Druhá šance

8

Nick

Od toho styku s Ianem ,jsem se neopovažil vkročit, nemám z něho strach nebo tak něco, ale nechci žádné spory,hlavně s ním vůbec ne, už tak mě nemusí a při každém setkání mě vraždí pohledem a já na to náladu nemám.

Chápu ho, zklamal jsem ho, myslel si že se o Naoh postarám, jak on si myslel, a nebudu dělat blbosti, a nezachovám se jako hovado, což se bohužel stálo, a nejde to vrátit už zpátky.

Teď sedím v práce a vyrábím, postavy které budou hrát ve hře a posílám to dneska ,jedné té společnosti, zbývají mi jen tři týdny, ale to jsou fakt jenom dodělávky a mám to hotové, a sám v tomhle projektu nepracují, mám zaměstnance, kteří mi pomáhají, já jen kontroluji návrhy a občas tam něco upravím.

Samozřejmě i já tvořím hru, každý si rozdělíme práci a jedeme. Zase tolik své zaměstnance nemůžu zatěžovat, mají své rodiny, děti a různé starosti a pokud tu je možnost, můžou si svou práci dodělat doma.

Vážím si je, ale pokud mě naserou, to stojí zato. Také jsme hodně známý, takže každá společnost se nabízí na prodeje her. Z toho také máme vydělané peníze a média nám platí spolupráci s novináři a různými způsoby. Dělám všechno možné abych své podřízené platil uspokojivě.

Uběhly dva dny a já Noah neviděl, a docela mě vyděsila fotka co přidala na instagram, byla tam smutná a v popisku napsala ,konečně doma, jako by musela něco vážného řešit a já o tom vím zase hovno.

Doufám že se něco s rodič nestalo. Nemá s níma moc dobrý vztah a nedivím se tomu, její rodiče se chovají fakt nechutně a kdo ví jestli je Noah jejich. Protože Noah má jinou povahu,není tak zkažena jako její rodiče. Nebo já vlastně ani nevím, ale podobná jim není ani vzhledově.

Po té mamce možná trochu má, ale mám pocit, že bratr od Iana, je její nevlastní otec. Ale mohu se také mýlit že?
Kolik dětí nejsou podobní rodičům, kolik. Možná jen je chci takhle jen obviňovat, ale mrzí mě to, teď i já se k ní choval jako její rodiče a myslím že ji to zklamalo.

Myslela si, že jsem jiný než oni. Jenže já ji dokázal ukázat ty špatnosti, proto se a i odstěhovala a mě tam nechala samotného a chápu ji, vyhodili ji, já se ji nabídl ať ke mně se zabydlí,ale ona není závislá na pomoc. Nikdy si nenechala pomoct, chtěla všechno vyřešit sama.

Je to silná žena, obdivuju ji, protože se dokázala postavit na své vlastní nohy, to já jsem byl opak. Pořád jsem myslel na minulost a bál se kritiky, zakazoval jsem ji proto všechno. Má bývalá mě urážela a pak jsem ji s ní podvedl.

Najednou někdo zaklepal na dveře a já ho pustil dovnitř, ztuhl jsem když jsem spatřil někoho, koho jsem nečekal. Otce, můj otec stojí ve dveřích. Vypadal sklesle a smutně, no nechápu co tu dělá, ale rozhodně ho tu nechci.

"Nevím co tu děláš, ale rovnou můžeš vypadnout. "

Řekl jsem nepříjemně a on si povzdechl a pořád stál mezi dveřmi.

"Chtěl jsem vidět svého syna, copak se nemůžu podívat jak se mu daří?"

Najednou se zajímáš, hlavně že si na nás sral, od tvého odchodu a nikdy se neozval ani nenapsal,aspoň na ty narozeniny si mohl popřát o žádné dary nestojím, Chtěl jsem jenom tebe.