Druhá šance

9

Noah

Několik týdnů uteklo a za týden budu ve čtvrtém měsíci, je hrozný jak to uteklo, vůbec nejsem připravená mu to říct, ani jsem si nepromýslela jak to ze sebe dostanu.

Zbývá mi týden. To je krátká doba, jinak pořád bydlím u Jenny a mluvila jsem ze strejdou a vysvětlila mu, že bych chtěla bydlet sama. Sice vím, jaké to těžké bude. Jenomže chci být soběstačná, nezávislá, nikdy jsem si neškemrala o peníze, vždycky jsem se je snažila vydělat sama.

Ani o bydlení druhých jsem nestala, ano když jsem studovala,tak samozřejmě jsem pár měsíců žila ze strejdou, ale s Nickem jsme se dali dohromady, a rozhodli se, společně bydlet, teď chci opravdu sama žít v jednom bytě.

Vždycky jsem se o sebe starala sama a nečekala jsem pomoc od nikoho. Jezdila jsem sama do školy už od páté třídy, protože rodiče na mě z vysoka kašlali a učitelka je milionkrát napomenula, že do 12 let si musejí odvážet dítě.

Ale já se s ní domluvila,že bych mohla chodit sama,že mě to nevadí, ať nejsou zbytečně hádky, kvůli mě, takhle jsem poprvé dělala něco sama, a táhne se to až doteď.

Nechápu jak jsem mohla být jejích dcera, vždyť mě mohli dát na potrat,měli by klid. Nemuseli se o mě starat, stačí jeden zákrok a je to,nebo mohli mě šoupnout do dětského domova, tam bych se cítila líp, ale zase bych nepoznala Iana, beru ho jako svého tátu, staral se o mě víc a zajímal.

Víc jak mý pravý rodiče. No ale dost litovaní, nebo spíš jsem se jen svěřovala. Došla jsem na byťák a tam se znova domlouvala na různé věci, řekli mi že byt už je zrekonstruovaný a zítra bych se mohla přestěhovat. Což je super, zabalené krabice mám a nábytek řešit nemusím, zařizovala jsem si to už dřív. A skříně a různé stoly, linka no prostě všechno, mám už v bytě postavené.

Po vyřizování jsem se šla podívat pak na oblečení, sice mám ve skříni toho plno, ale vezmu potaz to, že moje bříško se jednou nevejde do mých věcí.

Šla jsem k legínám a kalhotám, líbily se mi takové světle modré a druhé tyrkysové, poté jsem přešla na oddělení triček a různých crop topu, halenek.

A ještě jiné věci. Opravdu to potřebuji. Pro miminko zatím nic kupovat nebudu, protože nevím pohlaví a nechci a kupovat něco co se miminku vůbec nehodí.

Postýlku to jsem si objednala a kočárek taky, opravdu myslím dopředu, abych to později nemusela řešit. Takže strejda mi pomohl ji postavit, protože těžké věci nemohu tahat. S tímto jsem opatrná.

Nechci ublížit dítěti, nechápu ty maminy co kouří a pijí alkohol a jsou těhotné. Dítě si mají chránit aby se jim nic nestalo a ne jim škodit.

,,Noah?"

Najednou jsem uslyšela ten hlas, který bych si ho přála neslyšet. To snad ne, chtěla jsem ho vidět za týden a on mi to pokazí. Co tady vůbec dělá a hlavně na těhotenském oddělení?

,,Nicku? Co tady děláš?"

Zeptala jsem zmateně a on si povzdechl.

,,Spíš co ty tady děláš, proč nakupuješ v obchodě pro těhotné ženy? Nejsi náhodou. "

,, Ne ježíš ne, jak tě to napadlo. A kdyby bych byla, tobě ti může být fuk."