Druhá šance

21

Nick

Když Noah bylo už jakž takž dobře, tak jsme tedy vyrazili, nejdříve do její práce, kde na nás čeká mamka od Noah, nakonec jsem se s ní musel domluvit já, protože Noah spala a já ji nechtěl budit, takže jsem jí řekl, že až se probudí, dám jí vědět, Noah jsem to samozřejmě řekl, stejně jsme se takhle domluvily a já doufám, že Raffaela na ni nebude nějak nepříjemná, už jsou to dva dny co se s rodiči potkala a nemám z toho velkou radost.

Ale pro Noah to udělám, což nechápu, potom co si prošla, tak má o svou mamku strach, já kdybych byl na jejím místě, tak na takové rodiče kašlu, odstěhoval bych se a už se s nimi nikdy v životě neviděl.

Ano u otce jsem to dokázal, dokázal jsem mu to odpustit, protože on se jako otec, když jsem ještě dospívál choval. Pak kvůli jedni ženský, začal bejt jinej. Ale uvědomil si že jako rodič selhal, tak se přišel omluvit a dělá vše proto aby to napravil.

Nesere na to. A oni? Ani se neuráčili přijít se omluvit, opustili ji když je nejvíce potřebovala, jsou to tak nechutní lidé, že to snad není ani možný. Noah se mnou kráčela po cestě a v ruku v ruce jsme spolu šli. Byla tak spokojená, když byla v mý přítomnosti, vůbec nic ji netrápílo.

To na ni poznám. Jsme přece i nejlepší kámoši, beru ji i jako svoji nejlepší kamarádku a ona mě jistě také. Akorát máme mezi sebou tu velikou lásku, co nikdy neustoupi.

,,Miláčku, myslíš že je to dobrý nápad? "

Zeptal jsme se a ona jen přikývla a nic neřekla.

,,Dobře, ale kdyby ses necítila dobře, tak odejdeme, ano? Musíte být oba v pořádku, nechci aby ta mrcha, tě stresovala. "

,,Slibuji, že ti to řeknu. A potom půjdeme do tvé práce? "

Zeptala se a já se usmál a zastavil jsme a pohladil ji po tváři a dal jí pusu na čelo a řekl.

,,Ty chceš přece jen to překvapení, co?"

Polechtal jsem ji po bříšku a zachichotala se.

,,Hmm, já ráda překvapení. "

Odpověděla a já teda se rozešel rychle k restauraci, abychom to mohli co nejvíce stihnout. Hned jsme vzadu uviděli zrzavou vysokou ženu, která mluví s Ianem a když nás viděl, překvapeně se podíval na Noah a položil skleničku kterou utíral a šel za námi.

Zamumlal něco Raffaele a už byl u nás.

,,Co tu děláte? "

Díval se hlavně na Noah, takže ta otázka byla spíš pro ní, než pro mě.

,,Jdu za mámou, jsme domluveni, že se tady sejdeme a popovídáme si."

,,Cože? Proč? Noah vždyť si před dvěma dny si s ní nechtěla vůbec mluvit a teď chceš abych...." odmlčel se a podíval se na její mamku ,, tě nechal samotnou s touhle týrankou?"

Já ji to chtěl odvrátit, jenže tohle moje tvrdohlave děvčátko si nedalo říct a musela ji pomoct, což ani nevíme jestli je pravda to co si myslí, ale pokud to takhle spozorovala, tak ji hodlám věřit a podpořit.