33

314 14 0

od hardtosay123

od hardtosay123

Ráno mě vzbudila sestřička, která šla něco zkontrolovat.

,, Dobré ráno." Zašeptala s úsměvem aby nevzbudila ty dva spáče.,, Dobré. Kolik je hodin?" Zašeptala jsem na zpět.,, Za tři minuty devět." Podívala se na hodinky.,, Děkuju." Pousmála jsem se na ni a ona odešla.

Podívala jsem se na stále spící kluky. Oba mě drželi za ruce a byly rozvaleni na židlích. Dokázala jsem si představit jak je bude bolet za krkem.

Opatrně jsem probrala Rafa a nabídla mu aby se trochu zvelebil na mé posteli. Lehl si ke mně, stále držíc mou ruku a hned spal dál.

Tentokrát jsme vzbudila JJe a nabídla mu totéž co Rafeovi. Taky si ještě v polospánku lehl na mou postel a hned zase spal. Nezapomněl mi ovšem věnovat pusu na tvář. Pousmála jsem se nad tím pohledem, uvelebila se a zapřemýšlela se.

Možná že i něco zlé je k něčemu dobré. Kdybych nepřišla o to malé, možná by se oni dva nezačali tolerovat, taky už bylo na čase ne že ne.

Z myšlenek mě probudilo otevření dveří.,, Ahoj." Usmála jsme se na Popa.,, Ahoj." Měl co dělat aby se nerozesmál. Dokážu si jen představit jak směšný pohled na nás musí být.

,, Jak je?" Přesunul si židli naproti posteli.,, Mohlo by být i hůř. Co ty?" Pousmála jsem se na něj.,, No jsem pěkně rozlámaný, v čekárně se nespí úplně nejlíp." Pousmál se a trochu se protáhl.

,, Měl jsi jít domů." Napomenula jsem ho.,, Ne jen já, všichni tady přespali." Ohradil se.,, Tak jste všichni měli jít domů. Jste paka, ale děkuju." Usmála jsem se a cítila jak sebou Rafe zaškubal.,, Běž se domů vyspat." Řekla jsem ještě Popovi než odešel.

,, Dobré ráno." Rafe vstal a trochu se protáhl.,, No dobré." Usmála jsem se.,, Jak ses vyspal?" Posunula jsem se trochu na posteli, jelikož se tam vytvořilo místo.,, Docela dobře, jen mě bolí za krkem." Přiznal a posadil se na židli.,, Víš že já se ti ani nedivím. Spali jste tak že se divím, že jste si něco nezlomili."

,, S JJem jsme měli asi ve tři ráno rozhovor." Začal.,, Já vím, slyšela jsem."

,, Nikdy bych nevěřil, že se budu bavit s Pogoues." Přiznal a mírně se zasmál.,, Taky bych nikdy nevěřila, že budeš. Ale jsem ráda, děkuju. Běž domů jestli chceš, bez se vyspat, vysprchovat, převléknout nebo cokoli co chceš." Odehnala jsme ho.,, Kdyby něco, víš kde mě hledat." Objala jsem ho jednou rukou na rozloučenou.,, Počítej s tím, že přijdu co nejdříve." Usmál se a odešel.