(10

148 16 4
                                    

O týden později mě Kenny pozve na rande.

Když už to máme v rámci naší dohody, měli bychom to uskutečnit co nejdřív.

Tak nějak z něj mám dojem, že se mu do toho nechce, ale přece jen mě pozve.

Čeká na mě po vyučování před školou a odvede nás na metro. Neptám se, co má v plánu. Rád se nechám překvapit. Což on rozhodně udělá.

Vyjdeme na hlavním nádraží a proplétáme se davy lidí v parku. Dorazíme až k tramvajové zastávce, ale jen kolem ní projdeme přes cestu. Kenny mě vede až za roh budovy, kde si všimnu zapadlé Pizzerie Rustica.

„Mají tady ty nejlepší těstoviny v Praze," řekne Kenny s úsměvem a zatáhne mě dovnitř. Restaurace je dá se říct ve sklepě a rozhodně to tady vypadá jako bychom bylo v Itálii. Kamenné stěny, dřevěné stoly.

Jak moc by teď bylo vhodné říct Kennymu, že nesnáším italskou kuchyni? Moje máma ji taky zbožňuje a já už jsem těmi těstovinami tak přejedený, že se mi z nich zvedá žaludek, jen když se na ně podívám.

Už chci nakouknout do jídelního lístku, ale Kenny se rozhodne, že objedná za mě. Propálím ho vražedným pohledem a objednám nám nějaký alkoholický koktejl.

Tohle bez alkoholu nedám.

„Proč se tváříš, jako by tě něco kouslo do zadku?" vysměje se mi Kenny. Opře se lokty o stůl a složí si bradu do dlaní.

„Nemám rád italskou kuchyni," řeknu po pravdě a pokrčím rameny. Kenny se neskutečně rozesměje.

„Tušil jsem, že tohle ‚rande' dopadne katastrofálně," chechtá se dál. „Ale, že to tentokrát nebudu já, kdo ho zkazí?"

Ušklíbnu se a provrtám ho očima. „Popravdě na pořádném rande jsem nikdy nebyl," povzdechnu si. „Ty jo?"

Tentokrát se ušklíbne on. „Jo," odvětí. „Když mi Denny nastolil tu podmínku, v létě jsem zkusil Tinder. Vyšel jsem si asi se třemi kluky, než mi došlo, že to doopravdy není nic pro mě."

„Děs a hrůza?" zakřením se.

„Ten první byl dost povýšený," zakoulí očima. „Myslím, že se mu nelíbilo mé líčení a oblečení, protože mě vzal do luxusní restaurace. Pak jsem ho vyvedl míry, protože jsem mu řekl, že na předkrm používá špatné příbory," zachechtá se. „Už jen když jsem ho viděl jsem se chtěl otočit na patě a odejít, jak měl nos nahoru, ale vydržel jsem to, a ještě ho slušně setřel. Rozloučil jsem se s ním před restaurací se slovy, že díky za jídlo, ale další schůzku s ním nechci, protože se mi nelíbilo jeho jednání s číšníkem. Sám mám takovou práci a občas mám vážně chuť některým zákazníkům naplivat do jídla."

Rozesměju se a obsluha nám donese mojita, které jsem nám objednal. „A co ty další dvě rande?"

„Jedno bylo v kavárně a druhé v kině," povzdechne si. „Oba ti kluci byli ze mě značně nervózní a nedokázali nadhodit téma ke konverzaci, tak jsem se toho ujal já. Vyloženě nenávidím ticho, takže když se do takové situace dostanu, směju se a melu kraviny. Myslím, že jsem je vyděsil," trhne rameny. „Ani jeden se mi už neozval."

Potřesu hlavou nad těmi idioty. Jít na rande s Kennym je jedna z nejlepších věcí, co se komukoli v životě povede a oni to takhle zahodí.

Donesou nám jídlo a Kenny se vysmívá mému zkroucenému obličeji plný utrpení. On to jídlo do sebe snad naháže, jak mu chutná a já se na rozdíl od něj musím přemáhat vzít si další sousto těch blbých špaget.

RozpolcenýKde žijí příběhy. Začni objevovat