Noah
Procházíme se s Nickem po málem parčíku a díváme se na různé zvířátka, která se můžou krmit, takže jsme si vzali krabičku ovoce a zeleniny, protože tu chovají jeleny, papoušky, plameňáky a také ovce. Tady v Kanadě máme krásné parky.Držíme se za ruce a podává mi jídlo pro ty roztomilá zvířatka, srnky a jeleny se k nám rozběhly a začaly mi brát jídlo z ruky a já se usmála jak jsou šťastní. Miluji zvířata a přála bych si mít jednou pejska. Hodně se mi líbí Husky a Švýcarský ovčák, ale nevím koho bych chtěla víc. Asi to nechám na náhodě.
Nick mě objal zezadu a obmotal mi paže kolem krku a pusinkoval mi vlasy a já se na něho naklonila. Takové chvíle mám hrozně ráda, prostě ty činy mi úplně stačí, k tomu abych uvěřila že to opravdu myslí vážně.
Usmál se na mě a přetočil si mě k němu a objal mě. Já takhle s ním zůstala a nechala se mazlit.
,,Máš ještě nějaký nápad kam bychom mohli?"
Odtáhla jsem hlavu od jeho hrubě a já jen pokrčila rameny a přemýšlela. Domů se mi zase úplně nechce. Ale líbilo se mi jít do kina. Už dlouho jsem tam nebyla. Tak od dva roky. Nick mě sice braval, ale pak...No jenže na film jsme už dívaly. Ale pak jsem si vzpomněla, v knihkupectví mají nové knížky od mých oblíbených autorů. A také bych se už ráda podívala po nějakém oblečení pro našeho Marca.
,,Nevadilo by ti, kdybychom šli do knihkupectví a koupili něco pro miminko? "
Začal nad tím uvažovat a pak s úsměvem přikývl a šel se mnou a kolem mých ramen si omotal ruku a byly jsme k sobě blízko.
,,A jaké by sis přála koupit?"
Naráží určitě na knížky, a jak může vědět, že si nebudu koupat jen jednu.
,,Jak víš že si nebudu kupovat jen jednu? "
On se uchechtl a řekl.
,,Eh za prvé znám tě a za druhé vím, že neodejdeš s jednou knížkou v ruce, zlatíčko. "
Cvrnkl mě do nosu a já na něho zůstala cívět, co to právě udělal a já se začala červenat. To udělal určitě naschvál, vím jak miluje když jsem v rozpacích a vede se mu to dobře.
,,Ale ale tady se nám někdo stydí. "
Zamumlal a já hrála uraženou a toho rozesmálo, tak jemu je ještě do smíchu, dobře, tak ho na chvíli zchladime. Rukou jsem do něho strčila a on ztratil rovnováhu a spadl do malého jezírka, který je nedejbože čistý.
Nick se tam čvachtal a po pár sekundách našel rovnováhu a když si otřel oči, vrhl na mě pohledem, který mi napovídál, že mám zdrhat.
,,No počkej. "
Zařval z dálky a já pořád utíkala, sice bych nemohla, ale já utíkám docela pomalu a snažím se nějak spíš schovávat a našla jsem úplně super místo, kam bych se mohla schovat, bylo to veliké křoví.
,,Naoh, tady se už někdo blíží a hádej kdo."
Pche stejně mě nenajdeš, mám východu že jsem malá jak liliput a ty mě v tom vysokém křoví nenajdeš. Jenomže mé domnění mi překazily, dvě velké ruce na moji puse a opatrně se semnou převalil na zem a lechtal mě jak blázen a já se začala smát.
,,Prosím ne...No tak Nicku."
Furt jsem se smála jak švihla a on moji prosbu splnil a odtáhl se.
,,Příště tě tam hodím se mnou. "
,,To by jsi neudělal."
,,Hmm, myslíš? "
Zvedl mě do náruče a já vypískla, protože co si budeme, už nejsem nejlehčí a nechci aby mě tahal těžkou.
,,Nicku, dej mě dolů, jsem těžká."
Nick zavrtěl hlavou a šel se mnou dál, ale nešel k směrem jezírka, ale o kousek dál a takto jsme zůstaly, nebo spíš já zůstala v takové poloze, úplně jsem viděla jak na nás lidí koukají a taky se jim podařilo nás vyfotit.
