Nevinná růže

37.

„Měli by jsme jít dovnitř budeš nemocná." Hladí mě po zádech.

Jen se otočím a otevírám dveře. Vcházím dovnitř v závěsu s Calinem.

„Caline, Petře okamžitě sem." Volá David z nahrávací místnosti.

Calinův pohled

„Caline, Petře okamžitě sem." Volá David z nahrávací místnosti.

Kurva. Tak a teď dostaneme pojeb.

Oba naklušeme k němu a sedneme si na gauč jak malý kluci co rozbili sousedce okno a táta na to přišel. Myslím, že pohled na nás teď musí být celkem vtipný.

„Můžete mi vysvětlit co se tady děje?" Ptá se.

„Píchá mi kámošku zmrd." Vyjekne Petr.

„Uklidni se." Háže na něj přísný pohled David.

„Caline můžeš to nějak objasnit prosím?" Otáčí se na mě.

„Chodím s Káťou a Petrovi ruplo v bedně a dělá drama." Víc lhostejně se už tvářit neumím.

„Děláš si prdel já jsem ti jasně řekl, že jí ne. Chápeš neměla to lehký a ty jí teď párkrát opícháš a pak ji pošleš do píče umíš si představit jak jí to ublíží?" Řve na mě a já se cítím špatně asi má pravdu a to ještě ani neví o tom co dělal ten její bývalý.

Jenže já jsem až moc sebestředný na to abych jí nechal být.

„Tak a dost oba dva. Petře ty jim do toho nemůžeš kecat už to nejsou děti a ty Caline nedělej píčoviny tohle není jedna z těch kurev co tady byly předtím. Hlavně mysli na to, že pokud se mezi váma něco posere odneseme to všichni, teda hlavně vaše kamarádství." Ukazuje na nás prstem.

Oba přikývneme jakože to chápeme, zvedneme se a jdeme zpět do obýváku.

- - -

Viktor před chvílí přijel, takže jsme hned zalezli do studia aby jsme dneska aspoň něco udělali.

Na Káče jde poznat, že ji to mrzí. Jenomže já nevím co s tím mám dělat. Nemůžu jí teď před všema naslibovat věčnou lásku, děti, velkej důma bílej plaňkovej plot i když bych chtěl. Nejsme v nějakým debilním seriálu pro malé holky abysme si tady slibovali nesmysly. Mám ji rád, ale nemůžu říct, že jí miluju.

Pohled Key

Vlastně jsem ráda, že se to Petr dozvěděl a my nemusíme hrát to debilní divadlo. Neměl se to ale dozvědět takhle. Strašně mě mrzí, že se zlobí. Chápu, že ho štve, že jsem mu nic neřekla. Jenže já jsem věděla jak bude reagovat a nechtěla jsem to mezi náma kazit.

Stejně by se to dozvěděl. Měla jsi mu to říct hned nebyl by tak naštvaný. Ozve se moje podvědomí

Na druhou stranu není to můj táta. Jsem dospělá a můžu si dělat co budu chtít. To ale neznamená, že mi na Petrově názoru nezáleží. Právě, že záleží a to někdy možná až moc.

Doufám v to, že se to mezi náma co nejdřív urovná. Nechci se hádat se svým nejlepším kamarádem. Třeba ho to časem přejde přece je Calin jeho kamarád a já vím, že ho má rád. Dlouho se snad nebavit nevydrží. Teď spíš doufám v to, že Calin nebude uražený.

Moje máma vždycky říkala, že zkušenost nepředáš a každý si to musí zkusit a spálit se sám. A já jsem se rozhodla, že mi to za to stojí.

„Kotě přespíš u mě?" Calin mě zvedne, sedne si a mě si posadí do svého klíná.

Provokuje Petra to je mi jasný. A očividně to funguje vzhledem k tomu, že se Petr dívá jak kdyby chtěl Calina zabít na místě a ruce svírá v pěst až mu bělají klouby.

„Caline nech toho." Šeptnu k němu, protože to co dělá není hezký.

„Čeho?" Šeptne mi do ucha a políbí mě na krk.

Jen na něj hodím hnusný pohled, zvednu se a jdu si sednout do křesla. Kluci cítí, že je tady napjata atmosféra tak se soustavně zvednou a jdou si zapálit. Samozřejmě že i nekuřáci. Marek Petra donutí aby šel taky.

Zůstaneme tady jen já a Calin.

„Babe tak se nezlob." Přijde Calin a sedá si na opěrku křesla.

„Je to nutný? Musíš ho provokovat?" Ptám se sklesle.

„Promiň." Kouká mi do očí.

„Mně se neomlouvej to spíš jemu. Hlavně už to nedělej." Nakazuju mu.

„Fajn přespíš u mě teda?" Zase ty jeho psí oči.

„Jo." Usměju se na něj a tím si vysloužím pusu na rty.