„Popište mi ten sen." Řekla mi psycholožka.
„Byl to hodně živý sen. Byla jsem blondýnka a rodiče se o mně skoro nestarali, byli v práce. Jednoho dne jsme se stěhovali, ta matka byla těhotná. Pak jsem nastoupila do školy a našla si kamarádku Charlotte. Jeli jsme na výlet a tam moje kamarádka Cat, která existuje, zemřela a já jsem přestala jíst. Šla jsem na nějakou přednášku, kvůli mým problémům. Zamilovala jsem se do jednoho kluka a začala s ním chodit. On mě podvedl na jedné party na Silvestra. Zase jsem šla do školy a tam se mi udělalo špatně a probudila jsem se." Vyprávěla jsem. Psycholožka kývala hlavou.
„Podle mě ten kluk a ta Charlotte neexistují." Mračila se.
„Jak to jako myslíte, že neexistují?" zeptala jsem se nechápavě. Dan musí existovat, on určitě žije.
„Že sis je vymyslela." Řekla mi ledově.
„Ale oni byli tak opravdový, nemůžete mi říct, že neexistují. Oni musí žít, chápete to?" brečela jsem.
„Příští týden se uvidíme, Brí." Řekla.
„Vy nic nechápete. Jak vůbec můžete být psycholožka, jste na lidi hnusná a ledová, jaký blb vám dal diplom. Stojíte za nic, člověk potřebuje podporu a vy je ještě víc rozdrtíte. Oni existují, já to dokážu. Charlotte a Dan nejsou vymyšlení." Pobaveně se na mě dívala. Shodila jsem jí ze stolu papíry.
„Příští už k vám nepůjdu." Řekla jsem.
Sestřičky mě zezadu popadly a posadily na vozík, chtěla jsem jí ještě něco říct, ale radši jsem si to rozmyslela. S úsměvem se na mě dívala, bylo to pro ni jen divadlo. Sestřičky mě dovezly na pokoj a já jsem jim poděkovala. Lehla jsem si do postele a dívala se na strop. Dane existuješ vůbec? Jsi někde tam venku a čekáš na tu neznámou dívku, která tě zná? Co si vlastně myslím? Možná jsem si tě prostě vymyslela, protože jsem chtěla prožít něco dokonalého. Nebo jsem blázen, co se cítil sám. Jako bych přestávala věřit, že existuješ. Ale jak jsem se mohla zamilovat do kluka, co neexistuje? Všechno je tak šílené, přála bych si být tou blondýnkou. Prostě jen zavřít oči a probudit se na matraci v tom vymyšleném pokoji.
ČTEŠ
Don't Tell Me
RomanceBrí má odjakživa problémy. Nikdy neměla tu vysněnou rodinu, kterou chtěla, ta její měla od toho daleko. Rodiče se zajímali jen o svoji kariéru. Co na ni vymysleli teď, bylo už silné sousto. Rozhodli se odstěhovat do jiného města. Brí musela odejít...