Celou cestou jsme došli do obchodního centra a Nick mě už normálně držel za ruku šli spolu k tomu knihkupectví a já když jsem ho viděla, rychlou chůzi jsme tam vešla a Nick mě musel dohánět.
,,Noah, spomal."
Řekl ze smíchem, ale to jsem ignorovala a už si jednu knížku prohlížela. Kterou jsem si vzala hned jako první a to už se objevil za mnou Nick a usmíval se, a přitiskl si mě k sobě a zašeptal.
,,Dneska nám nějak zlobíš, zlatíčko. "
Já jen pokrčila rameny a líbla ho na tvář, on se usmál a vzal mi z rukou knihu a já na něho uvrhla nechápavý pohled a odtáhla se od něho. On se uchechtl a řekl.
,,Nebudeš přeci nosit těžké věci. "
,,Zase to taková tíha nebyla."
,,Žádné kecy a budeš mi je podávat, a žádné výmluvy, už i tak jsem vždy ve stresu co děláš v restauraci. Mám jen o vás strach víš? "
Je od něho hezké, že se o nás bojí, už mám pocit, jako kdyby to bylo jako za starých časů a to teda děje, ale je to ještě o mnohem lepší.
,,Neboj nic se mu nestane, to nedovolim. "
,,My to nedovolime."
Pohladil mě po tváři a kráčel se mnou dál v obchodě. Zastavili jsme, ze žánry fantasy a moc mě upřímně nelákaly, já moc fantasy knížky moc nemusím, upřímně, mám raději romantické, pak mafie a psychologické, jinak jiné žánry nevyhledávám.
,,Možná už bych ti brzy odpustila, už mám k tobě důvěru a vím že to myslíš se mnou vážně a já si vážím všeho co děláš, jen mám v sobě nějakou blokádu a já..."
Poslední slova jsem byla přerušena, kvůli jeho rtům a já spolupracovala a prohloubil to tím dravým způsobem, že jsem normálně měla chuť se s ním zase milovat v posteli a zapomenout na ty prokleté knihy.
Nick to asi poznal, že chci víc, proto se odtáhl a nadzvedl si mě a schoval nás za jednu malou komoru, kde nikdo nechodil a mi se tak spolu tak něžně a hodně hodně hluboko líbali až jsme každému druhému vzdychaly do obličeje.
Nicka jsem samozřejmě překřičela až jsem se bála že nás někdo uslyší, ale tyhle lidi nemají žádné tušení, když jsou tak zabrani do prohlížení knih.
A my si tady bez jakýchkolivého studu, na sebe vrháme a je nám jedno jak to může skončit.
,,Noah."
Zásténal a cítila jsem jak mi saje krk a já tady málem snad spadnu na kolena, z té veliké vášně. Ale naštěstí Nick mě drží pevně. Vzala jsem si jeho lem trika do ruky a oddálila ho a svými rty jsem hotaké zasypala polibky a on mi mé prameny vlasů zatáhl a mě tělem projela elektřina a zavzdychala.
,,Chci tě, Noah, tak moc."
Zašeptal a já mu odpověděla stejně a řekla.
,,Dobře, nakoupíme a doma se posilujeme."
On přikývl a naposled mě políbil na rty a šel se mnou obcházet obchody a po těch nákupech, jsme se vrátili domů a tam jsme ze sebe strhli oblečení a milovali se celou noc.
Tak dnes je o trochu kratší, ale řekla jsem si že tímto kapitolu zakončím a necháme si zase prostor na jiné nápady. Chci také těch dílů co nejvíce aby ste si to užili co nejdéle. Jinak bych chtěla poděkovat za úžasnou podporu jedné dívce t0kioh0tel4ever.
ČTEŠ
Druhá šance
FanfictionNedůvěra k druhé osobě bolí, obviňovat člověka, bez důvodně. Nespáchal vinu, kterou si vlastně udělal ty, prý já ti byla nevěrná a ty přesto si věděl, že nikdy bych ti to neudělala. Přitom to bylo opačně.Rozchod byl nejlepší řešení, dovedl nás zpátk...