě nespinkáš?" zeptá se mě se smíchem Proč asi... Neodpověděla jsem a pomohla mu se dostat do kuchyně,na světle vypadal ještě hůř, tak nějak si sednul nebo se o to pokoušel, to nevím.
„Užil sis to?" zeptám se, co ho moje oči skenují pohledem a mezitím si na ruce dávám krém. Doktor řekl že si to mám mazat pokud se to bude nějak zhoršovat nebo pálit.
„J-joo byl to nejlepší večer, chtěl jsem sem vzít i nějakou děvku pro kluky ale pššš" zašeptal a já se musela usmát, tohle natočit tak by ho už asi nikdo nemiloval. „Proč si jí nevzal,očividně jste si to užívali" protočím oči a naleju mu vodu,nevím jak bych pak vysvětlovala proč máme zničený celý byt. Nic neodpověděl a napil se „Možná jsem měl, aby ti to nebylo líto" „Moc si fandíš..." řeknu a zasměju se. Ještě chvilku si povídáme a čekám až trochu vystřízlivý aby vůbec vyšel schody.
Vezmu ho kolem boku a jeho ruku si dám okolo ramen, myslela jsem že ho zabiju když už deset minut se pokoušel vyjít dva schody„Péťo, dáme nožičku nahoru a položím sem ano?"
Hodí další záchvat smíchu a udělá to co jsem mu řekla „ Jsem říkal že to zvládnu" pronesl jakoby nic, jasně že jo...
Konečně je u sebe v pokoji, neptejte se jak, já to taky nevím.Hodím ho na postel ale to bych nebyla já, kdybych do té postele nežuchla s ním. Chtěla jsem vstát „Nikam" zašeptá a přikryje nás peřinou, neportestuju a spokojeně usínám...
Musím ale říct že se cítím v bezpečí i když jsem stále smutná s toho co se mezi námi stalo.

Kámoš Mého Bráchy Kde žijí příběhy. Začni objevovat