a dream but also a nightmare, all in one

48

Vydala jsem se sama do útrob ostrovu. Musela jsem se přidržovat stromů, abych nespadla a chvilkami se i zastavit, když mi zčernalo před očima.

Jakmile jsem se opět rozešla, o něco jsem zakopla. Sebrala jsem se ze země a podívala se. Byl to jako ráj, melouny ananasy a kokosy. To nám bude stačit na dost dlouho.

Rozhodla jsem se, že místo abych to tahala a riskovala úraz, raději to budu kutálet po zemi.

Musel to být směšný pohled, ale v tu chvíli mi to bylo jedno, hlavně že se bezpečně dostanu za ostatníma.

Jen co si mě ostatní všimli, přispěchali na pomoc.,, Zvládla bych to." Usmála jsem se na ně a sedla si k rozdělanému ohni, začínalo se totiž už docela stmívat.

Jen jsem si sedla a sledovala oheň.,, Jak se to tady bude jmenovat?" Zeptala jsem se z ničeho nic. Zahlédla jsem zmatené pohledy všech.,, No, vypadá to že jsme tady první, tak bychom to tu měli nějak pojmenovat, a co my víme, třeba se tím i zapíšeme do dějin." Neodtrhla jsem od ohně pohled.

,, Tím se můžeme zabírat zítra, teď jdu spát." Rozhodla Kia a lehla si.,, To zní jako plán. Dobrou." Usmála jsem se, ale dál seděla. Nehodlala jsem jít spát, mám ještě hodně o čem přemýšlet.

,, Stalo se něco?" Přisedl si hodně pozdě večer Pope.,, Tak různě." Pokrčila jsem rameny a přidala do ohně.,, Co například?" Dál vyzvídal.,, Přemýšlím jaký by to bylo, kdybych vyrůstala s tátou, jak by se asi chovala matka kdyby s náma byl, všechno by se mohlo vyvinout úplně jinak. Nemusela jsem se poznat s Rafem, což mě přivádí k mé další myšlence, jaký by to asi bylo bez něj, co bych bez něj dělala. Jak by se můj život vyvíjel kdyby se to nestalo. Třeba bych neobdržela tolik ran od matky, třeba bych si žila líp, třeba bych měla šťastnej život a nemusela řešit všechny ty píčoviny co řeším teď, jen abych přežila. Mohla bych být v teple domova, dívat se s rodičema na film a smát se s nima u toho na gauči, hrát s nima po večerech různé hry. Taky přemýšlím jak asi vypadal a vypadá můj táta. Je toho hodně, víc než bych kdy věřila, že nad tímhle vším budu někdy přemýšlet." Dokončila jsem svůj dlouhý proslov a cítila jak mi ukáplo pár slz.

,, Promiň že tě tím zatěžují, bez spát, urovnám si to v hlavě a zítra bude vše zase tak jako vždy."  Usmála jsem se na něj a setřela si slzy.,, V pohodě, jen, páni. Chceš si o něčem z toho promluvit? Klidně o všem, jsem jedno ucho." Usmál se a objal mě kolem ramen.,, O čem třeba?",, Třeba o tvý mámě." Navrhl a semkl rty do tenké linky.,, Nebo o tom jak si představuješ tátu." Navrhl hned.

,, Nemám ani ponětí jak vypadal, matka mi nikdy neukázala jedinou jeho fotku, ale představuju si ho jako vysokyho chlapa s brunet vlasy. Široký ramena, kterýma by všechny kolem zastrašoval. Představuju si jak se ze srdce směje, zní to trochu hrubě, ale stejně tě nejpříjemnější zvuk co jsem kdy slyšela. Jak se s ním bavím před naším domem na schodech o všem co se mi přihodilo ve škole. Jak se spolu smějeme, kdykoli je příležitost, ale zároveň se chová i ochranářský, je to přeci jen táta. Jak spolu pomlouváme mámu a chychotame se jako malý děti."

Přiložila jsem do ohně a otřela si slzy. Všimla jsem si spícího popa, tak jsem ho položila, aby ho nebolelo za krkem a dál sledovala oheň a přemýšlela.

Jakmile začalo vycházet slunce, řekla jsem si že je potřeba něco dělat. Přemýšlela jsme co, vzhledem k tomu že nějakou bůh ví jak fyzickou aktivitu asi nezvládnu, rozhodla jsem se všem udělat kloboučky, budeme je tady potřebovat. Natrhala jsem si listy a pustila se do práce.

Hned co jsem všechny měla, položila jsem je na hlavy mých, pořád spících, kamarádů a odešla se trochu umejt do vody.

Po chvíli jsme vylezla, s kloboukem na hlavě, a začala přemýšlet co k jídlu. Kamenem jsem rozbyla kokosy a vyškrábala je část toho jsme uložila do stínu na později a rozhodla se využít skořápky jako misky. Přidala jsem k tomu půlku ananasu, druhá půlka taky zůstala ve stínu, a část melounu.