Druhá šance

22

Po schodech nahoru vedu Noah se zavřenýma očima, které má zakryté mojimi dlaněmi a šeptám ji se smíchem, že za chvíli tam budeme a ona také se hrozně moc smála a nechala se tedy vést a za nedlouho jsem otevřel dveře mé kanceláře a odkryl ji dlaně a ona otevřela oči a překvapeně otevřela pusu dokořán a otáčela se s roztaženýma rukama a usmívala se.

Náhle zastavila a pak přišla ke mně a začala mi něco říkat.

,,Co to má znamenat?"

Já se usmál a nemohl uvěřit že zapomněla i Ian ví že má narozky, s tím že ji chtěl popřát ale nestihl to, protože Noah už spěchala za její mamkou a nestihl ji ani popřát ani dát dárek. Tak jsem mu řekl, že určitě uspořádáme menší oslavu, kde bude tam on, já a můj táta se ségrou. Nevím jestli Jenna by tam taky chtěla, ptal jsem se jí přes zprávu, ale odbyla mě, že ji to nezajímá, že má jiné povinnosti.

Nijak jsem na to nereagoval, protože by to bylo zbytečné to omývat dokola, a nebaví mě pořád ty její kecy. Chudák Noah. O takovou skvělou kamarádku přichází a ani si to neuvědomuje.

,,Všechno nejlepší lásko. "

Řekl jsem a dal ji malou pusu na rty a zmateně se podívala a řekla.

,,Kolikátého je."

,,29.11 miláčku, nechápu že jsi zapomněla že máš dneska 22 let. "

,,Ty vole, já už jsem teda stará. "

Uchechtla se a já si překřížil ruce na prsou a napomenul ji.

,,Lásko! Ty nejsi stará, však jsem o tebe o
pět let starší lásko."

,,Já vím. "

Zasmála se a objala mě kolem pasu a položila si svou hlavu na moje rameno, já se trochu naklonil aby dosáhla na krk, aby si obmotala svoje paže, a já ji co nejpevněji k sobě tiskl a užíval si tu její nádhernou vůní a takhle jsme zůstaly dokud mi neřekla.

,,Moc děkuji, bez tebe bych to opravdu nevěděla, já ani na to moc neměla myšlenky, měla jsem toho teď hodně a...."

,,Pšš, já to chápu, ale teď toho nebudeš mít hodně o to se postarám, Ian mi ještě říkal, že do konce týdne, bys dostala mateřskou dovolenou, prý nechce abys ses namahala už se blížíš v pátém měsíci. Miláčci moji."

Usmála se na mě a já ji nadzvedl a točil se s  ní dokola a ona se jen smála a já si ten zvuk užíval. Miluji ji rozesmívat, potřebuje to po dnešku, myslím si že dnešního pláče bylo až až.

A já nechci aby plakala, nenávidím to, pak mě to láme srdíčko a nerad ji vidím smutnou, i přesto že slzami je nádherná, mám ale raději Noah která se usmívá. Tohle je pro moje uši. Smích a pro mé oči  úsměv a že je šťastná, miluju ji, a nechci aby pořád trpěla.

,,Stejně nechápu jak mě můžeš unést, když jsem jako obří balón. "

Ja nechápavě vrtěl hlavou a zíral na ni.

,,Jseš nádherná, i s bříškem i bez něj, miluji tě takovou jaká jsi. "

Pohladil jsem ji po tvaru a dal ji dolu a vzal ji za ruku a šel si sednout na židli a svou princeznu si posadil na klín a ona se nervózně na mě podívala a já se mohl usmát nad tou roztomilosti. Je tak rozkošná, že to snad už není možné.

Posunul jsem si dort a nožem jsem nakrájel kousek dortu a položil ho na talířek a vzal do rukou vidličku a ukrojil jedno sousto a namířil ho k jejím ústům a poslušně je otevřela a vychutnávala si to.