Prolog

43 4 0
                                    


„Tak mi konečně odpusť! "

Křikl svým hlubokým  hlasem a já zavrtěla hlavou. Není to jednoduché, prošli jsme si ve vztahu tolika zlá, chyb, že se nejde vrátit zpátky.

„Musíš mi dát čas. "

Vyslovila jsem a s uchechnutím spustil.

„Kolik ještě myslíš  mám sílu čekat? Sakra udělal jsem chyby, ano, vím že jsi nebyla se mnou šťastná, ale pochop, že jiná žena pro mě není. "

Kéž bych toho byla schopná, Nicku, jenomže dříve si nechápal ty mě, a ani ne teď. Nejsem připravená na zpátečku, a ty jsi mi vytvořil zábranu, přesto  nevede cesta zpět, nebo jsem ani nechtěla.

„Tak pochop ty i mě, kolikrát jsem ti řekla, že mi můžeš věřit, kolikrát jsem tě prosila, ať zbytečně moc nežárlíš. A proto jsme se rozešli víš? Já to ukončila, a opustila tě, jenže dala jsem ti důvod, ty žádný, mrzelo mě, jak si nejsi s námi jistý, Nicku. "

Ty tvé obrazy své bývalé přítelkyně, která leží v posteli s cizím chlapem, tě děsily. A já nechtěla bejt ta, co tě děsí. Chtěla jsem ti pomoct, ty si mi nedal bohužel možnost.

Druhá šance Kde žijí příběhy. Začni objevovat