Rozpolcený

(33

Jeden den. Jeden jediný den je Kenny ve škole a podělá se naprosto všechno, co se dá. Akorát mě to ještě víc utvrdí v tom, že se ke Kennymu nesmím ani přiblížit. Stejně jako on ke mně.

Další den, dorazí do školy s kocovinou. On byl chlastat uprostřed týdne, proboha! Respektive na začátku a vypadá naprosto příšerně.

Má kruhy pod očima podlitýma krví, je bledší než obvykle, a dokonce má mastnou pleť. Je bez líčení a všichni si toho hned všimnou. Kenny z domu nevychází, aniž by na sebe nenapatlal make-up.

„Ty vole. Ty vypadáš," zachechtá se Ondra jen co usedne vedle Kennyho. „Ty jsi byl chlastat?" nakrčí nos.

„Neřvi, nebo mi praskne hlava," odsekne a podepře si bradu rukou. Celá třída jim věnuje pozornost, protože Kenny bez líčení, je jako den, kdy se z nebe zřítí asteroid.

„Ty... ty nejsi nalíčený?" vyjekne hlasitě Ondra. „Danielo? Splnil se ti sen. Kenny přišel bez make-upu do školy," zavolá na ni a ona i Sabina se zvednou z místa, aby se přesvědčily na vlastní oči.

„Jděte do prdele," pokusí se je odehnat Kenny a loupne při tom očima po mě. Nad jeho vzhledem se zamračím. Tohle není on. On o sebe vždycky pečuje. Vždycky se o sebe stará.

Odvrátím se. Vrtá mi hlavou, co mu přelítlo přes nos, ale dokud s ním nebudu mluvit, nezjistím to.

„Kretén-mine?" ozve se ve dveřích naštvaný hlas Ester a Sabina s Danielou se rychle vrátí na své místo na druhé straně třídy. Ester nevypadá o nic líp jako Kenny a naštvaně práskne kabelkou na svou novou lavici vedle Lindy. „Mohl bys mi říct, jak jsem se dostala domů?"

„Já ani nevím, kde bydlíš," zahučí Kenny a potřese hlavou. „A dej mi pokoj, nic si ze včerejška nepamatuju."

„Počkat," zarazí se Ondra. „Vy dva jste se ožrali? Jako vy dva spolu? To se zastavil svět? Nebo jsem v jiné dimenzi? O co jsem do hajzlu přišel?"

Kenny si přiloží prst ke rtům, aby Ondra tolik neřval. Musí mít pořádnou kocovinu.

„Skvělý," rozhodí Ester rukama. „Takže ty si taky nic nepamatuješ. To je výborný," rezignovaně se svalí na svou židli.

„Matně si vybavuju, že jsi domů neodcházela sama. Ale kdo to byl?" pokrčí Kenny rameny, jenže ona vytřeští oči.

Dal už je neslyším, protože si tiše špitají. Ester vypadá zoufale a Kenny se po chvíli rozesměje na celou třídu.

„To není vtipné, ty debile," obviní ho Ester.

Jenže Kenny se nepřestává smát. „Ty vole. Ty jsi hustá." A Ester je totálně zoufalá.

„Vy dva jste vážně magoři," kroutí nevěřícně hlavou Ondra. „Ožrat se v pondělí."

Kenny se na mě podívá. Jen letmo, ale stejně mu ani trochu nerozumím. Nechápu, co mu přeskočilo.

Pomalu se ode mě odvrátí, stejně jako se na mě podíval a pokusí se uklidnit Ester, protože se zdá, že ona má na krajíčku.

Z něj a Ester jsou přátelé!

Kenny je sice člověk, co se dokáže bavit naprosto se všemi lidmi na planetě, ale o Ester vždycky tvrdil, že je to vypatlaná kráva. A naprosto souhlasím s Ondřejem. Jestli ti dva spolu byli někde chlastat, musel se přestěhovat celý svět, aby to byla skutečnost.

„Co se včera stalo?" houkne mi do ucha tiše Stáňa.

„Nevím, o čem to mluvíš," zakroutím hlavou s nosem zabořeným do svých poznámek v sešitě.