(35

163 19 2
                                    

Je osvěžující, konečně přijít do školy a nebát se na Kennyho třeba jen podívat. Už necítím tu tupou bolest, kterou jsem vždy měl jen při pohledu na něj, ale spíš takovou příjemnou. Takovou, která vyvažuje naději s láskou dohromady.

Nic jsme si neslíbili. Nečekám, že mi ihned padne do náruče, protože už si uvědomil, že se skutečně zamiloval. Pochybuju, že k tomu někdy dojde. Je to Kenny.

Ale už si v hlavě tvořím plán, že mu dám nějaký čas na přemýšlení a pak ho pozvu na rande. Skutečné rande. Pro mě za mě, budu klidně klišé osoba a koupím mu kytku, uspořádám piknik v parku. Sice nám romantika nic neříká, ale jak ho znám užije si to a pak se tomu budeme několik týdnů smát, jak to bylo ujeté a trapné.

Naše romantika se vždycky odehrávala v posteli.

Stáňa se opět snažil vyzvídat, co se mezi námi včera stalo, ale akorát by to nepochopil. Nedokáže se naladit na Kennyho vlnu. Skoro celý měsíc o něm říká, že je to totální idiot.

O přestávce na oběd, kdy se všichni chystáme do jídelny k nám vběhne Radek z vedlejší třídy a z plaveckého oddílu.

„Prosím tě řekni, že to není pravda a je to jen zatraceně dobrý Photoshop," osloví mě. Tohle ani trochu nechápu. Nepozdraví, vletí k nám jako uragán a zeptá se mě na nějakou blbost.

„Co to meleš?" zamračím se.

„Takže to není pravda?" ptá se dál.

„Nemám tušení o čem mluvíš. Co je?"

Nejistě se rozhlédne po třídě a pohledem se zastaví na Kennym. Pořád nechápu. S Kennym nikdy nemluvil. Nebo jo?

„Ty fotky na zdi," ukáže ke dveřím do třídy. „Tebe a Kennyho, jak spolu..."

„Cože?" zařvu na celou místnost a vyběhnu na chodbu. Pokud o mě a Kennym někdo ví...

Nejdřív se nechápavě koukám na fotky, které jsou rozvěšené na zdech a skříňkách, než konečně trochu zaměřím svůj pohled a rozpoznám v nich sebe. Sebe a Kennyho. Nahé a v tom nejlepším, pokud se to tak dá nazvat.

Já nad Kennym, přesněji řečeno v něm, a on pode mnou. Sice to nejde úplně vidět, brání v tom Kennyho noha kolem mého pasu a má ruka na jeho stehně. Jenže pořád to je fotka nás dvou při sexu.

Trochu se mi navalí. Ustoupím pár kroků zpět, jako bych tomu nemohl uvěřit, až do někoho narazím. Do Davida.

„Kurva, to se mi snad zdá," zahučím, vjedu si rukama do vlasů a otočím se zády k těm fotkám. Nedokážu se na to dívat. Nedokážu ani přemýšlet. Nechápu to. Jak se to sakra mohlo stát? Kenny nás občas po sexu fotil, jen nás dva v posteli, ale přece by mi řekl, kdyby nás vyfotil i při sexu.

A pak to začne.

- Miky, ty jsi gay?

- Miky ty se nezdáš...

- Bože, to je nechutné.

- Další zasraný buzerant.

- Proč jsou všichni buzíci tak slizcí?

- To jako skutečně máte potřebu se fotit u sexu?

„To tě tak vzrušuje pohled sám na sebe při sexu, Jungu?" okřikne Stáňa Kennyho, který stejně ztuhle jako já zírá na ty fotky. Taky vypadá, že tomu nerozumí. Nikdo tomu do prdele nerozumí.

„Vole," odsekne Kenny a přejde k další fotce.

„To je fakt kretén," pronese Stáňa na Kennyho adresu, jenže ten najednou zakroutí hlavou a couvá ode zdi, dál od fotek, jako před chvílí já.

RozpolcenýKde žijí příběhy. Začni objevovat