Nevinná růže

34.

Postará se o nás oba a pak se za mnou vrací do postele.

„Pojď sem." Roztáhne svou náruč a nechá mě se do ní schovat. Přikryje nás peřinou a pak mi dává asi milion malých pusinek do vlasů. Jsem zmatená z toho co se teď děje.

„Co je?" Pozná to na mě.

„Nikdy se mi tohle nestalo." Vysvětluju svojí zmatenost.

„Jako co?" Jeho výraz mluví za vše.

„Že by se o mě někdo tahle po tom staral." Odpovídám a znovu se k němu víc tulím. 

„Protože byl tvůj ex debil, ale aftercare je důležitá. Holka se potom musí cítit milovaná a ne jen jako hračka na šukání." Vysvětluje.

Nic už mu na to neřeknu a ještě víc se na něj nalepím. Miluju jeho objetí. Je to jako kdyby jste se mazlili s velkým plyšovým medvídkem.

„Hned jsem zpět." Pohladí mě po vlasech a zvedá se předpokládám, že jde na záchod.

Sednu si a přikryju se peřinou kolena přitáhnu k bradě a čekám až přijde.

„Snad jsem tě až tak nezřídil." Neodpustí si svou poznámku když jde pořád ještě nahý zpátky za mnou. Po cestě se zastaví u skříně a natáhne si boxerky.

„Kdo řekl, že jsem nebyla zvyklá." Odvětím-nějak moc si myslí. Někdo by mu měl snížit ego.

„Na někoho tak dobrého jako jsem já? No to dovol abych se zasmál haha." Lehá si zpátky.

„Až tak dobré to nebylo." Lžu a čekám na jeho reakci.

„Tohle odvoláš." Vrhne se na mě a stáhne ze mě deku. Začne mě lechtat a já se začnu smát jako narušená.

„Caline nech toho." Křičím mezi smíchem a snažím se chytnout jeho ruce.

„Až přiznáš, že jsi lepší orgasmus nikdy neměla." Lechtá mě dál, ale má pravdu.

„Dobře vyhrál jsi." Chci už aby mě nechal.

„Fajn." Ušklíbne se a nechá mě konečně být.

Rychle se zvednu a jdu ke svojí tašce s věcmi abych si vyndala oblečení.

„To mám jako za to, že jsem tě lechtal?" Bručí když se začnu oblékat.

„Jojo přesně tak nebylo to fér." Hodím na něj svůj úšklebek.

Natáhnu na sebe spodní prádlo a pak se otáčím na něj.

„Půjčíš mi tričko?" Pokusím se o psí oči.

„Ve skříni." Ukáže na bílou skříň a já ji otevřu.  Všechny police prolítnu očima dokud nenarazím na tři hromady triček poskládaných v komínkách.

„Dík." Usměju se na něj a triko si přetáhnu přes hlavu.

Ležím na jeho nahém hrudníku a poslouchám tlukot jeho srdce. On má jednu ruku pod hlavou a druhou mě hladí ve vlasech.

Přemýšlím o mámě. Možná se zdá, že mě její smrt vůbec nemrzí, ale to není pravda sice jsme neměly úplně nejlepší vztah, ale pořád to byla moje máma. Jenom jsem se za ty roky naučila bolest skrývat a nemluvit o ní.

„Byla jsi skvělá." Řekne z ničeho nic. To co řekl mě donutí k úsměvu.

„Ty jsi byl." Vrátím mu jeho lichotku. 

- - -

Ráno

„Kočko vstávej." Cítím tlumený hlas a polibky na krku.

„Ne ještě se mi nechce." Bručím.

„Dobře tak já tě ještě nechám chvíli spát jo?" Slyším a pak cítím jak se zvedá z postele.

- - -

Calin nám donesl snídani do postele takže jsme se společně nasnídali a já jsem ze sebe pak šla udělat člověka.

„Sluší ti to." Jeho ruce se obmotají okolo mého pasu a bradu si opře o mou hlavu. Dívá se na mě v zrcadle.

„Děkuju." Usměju se a pak zavřu pomádu na rty a položím ji vedle umyvadla.

Otočím se k němu a dám mu malou pusu.

Jdu do pokoje abych se mohla obléct. Můj outfit se dneska skládá z obyčejného tílka a tepláků.

„Udělám dneska oběd?" Ptám se když jdu zpátky do kuchyně.

„Jo byla bys hodná." Kývá.

„Fajn co třeba špagety" Ptám se když projdu všechny skříňky v kuchyni a najdu suroviny právě na ně.

„Jo ty mám rád." Usmívá se na mě.