Rozpolcený

(23

Těch pár týdnů do Vánoc utečou jako voda. S mámou máme ozdobený stromeček a Lucie tancuje v kuchyni, aby uvařila večeři.

Před pár dny u nás zvonila na dveře a po několika větách mezi ní a mámou se se mnou usadila v obýváku a upřímně se mi omluvila. Jenže mi to přišlo až přehnaně nucené.

Nevěřím, že to myslela vážně, jen nechce být na kordy s mámou, ale já to neřeším. Nechám to zkrátka tak jak to je. Taky mi není příjemné, že se máma postavila za mě a Lucii těch pár týdnů ignorovala. Tak trochu se přikloním na Kennyho náturu a možná, ale jen možná, ji předvedu, jak moc velký buzerant ve mně je.

Obléknu si Kennyho růžové triko a když je ta nejméně vhodná chvíle pronesu nějaký vtip o gayích. Karel se směje na celý barák a máma na mě nesouhlasně kroutí hlavou, ale i jí cukají koutky. Je jí naprosto jasné, proč to dělám, protože Lucie tiše pění v kuchyni.

Dáme si večeři a rozdáme si dárky. Máma mi koupila nový telefon včetně chytrých hodinek a já konečně všem napíšu, že jsem na příjmu.

Hned na to mi odepíše Daniela, že se doma kope do zadku a děsně jí nebaví Vánoční pohádky, tak jestli nechceme jít zachlastat ke Kennymu, když jsem říkal, že bude doma sám.

„Mami?" ohlídnu se na ni a všichni utichnout. „Půjčíš mi auto?"

„Jako teď?" podiví se a já jen trhnu rameny.

„Kenny je doma sám, tak mě napadlo, že bych se za ním zastavil," mile se usměju a potěší mě, jak Lucie odvrátí zrak. Úplně slyším, jak skřípe zuby.

„Proč není se svým bratrem?" zeptá se zaujatě a docela překvapeně. Na Vánoce by nikdo neměl být sám.

„Je u rodičů, a protože Kenny s nimi nemluví..." nedořeknu a mámě to dojde. Přikývne a já nadšeně vystartuju do svého pokoje, abych se převlékl. Kdyby Kenny viděl, že na sobě mám jeho tričko, mohlo by mu dojít, že mu jich ve skříni několik chybí.

Napíšu rychlou zprávu Stáňovi a Daniele, že je vyzvednu do půl hodiny, ze stolu popadnu malou krabičku s dárkem pro něj a seběhnu schody do přízemí.

Máma mi podá klíče od auta a dá mi pusu na obě tváře.

„Tobě to chování nevadí?" zasyčí tiše Lucie zrovna když se soukám do kabátu v předsíni.

„Lucie," promluví máma varovným hlasem. „Mikuláš se tak dneska choval jen kvůli tobě, aby tě naštval a očividně se mu to povedlo. Kdybys..."

Víc poslouchat nechci a rychle za sebou zabouchnu dveře od domu. Alespoň máma mě chápe. Vím, že i Karel je na mé straně.

Nejprve vyzvednu Stáňu a hned později Danču. Ta nám okamžitě poděkuje za vysvobození od rodinné hádky, jestli je lepší koukat na Tři oříšky pro popelku nebo na Madagaskar.

Dojedeme před Kennyho dům a Daniela stihne zachytit dveře, když postarší pár vychází z domu. Na Kennyho zazvoníme až u dveří jejich bytu.

Chvíli mu trvá, než se došourá ke dveřím, ale ve chvíli, kdy nám otevře a uvidí nás stát na prahu, má co dělat, aby mu oči nevypadly z důlků.

„C-co tady děláte?" zadrhne se.

„Co asi?" řekne Danča, s lahví vína se prodere kolem něj a vejde do bytu. „Mikuláš se zmínil, že jsi na Vánoce sám, tak jsem se vysrali na rodiny a jsme tady."

„Cože?" vyjekne. „Ale to snad..."

„Klid, prosím tě," odbude ho a souká se z kabátu v předsíni. „S našima jsme si Vánoce užili před dvěma hodinami a teď bych akorát seděla na prdeli v pokoji a pouštěla si filmy. Víš, jak nesnáším ty trapné pohádky, co vysílají každý rok pořád dokola. Už mě to nebaví. Ti dva na tom byli podobně, tak jsem je zlanařila a místo abychom koukali u sebe doma, řekli jsme si, že tě překvapíme."