Druhá šance

31

Slyším hlasy, ale někde daleko, vidím černé postavy a tak blízko. Jeden naproti mě je sedící kluk, kterému prosvítají hnědooké oči v té tmě a rozpoznala jsem od koho jsou.

Od Nicka, ten můj starší bráška, co se o mě stará. Ten nejlepší kamarád co mi pomohl se postavit na vlastní nohy. Ten který mi poskytl lásku. Je mi pět let, a byla jsem se schopna zabít.

Kvůli jeho očím, jsem se probrala, viděla konečně normálně, ta rozmazaná černota, byla tak nepříjemná, jeho dotek na mé tváři, byl tak jemný, jako by se bál že se rozbíju.

Jako ten nejkřehčí porcelán. Takhle mi říkával, a měl pravdu, uvnitř jsem křehká a zevnějšku nosim ten pevný kámen, který předstírá, jak je silný, ale není.

,,Noah?"

Veselé se usmál a doktorovi oznamil, že jsem vzhůru. Pan doktor mi pomoci svítícím pérem posvitil na oko a řekl, že jsem zcela v pořádku.

,,Noah, co tě to napadlo?"

Zeptal se a na vteřinu se mi draly slzy do očí.

,,Já..."

Nezmohla jsem se na nic, jen jsem koukala a začala plakat. Zakryla si očí dlaněmi a zvlykala.

,,Pane doktore, řekl jsem vám, proč to udělala, prosím nechte ji vydechnout."

On jen kývl a z pohlazením mi řekl.

,,Promiň, jen si asi jediná mladá holčička, co se pokusila se zabít, pošleme tam sociálku, která tento případ bude řešit. "

Ne nechci nic takového řešit, jinak mí rodiče, jestli zjistí, že jsem něco řekla, tak bude zle.

,,Ne, mamka a táta mě zbiji, nemůžu je prasknout."

,,Už se tak stálo, tvůj kamarád nám vše řekl. Neboj se, budou jen v podmínce ano? A pokud si na tebe něco zkusí, tak sociálka bude to řešit přes policii. No nic nechám vás samotné. "

Jak řekl tak udělal. Proč jsem raději nezemřela? Proč jsem musela přežít? Takhle by to bylo jednodušší. Určitě mě i zbijou za to, jak jsem se předávkovala.

,,Neměj strach Noah, vše už bude dobré."

Hladil mě a oto jsem nemohla popadnout dech, ten strach z doteku. To jak mě zmlátili před tím co jsem se předávkovala. Ach ne, nemůžu ten dotyk snést.

,,Nicku. "

Špitla jsem vyděšeně, ale on se nevzdal, chtěl abych si na jeho dotek zvyklá, a vím moc dobře že jeho se bát nemusím neublíží mi.

,,Pšš, zlato, mě se nemusíš bát, já ti neublížím, to přece víš. "

Usmál se na mě a jedním pohybem si mě přivinul do náruče a šeptl.

,,Mé malé sestřičce nikomu neublíží, ano?"

Jen jsem kývla a nechala svoji hlavu položenou na jeho rameno, a po pár vteřinách jsem usnula.

Ten den co mě poslali domů ze sociálkou, mě rodiče jak jinak než zbyli. Nechápu to celé, moje máma dělala to stejné a chce abych ji uvěřila že ji táta...

Ani o tom nechci přemýšlet, proč najednou šla za mnou, si o všem promluvit, po tolika letech.

Ale no tak, už přestaň Noah, přestaň myslet na to špatné, ses na dovolené, tak si to užij, okřikla jsem sebe.

Má pravda to druhá já, už nemůžu se zabývat minulosti, musím myslet na to co je teď. Záleží mi na to.

A také mi záleží na moji lásce, mého života. Sedíme spolu v kině a pozorujeme Gringe, panáček, co říká že nemá rád Vánoce.

Trochu připomíná mě, ale v jiném směru. Já nemohu nenávidět lidi a toho kolem všeho, on zase naopak, ale chápou ho, když vás lidi odsoudí jak vypadáte, jaká jste rasa. Je to hnus.

,,Lásko?"

Zašeptal mi u ucha a já se na něho s otočenou hlavou podívala.

,,Za chvíli bude písnička, chceš si zatančit? "

Ou to je od něho tak sladké.

,,Ráda. "

Řekla jsem s úsměvem a on mi pomohl vstát a vedl mě k velké hale, která je celá pro nás.

Přitáhl si mě k sobě a mé ruce si dal kolem krku a pohupoval se mnou na ze strany na stranu a potichu
mi šeptal do ucha písničku co hrála.

Měl tak jemný a přesto hluboký hlas, někdy mám pocit že chodím že zpěvákem, přesvědčovala jsem ho, jestli zkusit hudební kariéru a pokaždé mi odpověděl, že mu stačí sláva na hrách. A tak jsem ho tak nechala.

Ale mohl by to zkusit.

Má opravdu talent.

A to nepřeháním.

,,Máš talent."

Řekla jsem a on protočil očima a Zasmál se.

,,No tak nezačínej, stokrát jsem ti říkal, že o hudební karieru nestojím, a hlavně už je pozdě. "

Tss, to je lhář, tak počkej, jak se teď vypořádaš s tímhle.

,,To není, hudbu můžeš dělat kdykoliv, nezáleží na věku, Nicku, vždyť jsem tě viděla jak nahrávaš, různé covery na YouTube. "

Najednou pozorně zastavil a otevřel pusu do písmena O, to znamená že mu spadla brada.

,,Cože, fakt?"

,,Hm, a zpíváš nádherně, takže pojď si se mnou tu písničku zpívat znova."

Řekla jsem a Nick tedy začal a já zpívala spolu sním.

Oh, oh, hmm
Where are you Christmas
Why can't I find you
Why have you gone away
Where is the laughter
You used to bring me
Why can't I hear music play
My world is changing
I'm rearranging

Does that mean Christmas changes too
Where are you Christmas
Do you remember
The one you used to know
I'm not the same one
See what the time's done
Is that why you have let me go, oh
Christmas is here
Everywhere, oh

Christmas is here
If you care, oh
If there is love in your heart and your mind
You will feel like Christmas all the time
Oh, I feel you Christmas

I know I've found you
You never fade away, oh
The joy of Christmas
Stays here inside us
Fills each and every heart with love
Where are you Christmas
Fill your heart with love, mmhm

Ten večer jsme si spolu užili, spousty legrace a já jsem šťastná, že jsme mohli odletět zrovna na takové místo. Můj drahý princ na bílém koni, nám udělal na dovolené tolik zážitků, a nemohla stihat z čeho jsem nejvíce natěšená.

Nebojte naše cesta, zdaleka nekončí, tedy aspoň vám, je toho tolik, co vám chceme s Nicekm dovypravět, jaká byla dovolená a tak.

A my se jdeme teď spolu mazlit v posteli a v jeho náručí a v moji jsme usnuli.

Tak tady to teda ukončím, vím krátká, ale jak jsem minule psala, tento příběh pomalu blíží ke konci a chci aby těch kapitol bylo co nejvíc, ale zase mám vymyšleno několik zvratů, také nebezpečí a trochu Nickovi a Noah, někdo překazí vztah, ale nebojte zase se dají dohromady, sice to zase bude těžké, protože Nick se nám bude chovat jako.... No asi si to umíte představit. No, ale předtím se ještě dozví Noah něco co nebude čekat.

Tak jo tak zase u další kapitoly, doufám že se vám líbila 🫶