Nevinná růže

14.

„Ahoj kočko." Usměje se a mně se na tváři rozzáří úsměv.

„Ahoj." Odpovím a můj malý kufr si hážu do kufru Calinova benzu.

„Jak se máš?" Ptá se se zájmem a následně se rozjíždí.

„Mám se dobře už se začínám celkem těšit jak ty?" Ptám se.

„Taky." Odpoví jednoduše a pak svou ruku pokládá na moje stehno.

Trošku mě to zaskočilo, ale nenechala jsem to na sobě znát a dál jsem se s ním bavila o takových těch běžných věcech.

Cesta prý bude trvat zhruba 4 hodinky. Což není úplně moc, ale zajímalo by mě co budeme celou tu dobu dělat.

„Co budeme dělat unudíme se tady za ty 4 hodiny." Řekne Calin jako by mi četl myšlenky.

„Já nevím." Pokrčím rameny.

Calin chvilku přemýšlí a pak přijde s celkem dobrým nápadem.

„Tak si zahrajeme třeba takovou mou oblíbenou hru-prostě budeme se navzájem ptát na nějaké otázky a ten druhý musí vždycky bez vyjímek odpovědět popravdě." Vysvětluje vlastně je to celkem klasika. „Jo a mimochodem otázkám se meze nekladou." Uchechtne se a poplácá mě po stehně.

„Fajn tak začni." Souhlasím a i když to asi moje nejoblíbenější hra nebude nehodlám tady umřít nudou, takže tohle je lepší než nic.

„Dobře. Takžeee v kolika letech jsi s někým poprvé spala?" Ptá se na otázku, kterou jsem popravdě čekala.

„To je otázka panečku. Bylo mi 16." Odpovím a pak si vzpomenu na toho kluka. Je mi zle a do breku. „Koho na světě nejvíc miluješ?" Ptám se já.

„Svou mámu." Odpoví jednoduše a mně jeho odpověď sice trochu rozesmutní, ale hlavně mi udělá radost.

„To je hezké." Řeknu.

„Proč jsi se tehdy odstěhovala od táty?" Ptá se na otázku, na kterou moc nechci odpovídat, ale nic jiného mi nezbyde.

„Víš on. No já když jsem měla asi 11 let táta mě začal být no a Petr si toho všiml pokračovalo to až do mých asi 13 a to Petr ve škole mojí učitelce a shodou okolností ženské, se kterou se znal z Telnice řekl, že mám ty modřiny, protože mě táta bije. Sociálka to začala řešit a tak mě dali do péče mamky. No a dál už to znáš." Dopovím.

„To mě mrzí. Jak to kurva může někdo udělat takový lidi by si zasloužili nežít." Ozve se a následně jeho rukou na mém stehně sjede k té mé a proplete si se mnou prsty.

„To nemusí. Neřeš to už je to pryč." Usměju se.

„Takže teď já jo proč mě bereš na tu chatu?" Ptám se co nejrychleji aby nestihl už nic dodat k předchozímu tématu.

„Protože mě bavíš." Usměje se.

Takovou odpověď jsem nečekala, takže na to ani nic neodpovídám. Jak jako bavíš?

„Měla jsi někdy něco s Petrem?" Ptá se dál.

„Kromě toho, že mě asi ve 12 letech učil se líbat tak ne." Uchechtnu se.

„To si děláš prdel." Směje se.

„Ne myslim to naprosto vážně." Směju se taky.

„Představuju si malého Petra a tebe jak tě učí se líbat a ta jeho emo patka mu padá do ksichtu." Řekne věc, kterou mě rozesměje ještě víc.

- - -

„Za chvíli tam budeme." Poplácá mě po stehně.

„Super už si musím stoupnout nebo mi upadnou nohy." Stěžuju si jako už asi tak po 100 za tuhle cestu. Myslím, že kdyby věděl, že se budu chovat jak dítě rychle by si rozmyslel jestli mě chce vzít sebou.

Přijíždíme k chatě a Calin zaparkuje. Jedno auto už tu stojí.

Vezmeme z kufru věci a neseme je do chaty. Vracíme se ještě jednou pro dvě krabice s alkoholem, které Calin vezl. Vypadá to, že se asi nudit nebudeme.

„Sme tu." Křičí Calin když krabice položíme na linku.

„Konečně." Ozve se Davidův hlas a pak ještě s někým v patách schází schody k nám domů.

„Ahoj." Pozdraví nás stejně jako my jeho.

„Tohle je Vojta dělá produkci k roadtripu." Představuje nás Calin.

„Kateřina." Podám mu ruku a usměju se.

„Tak jo běžte si nahoru najít pokoj dokud nejsme všichni. Ten naproti koupelny je náš." Říká David a my si teda s Calinem bereme věci a neseme je nahoru.

„Tak vybírej kočko." Mrkne na mě Calin. Já položím do prostřed chodby kufr a procházím všechny pokoje.

„Tenhle." Křičím na Calina jak malé dítě když najdu pokoj s balkonem a vlastní koupelnou.

Calin sem dotáhne oba kufry a pak se usadí vedle mě na posteli.

„Co budeme dělat teď?" Ptám se.

„Počkáme než dorazí ostatní a pak začne zábava." Usmívá se.